Poslední dny utíkají jeden vedle druhého, liší se snad jen v nepatrných detailech a letí a letí a nic se neděje a nic se nemění a čas utíká a dny se krátí...Asi si to neuvědomujete, ale já jsem už dospělá, já už jdu na vysokou...Na vysokou!!!! A takový malinký zvířátko uvnitř se bouří a s panickým strachem se snaží vyprostit z časové smyčky a zůstat ještě dva tři roky na střední, s oblíbenými učiteli, s těmi lidmi, které v podstatě neznám a třeba bych je i chtěla poznat...chce zůstat doma s mamkou a nechce dojíždět do školy a nechce pak jít do práce a v podstatě neví, co bude dělat, až bude velký a samostatný a bude se o sebe muset postarat...A kamarádi se rozutečou a sice budou jiný, ale už je to změna a to VELKÁ... a já zas ty změny tak ráda nemám, mno a prostě a jednoduše ještě nechci na vysokou. Ale na druhou stranu se tam moooc chci dostat, dát svému životu zase nový rozměr a něco se přiučit a poznat nové, a možná lepší, lidi a prostě celej svět se obrátí a posune někam dál :)
Ale je to hodně rozporuplný období, to mi věřte !
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
4 komentáře:
Možná už brzo zjistíš, že byl právě nejvyšší čas tuhle změnu, zahrnující nové kamarády, nová místa a nový život, udělat...
A být velká vůbec není špatné :o)
ale být malá je mnohem lepší :)
No... Ty máš výhodu, že budeš celý život mít obě vlastnosti... budeš moct být velká rozumem a srdcem a vším ostatním, přičemž zůstaneš pořád malá :o)))
mno teda ,taková impertinentní poznámka na mou výšku,css :D
Okomentovat