Bez komentáře

Je fajn pustit si občas hezkej film, pobrečet si u něj a nestihnout kvůli tomu školu...je fajn občas vypnout a kašlat na povinnosti a na starosti a jen tak nic nedělat...

Střelec

Změnila jsem si vzhled blogu (už zas), páč ta nová úprava mi nějak neseděla, pořád to nebylo ono...chtěla jsem sice blog v přírodních barvách, aby byl znát můj kladný vztah k přírodě, ale tohle asi bylo moc...a zelená je taky přírodní, že jo :-)

Nicméně tohle dokonale popisuje mou osobu...jsem váhavý střelec, jednou tak, pak zas tak...neumíte si představit, jak mi to komplikuje život, kurňa, fakt že jo! Ale přišla jsem na to, že se mi to fakt vymstívá, že se neumim rozhodnout a dotáhnout věci do konce, pokaždé mi to zkomplikuje určitou životní fázi, která dřív nebo pozdějc příjde. Asi jako teď, asi jako normálně...

Jak se má člověk, co si ani neumí pořádně vybrat vzhled blogu, poprat s komplikacemi všedního dne, když se má rozhodnout tak nebo tak? Heh, filozofická, co :-)

Jsem potížista, kdo mi rozumí? Personne...

Holt je to tak, nejlepší by bylo, kdybych měla osobního rádce a ten mi se mnou dlouze diskutoval o tom, jak se mám rohodnout...hehe, to by byla prča, aspoň bych měla případný komplikace na koho svést...:-) ne, to neni hezký, jenže když pak má člověk nadávat jen sám sobě, tak to taky neni hezký...ale co naděláš, život je boj! Hlavně pro váhavé střelce...

Všechno vím aneb Viva la Čína...

Sedět s nohou přes nohu není zdravé. Budou vás z toho bolet záda...Řekla mi to paní masérka v sobotu a asi to pravda bude, protože záda mě bolí. Když takhle totiž sedíte, vytahujete si nohu z kloubu a tím si křivíte pánev (tzn.že jedna noha je malinko delší než ta druhá a jedna strana pánve je tudíž výš) a tělo to kompenzuje tak, že se zakřiví někde jinde - např. uprostřed páteře a tak vznikají bloky (spazmy) ve svalech a záda bolí a bolí...naštěstí na to existuje jednoduchý cvik (na požádání ho vysvětlím) a hlavně - nesedět s nohou přes nohu...

(btw. Čína = čísnká medicína, jasný?!)

Změna je život!

Změnila jsem si vzhled blogu a zatim si zvykám...nicméně aspoň mě to připraví na ty změny, které chci v dalším roce uskutečnit (ne, nejsou to žádná předčasná předsevzetí..)
Nicméně stejně mi to příjde divné...asi ještě změním barvičky...:-)

A je to!

I přes mou původní nedůvěru jsme strom pokáceli...za hodinu. Stará jabloň nám poskytne teplo a její místo zabere zelenina na příští rok. Něco holt musí zemřít, aby se něco nového narodilo...

Podzimní

Miluju podzim a kaštany...hlavně teda ty jedlé, dneska k večeři byly NEJVÍC výborný :-) prostě mňam mňam! A prej jsou i zdravý!!

Akorát dneska ráno mi byla pěkná zima, odpoledne teda taky, ale to aspoň svítilo slunko...to bylo fajn, takovej krásnej podzimek...

Ale zejtra je zase škola..bléé

Ale možná budeme mít kočku, pokud to teda páni Domovníci dovolí...když ne, budu brečet...(nejdřív jsem chtěla psa, ale na toho bych neměla tolik času, kolik bych chtěla a přece ho nebudu trápit...to mě tak napadá, Kateřino, měli byste toho čoudka od vás z bytu nahlásit na ochranáře, páč on toho psa prostě týrá, blbec jeden!)

O víkendu jsem byla na jarmarku v Zubrnicích, na podzimu na vesnici, a bylo to tam úplně bájo, prostě jako vždycky...a dokonce jsem tam i koupila dárek pro KAteřinu k Vánocům - letos jdu na to hopem, to je už třetí, heč :-)
A sobě jsem taky koupila dárek, takový krásný naušnice a levanduli a medovou svíčku, prostě takový ty hipízácký věci, ale úplně nejlepší :-)

Tenhle podzimní víkend byl holt vydařenej, dokonce jsem se i k pejsáčkovi přitulila a koukali jsme spolu na film...teda já koukala a on spal, jak jinak :-) a jemu jsem taky vlastně koupila dárek, ale už jsem mu ho dala a moooc mu chutnal, rozmazlencovi jedněmu...jo

Mno prostě podzim je fajn...asi si pustim sestry Steinovy, ty k podzimku patří...

rozhodnutí

Přemýšlím. O velkých změnách. Zatím jen přemýšlím, zatím o tom nechci mluvit. Jen si to musím dobře promyslet, protože to bude zásadní...aspoň pro mě.

Sen II.

Sen: Ležím v posteli, mám teplotu - mé tělo je v jednom ohni - a bolí mě bříško (na pravé straně, tam kde je slepák). Někdo zvoní, ale já nejsem schopná jít otevřít, motá se mi hlava...v kuchyni je Roman a meje nádobí...a já vstanu z postele a chodím jak oživlá mrtvola, páč je mi zle...

Realita: Ležím v posteli, bolí mě hlava a bříško (na pravé straně, tam kde je slepák a hromada skvělejch věcí, které když bolí, tak je to príma). Usnula jsem a zdálo se mi o mně. Vzbudím se, chodím po bytě jak praštěná a nevím, co je realita...Roman je v práci (,že), tak chladim bříško sklenkou od marmelády...

Teď opravdu nevím, jestli si z těch realistických snů mám něco uvědomit nebo ne...teď opravdu nevím, jestli jsem radši neměla jít už ráno k doktoru...teď opravdu nevím nic...

No věříte tomu ?

Jen tak pro zajmavost (stejně to tu nikdo nečte, tak co) ZASE podraží vlaky...na to by se už jeden vážně vy...

Sen

Indiáni se prý vypořádávají se svými nočními můrami tak, že si je "dožijí" - rozuměj tomu tak, že ve stavu bdělosti si vymyslí příběh, jak dokončit sen v jejich prospěch. Docela zajímavá technika...ale netuším, jak by mi tahle technika mohla pomoct s mým haluzně surrealistickým snem z dnešní noci o bratrovi Emě, o Benátkách, promoci a sexu...hm? :-)

My taky

Po vzoru jiných bloggerů se taky opičíme a taky jsme si udělali mozaiky :-) Akorát se nám tam kdovíproč neuložil jeden obrázek, ale nevadí, stejně to sem dáme...a ne že ne...

JEho

MOje

poslední dnešní

Btw. ještě jsem vás chtěla upozornit na jednu věc a to na tu, že je opravdu fajn, když si zapíšete nějaký předmět s cílem se tu oblast naučit, ale v dnešním školství to bohužel funguje jinak...a tak má poslední rada zní: Nehlašte se na předměty, o kterých toho moc nevíte, páč dnes se předpokládá, že máte celkem slušné vědomosti o dané problematice, když už se teda jako hlásíte...což nemá logiku, ale budiž...možní je vše!!

Kateřina

Kateřina mi vynadala, že nepíšu na blog, tak jsem tam toho hodně napsala...to víš, po pivě, to má každej povídavou...a páč můj muž je mrzout a cíleně mi kazí náladu, povídám si aspoň virtuálně se svým blogem...a to je jako hodně chvályhodný (nebo chvály hodný, co Kateřino), ne?

Tři muži

Povím vám, že bydlet s třema chlapama pod jednou střechou je docela peklo, páč se automaticky stanete jejich služkou, která meje nádobí, vynáší koš, umývá co se dá atd atd atd...je snad přeci normální, že když odpadkový koš na papíry (my tu totiž třídíme) přeteká až k okraji kuchyňské linky, že tam odpadky nepřihazuji, ale že je vynesu...pokud vám toto připadá jako normální, jste opravdu velmi naivní (asi jako já), protože v mládeneckém bytě se tam odpadky nadále přihazují a čeká se, až to někdo vynese, ale protože všichni tři chlapci čekají, jednoho dne se probudí zaplaveni odpadky...a to je jako hodně cool, ne? Si řikám, že jsem měla zůstat na koleji, s Martinou, ta by mi aspoň s úklidem pomohla....

Zejtra

Zítra mě čeká první hodina malby a myslím, že by bylo opravdu ftipné publikovat můj icq rozhovor s Kateřinou, kdy mi K. tlumočila zprávy od W.W., která už malbu absolvovala...nejlepší byla ta část, kdy jsme se dohadovaly o velikosti čtvrtek...prý si mám přínést A0,B1,B0, takže se do nich na konci budu moct zachumlat, kdyby mi byla náhodou zima (rozuměj tomu tak, že to jsou opravdu veliké čtvrtky...)
Sice už teda vim, co si mám s sebou vzít, ale to nic nemění na tom, že se stejně pořád stejně bojim, páč jsem výtvarkářská lama, ale pokud to bude tak v pohodě jako Flash, kde jsem byla i pochválena, tak to bude OK...pořád lepší, než aby to bylo KO...

17

Je 1.říjen a podzim je teďka už opravdu opravdový. Při dnešním večerním vichru asi spadalo všechno listí...je regulérní podzim, tak jsem si šli s Kateřinou nasbírat kaštany. A při této příležitosti vznikla zapamatovánísihodná hláška. Tak tedy:

JJ: Ten kaštan je prasklej, tak já ho po tobě hodim...
...
K: Auuu...
...
K: To je jako by se ti narodilo postižený dítě a tys ho normálně zahodila...

No neni ta holka úpe blbá :-D

btw. neplánovaně jsme obě nasbíraly sedmnáct kaštanů...docela úspěch, ne?