Sudoku, lepší než křížovky!

Na světě je nový boom. Je jím hra sudoku,která pochází od někud ze Švýcarska. Jde o čtverec s číslicemi a naším úkolem je doplnit zbývající čísla. Na internetu je hodně online her,takže to zkuste.
Pravidla: čísla se nemohou opakovat ve sloupci ani v řádku, ani ve zvýrazněném malém čtverci:)

Soused

Tohle zhulený hipíče čevrený je soused. Chtěla jsem mu udělat radost a dopřát mu pět minut slávy.:)

Kulturní život

Kulturní život v Ústí není nic moc,takže jestli se nudíte,tak tu mám nějaké tipy, co s načatým týdnem. Pro milovníky filmu: The NoteBook je sice slaďák,ale ne jen tak obyčejný. Tenhle film dostal mě(a to slaďáky nemusim) a dostane i ostatní. Je to příběh osudové lásky(ale ne takový,jak např.v Pearl Harbor) s úžasnými scénami a výbornou zápletkou.
Pokud se vás tento tip zas tak nedotkl a máte radši hudbu,tak se určitě potkáme na 3. ročníku (myslím) Střekovské mumie(2.-3.8.) - akorát letos to je dny dva(1.den - Cirkus,Letní kino, Činoherák,Vrak..,2.den-HRAD:)) Cena mě osobně trochu naštvala(nehorázných 280,-),ale co.
Jestli jste v duši pořád dítě,zajděte na Severní terasu, kde se koná loučení s létem s Rádiem Labe(31.8.). Možná to bude dobrý,možná ne. Jestli tam někdo zajdete,tak napište:)
Jinak výborný recept na polské jidlo ZAPIEKANKA: vypadá a chutná to jako zapečený toust,akorát místo toustu použijete těsto na pizzu nebo bagetu. Také se to nedává do toustovače,ale do trouby. Jinak je to stejné....takže dobrou chuť a dobrou zábavu!



Jdu koukat na koncert Incubus,jinak mě soused zabije..:)

Kalíme! 

HAPPY BIRTHDAY!

Tak jsem oslavila narozeniny.Dostala jsem kytku od svého ortopeda,což mě dosti překvapilo,ale zároveň potěšilo.Taky jsem dostala kytičku od Románka.A taky krásnej prsten a megální čokoládu od Medvěda(sice se mi ji pokusil sníst,ale zabránila jsem mu). A hodně zvláštní svíčku od bráchy. A taky usměvavou misku na snídani,která mi určitě zvedne náladu každé ráno. A taky výborný oběd s maminkou. Jojo,asi jsem byla hodně hodná. A ted jsem brutálně unavená. Možná ze šampaňského. Možná ne. A zejtra mě to čeká znova. To slaví narozeniny Románek. Proto ještě nemůžu jít spát,páč musim být první,kdo mu popřeje(další tradice:)). Ještě půl hodiny,to asi nepřežiju. A když jo,tak napíšu pozítří,jak slavil Románek. Musí to být bohužel až pozítří,páč zítra jedem večer pryč...ale nechte se překvapit! (Hlavně ty, můj milý pravidelný čtenáři nicetraps-blogu:)) Dobrou

Mazurská jezera

Zkoušku odvahy(první dovolenou dětí) se dobrovolně rozhodli podstoupit - squaw Lucije, Medvěd PP, Kemjed,já a rastaman Tomáš. Vlastně to byla zkouška i pro náš kočár - Opel Astra, který měl chvílemi opravdu namále.
Cesta do Polska nebyla nic moc, mačkali jsme se vzadu jak sardinky. Hlavně já,protože rada starších usnesla,že musím celou dobu sedět na tom místečku uprostřed. Vlastně to neni ani pořádná sedačka...Ale stálo to za to.
Když jsme zastavili ve Varšavě,zmocnili se mě rozporuplné pocity. Tak tohle,že je Varšava? Samý mrakodrap,jakási komunistická budova...Bohužel jsme zaparkovali v novém centru,které stojí za prd. Cestou z5 jsme náš nedostatek napravili -óó jak krásná byla stará Varšava.
Mazurská jezera jsou krásná. Bydleli jsme v malé vesnici. Byl tam příjemný klid a ticho, vítaná změna po ruchu města. Domeček byl skoro celý dřevěný,takže pravá idyla. Samozřejmě,že tam bylo i pár nedokonalostí,ale my,jako členové mladých svišťů, jsme si s nimi hravě poradili.Akorát ten hloupej červotoč ve zdi odolal...:)
Pár výletů do okolí jezer bylo nutností. Ovšem rozhodli jsme se i pro větší výlet na hrad Malbourk (největší cihlový hrad na světě) a do Gdaňsku, kde to bylo vážně super. Gdaňsk byl moc hezký jak architektonicky tak sociálně (rozuměj byly tam trhy sv.Dominika a hodně lidí,takže město dostalo tu správnou atmosféru).
Poslední den byl ale ten pravý rozlučkový. Já, Lucije a Kemjed jsme šli na koně patřící majiteli domku a Tomáš a Petr se chystali jít na kolo(moc se jim to nepovedlo:)). Na koních byla sranda,ale majitel nám ještě přislíbil půjčení loďky,takže jsme za hodinu vyrazili dál. Loďka to byla prvotřídní - luxusní plachetnice se sluhy a šampaňským:) Njn, byla to obyčejná minilodička,ale o to na ní byla větší sranda. Den bohužel velmi rychle uběhl,takže když jsme večer při kanastě asi po páté řekli,že musíme jít balit,trochu se mi už začínalo stýskat po klidu polských vesnic. Doma čekaly zas starosti všedního dne,takže se mi pořádně ani odjet nechtělo,ale nedalo se dělat nic.
Cesta byla opět strašná,možná ještě horší,protože bylo 30°C a Astřičce jaksi chybí klimatizace....každej si domyslí,jaké to asi bylo...
Ale i tak,ten kdo se ofrňuje nad Polskem a po chuti mu jen Amerika,neví o co přichází a měl by to napravit!

Roman na Mazurských jezerech,o kterých příště.

Šabach,mapy, narozeniny a Roman

"Mám rád mapy. Vždycky ve mně vzbuzujou krásný pocity. Je na nich všechno tak jasný a přehledný,že když se na ně dívám, mám pocit jako pánbů.....Mám doma krásnej glóbus,a když se s nim procházím po svým pokoji, po tom mým placatým světě, tak se rázem všechno mění a má ubohá hlava jako by se stala sluncem."
Těchto pár řádků přesně vystihuje Románka. Sice doma nemá glóbus,ale jakmile nějaký spatří,tak je z něj na dlouho unešenej. Stejně jako z vesmíru.Divím se, že nad postelí nemá model sluneční soustavy...
Zejtra mám narozeniny a den po mně je má i Roman. Každej má určitou narozeninovou tradici a ta naše je taková,že hádáme dárek. "Jak je to velký? A tvar? Placatý,obdelník....Je to učebnice!" Ještě doplněný ojedinělou zvukovou kulisou a výrazem v tváři:)
Ty první řádky napsal Petr Šabach. A moje narozeniny jsou s nim hodně spojené,protože on je slaví také. Sice neví,že nějaké mládě z Ústí narozeniny má,ale slaví je taky. Přesně! Narodil se ve stejný den jako já. A podle mě je to znamení,páč umělci prostě držej spolu ve všem. A tak až se zítra ráno probudim s Jak potopit Austrálii pod polštářem, se slunečním paprskem hladícím mě po tváři,budu slavit narozky spolu s Šabachem.

Tak mě tak napadá, Románku,nedostaneš nic podobnýho jako glóbus nebo mapu! Možná na Vánoce..

Tak to jsem já:)

Začátek

Tak jako se rodí nový život, zrodil se i tento blog. Doufejme, že se časem vyvine v krásného,inteligentního a citlivého jinocha.Snad. Ale dejme mu čas...