KONEC DNE
V mdlém světle klenby zatažené,
bez smyslu, samý křik a spěch,
se nestydatý Život žene.
V té chvíli, kdy se v obzorech,
však pozvedne noc milostivá,
jež tiší hlad a vůbec vše
a vše, i samu hanbu skrývá,
dí Básník sobě: "Konečně!
Můj duch a tělo v rozechvění
vzývají vroucně mír a klid.
Se srdcem plným smutných snění
se chci již naznak položit
a do tvých černých záclon skrýt,
ó Tmo,ty zdroji osvěžení!"
Charles Baudelaire;Květy zla
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat