Aktualne.cz

Poslední dva dny se v Ústí nesou ve znamení neúnosného vedra a je fakt, že můj organismus to ňák špatně snáší..dochází u mě k nadměrnému ohřátí, takže je mi opravdu příšerné vedro i když jsem zalezlá doma ve stínu a mám otevřená všechna okna - možná v tom bude ten problém, a nebo taky v tom, že uklízim staré krámy :) NIcméně to uklízení mělo něco do sebe, páč jsem vyhodila celý šuplík bordelu, ale hlavně jsem našla staré dopisy od lidí a pro lidi, které si už ani nepamatuju..dopis od kamošky z tábora, dopis pro nějakého kluka s větou: "Prosím odepiš " (:D) nebo taky dopis pro Dianu do lázní (spolužačku)...opravdu to bylo zajímavé shledání s minulostí...Nejvíc se mi ale na ukízení zalíbilo, že si člověk výborně pročistí hlavu, uklidní se a myšlenky se mu celkem urovnají..Já jsem třeba přišla na to, že lidi určitě zaměňují zamilovanost s okouzlením a že pak jednají zbytečně a unáhleně, takže to nedělejte :)
Taky jsem konečně domluvila Anglii s kámošem, takže od 1.8. je ze mě originální Britka z Londýna, takže bacha na to. Ale i krása toho města musí být něčím pošpiněna, to si neumíte představit, jaký tam jsou vyděrači..11liber (cca 500 necelých) za vstup do zoo a v podobně vysokých číslech se tam vlastně pohybuje všechno...takže moje peněženka zase jednou pozná Somálsko...
Taky jsem se seznámila s jednim týpkem, který bude v Ústí od září rozjíždět adopci na dálku, tak by ze mě mohla být brzo matka :) a konečně by se mi splnil sen. Už dlouho jsem o adopci na dálku přemýšlela a ted by se to mohlo uskutečnit - máte-li někdo zájem o děcko, kontaktujte mě prosím někdy v září :)

A ještě jedna novinka : ve čtvrtek jedu na zápis, takže ze mě bude oficiální vysokoškolačka se zaměřením na francouzský jazyk a vzdělávání..super je, že mi ta škola už nepříjde tak děsná, protože představa toho, že třeba budu jednou v Africe učit děcka (v Africe se dost mluví francouzsky), že budu dělat osvětu na úžasném místě světa...wow, už se na to fakt těšim..páč jsem měla pocit, že můj život se ubírá takovým nijakým směrem, ale naštěstí jsem si našla cíl, poslání, pro kter udělám co možná nejvíc...páč jsem si řikala, že studovat žurnalistiku je sice super a má to mnohem lepší zvuk, ale nejsem si jistá, jestli by to uspokojilo moji altruistickou povahu...nechci být karierista bez času na radost, ale chci pomoct ostatním...a kdyby to nevyšlo, tak jem si stejně malovala budoucnost v čajovně, baru, knihkupectví nebo v podobných obchodech, kvůli kterým nemusím mít žádnou prestižní vysokou...A jak řekla Linda, nechapu, proč lidi pohlížej na pajdák skrz prsty..páč když chcete, tak i tady se dost nadřete :)