Napsat si pro a proti...změnit něco, na co je člověk zvyklej, změnit všechno...nic nepomáhá, ani pláč, ani vztek, ani zoufalství, ani výhrůžky...nikde nic...třeba je potřeba samoty to, co nám schází, bejt chvíli sám a urovnat si to, co chceme...
radši nic, radši ticho, radši utopit se ve svý hlavě...nebo bych radši šla ven, ale není s kým...všichni jsou moc daleko - buď fyzicky, nebo emočně...ostatně, kdo by měl zájem o zlomenou osobnost? hm...a kde nic neni...škoda mluvit!
svět je někdy moc nezpravidlej! může za to karma nebo jako co? asi zítra navštívím místa dlouho neviděná, jen pro svůj klid nebo nevim...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat