25. 9. 2009

Kdo to řek?

Jedna chytrá paní herečka řekla, že nám přece nikdo neřekl, že život má být šťastný. Tak proč se krucinál pořád ženeme za tím, aby takový byl? Proč se nedokážeme smířit s tím, co máme?
Čtu teď knihu o reinkarnaci a zatím mi teda neřekla, v čem je reinkarnace dobrá...proč mám být na světě, kde minimum lidí je šťastných, pořád dokola? Proč se mám tisíckrát vracet a zažívat stejný kolotoč jednou nahoře a pak dole? (btw. proč je filozof ten osvícený? Co ten zrovna dělá tak extra, že má právo na to navrátit se k Bohu/Energii/Tomu?)
Ničemu nerozumim, ani když si čtu filosofii, ani když si čtu náboženství (a ten pán, co mi dával tu knihu, vypadal tak vyrovnaně a spokojeně)...nic není tak jak má být, tak nechápu, proč je moje karma veselá (máš zuřit, ty ku*vo). Achjo

Radši bych se tu neměla moc vyjadřovat, aby mi zmatení kamarádi nepsali, co je...co by bylo, život je!

Žádné komentáře: