škola, škola, škola....ŠKOLA vol.2

• Teda řeknu vám, že poslední dva měsíce , respektive měsíc a něco, stáli za starou belu....člověk se musí furt učit, aby za dva tejdny zjistil, že si stejnak pamatuje maximálně polovinu, nemá čas na kamarády, na kalby, na sport...na nic....nálada klesá, sem tam příjde deprese a celkově se nic nedaří tak jak by mělo...do všeho toho stresu příjdou přímačky, na které se stejně nemůžete naučit, páč je to jakýsi test studijních předpokladů s velice zapeklitýma otázkama a trapnym systémem percentil, kterému pořád úplně nerozumím...

• Ve škole se sice se spolužákama ted už moc často nevídám, ale začíná to bejt ponorka, některý jejich xichty + xichty některejch učitelů mi jsou tak nepříjemný...brrr, při vzpomínce na školu mi běhá mráz po zádech..jsou to náký blbý megery, co si myslej bůhví jaký nejsou, přitom kolikrát toho ti studenti vědí mnohem víc - tak například : jedna mladá učitelka, která k nám přišla ze základy, mi bude přísedět u maturity - a prý žádala jinou učitelku o náké vypracované otázky, že prý nic neumí...a jak pak teda učí ten malej gympl???

• Už víme přesný rozpis maturit a já jdu ve středu odpoledne...aspoň jediné pozitivum, páč jdu 23. , což je moje šťastné datum, šťastné číslo a celkově to číslo vyjadřuje mojí životní filosofii. Ale stejně k tomu má výhradu - jdu po tom největšim nabušenci a šprtovi z mojí skupiny...člověk si holt nevybere..ale aspoň že mám angličtinu a francouzštinu hodně daleko od sebe :)))

• A co dál? Už se těšim, až vypadnu z toho ústavu, že už nikdy neuvidim ty lidi, který nebudu chtít vidět, že budu na vysoký, což je pro mě jako posvátný chrám, že už mě nikdo nebude buzerovat...heureka...

• a nevim, jestli se mi hcce jít na poslední zvonění... sux!