Chcete je?

DARUJI KOŤÁTKA!
Daruji černá nebo mourovatá koťátka zvyklá na zahradu,ale snadno přivyknou i pobytu v domě. Od malička jsou v kontaktu se psy,takže jsou vhodná i pro milovníky psů, kteří se nebrání novému přírůstku. K odběru cca za 14 dní. Pokud máte zájem,hlaste se :)

Neuvěřitelně Uvěřitelné

Už ani nevím,jak jsme se k tomu dostali. Při debatě v knajpě, ani jsme nebyli opilí,ale ani si už nepamatuju proč to řekl,ale! Kamarád si umí protáhnout řetízek nosem...na tom by nebylo nic zas tak moc divného,ale! Jeho postup je velmi zvláštní - POUZE PRO OTRLÉ OSOBY - na jazyk si dá řetízek a nějakým,pro mě neznámým způsobem, si ho zevnitř stčí do nosu...
Možná,že jenom machroval,ale když už i brácha věděl vo co go...Zatim jsem to neviděla na vlastní oči,ale doufám,že se mi to někdy poštěstí.
Protože i když se to možná nezdá,tak je to až mystičně uvěřitelně neuvěřitelné...

Poprvé,ale ne naposled

Včerejší den se opravdu povedl. Byla jsem s Romanem,jeho strejdou a tetou, Honzou, Terkou a Liborkem a s jejich známými na kole.První informace přiznala pouze 60km,pak se to jen zvětšovalo na 80 a nakonec až na 100km. Vlakem,už v osm ráno, jsme se dopravili do Jedlové. První 1/3 cesty byla výborná,jeli jsme v podstatě pořád skopce. První zastávka na pivko byla v celkem malé vesnici(pokud nepočítám tu první na nádraží:)). Ze zastávky na pivko se nakonec vyklubala zastávka na jídlo - chlapi si totiž dali malou dopolední svačinku(čínské nudle). Pak už byla cesta jen horší. Jeli jsme sice krásným lesem,ale terén se neustále zhoršoval. Uznejte, 9km do kopce po lesní štěrkovo-kamenité cestě není zas tak príma. Druhá zastávka byla kdesi pod vesnicí. Taková ta německá hospoda-krásná roubovaná chata,samý němec a horská přirážka na všechno:) Tam jsme se napapali a vůdce výpravy nám oznámil,že nás čeká tak ještě 50km domů.Někteří pyskovali(já mezi nimi),ale minimálně do Děčína na vlak jsme dojet museli. Před Děčínem byla 3.závěrečná zastávka,kde jsme se dohodli,že jedeme až domů(btw. byla jsem vyhlášena nejlepším jezdcem:)). Kolena mě bolela jako blázen,přesto jsem šlapala v závratném tempu - to abych byla doma dřív.
Ve Svádově,když jsem si chtěla zazpívat Sláva nazdar výletu,nezmokli jsme,už jsme tu!, tak jako na potvoru začalo pršet. Ale nebyla to jen tak obyčejná přeháňka,ale slejvák jako blázen. Za pár minut jsme všichni byli totálně mokří a jeli jak šílenci domů. Mě ze strachu z bouřky(hromy byli opravdu hlasité)přestala bolet kolena a pádila jsem domů jak o život. Doma jsme vše mokré hodili rovnou do pračky a jali se zachumlat do peřinky. Přesto se musím pochlubit : Zdařile jsem zvládla svých prvních 100km.

Naposled to není,protože tolik hormonů štěstí po 8 hodinách jízdy jsem v těle ještě neměla:)

Nová vyhláška města Ústí nad Labem

když jsem si dnes šla v klídku a v pohodě s kamarádem a s psékem po venku, netušila jsem,že se mi stahne tohle. Podle nové vyhlášky o pobytu psů venku,jsem totiž udělala přestupek ne za 50Kč,ale rovnou za 30 000Kč. A to jsem šla se psem na prázdné cyklostezce asi jenom 2 minuty. Páni policisté,kteří nás zastavili, byli hodně hodní,protože si mě jen zapsali a řekli mi co smím a co ne. Takže pro všechny pejskaře,kteří ještě nečetli vyhlášku :
1) Pokud uvážete psa KDEKOLIV(u lavičky,u krámu) a bude bez dozoru, musí mít náhubek!hrozí pokuta řádově kolem 10000Kč.

2) Pes nesmí na cyklostezku. Pokud chcete na trávu vedle stezky,můžete,ale nesmíte se na stezce zastavit,smíte ji pouze přejít.

Tak si dávejte pozor,ať vaše peněženky nejsou o 30 000Kč hubenější!:(

Pokud se chcete dozvědet víc,hledejte info zde!

První školní den

Když jsem šla 5.září poprvé do školy,byla jsem zvědavá. Naše škola se totiž celý rok předělávala. Na první pohled vypadá škola hezky - hned při vstupu je totiž zrekonstruovaný vestibul. Ovšem po pár krocích mě zarazilo výrazně růžové zábradlí( asi jim zbyla barva z oprav nábřeží po povodních:)). Dále už mě nic nepřekvapilo,ale ani nezaujalo. Přízemí výhralo,protože barva nového lina je pouze šedá, ostatním patrům byla přiděla nehezká červená a tmavě zelená. Panelový strop(bílý) ve mně zanechal pocit,že jsem nadobro uvězněná v psychiatrické léčebně(není to pouze můj pocit!). Jinak třídy vypadají pěkně,akorát velmi neutulně. Máme totiž zakázáno je nějaký čas zútulňovat. Třída je tedy bez kytek,bez nástěnky,bez nálepek...je jenom šedobílá s hnědými zásuvkami....
Dále jsem byla zvědavá,protože jsem slyšela,že budeme mít nového spolužáka. Nakonec ale nemám nového spolužáka jednoho,ale dva.Docela se tváří,že jim naše třída vyhovuje:)
Jinak se n naší škole ani na žácích nic nezměnilo. Zase se začínám těšit na prázdniny,až si od všeho odpočinu:)

jen tak... 

Zpráva z dětství

Už je to dlouho, co jsme se rozhodli předělat můj a bráchův pokoj. Na konci prázdnin se moje přání uskutečnilo. Uklízela jsem si noční stolek,který jsem už hodně dlouho neuklízela, a našla jsem tam stará cdčka. Mezi nimi bylo i cd Lunetiků. Nenápadně jsem ho chtěla vyhodit,ale Roman byl rychlejší a Lunetiků se zmocnil. Právě ho posloucháme a Roman je z toho děsně vysmátej...Prej jestli nemám BackStreetBoys! Nu,možná je najdu až budu uklízet pod postelí:)