24. 1. 2007
Prostě zas jen depka
Znáte to, jak vás jedna událost dokáže dostat do sraček. A když se tak stane, většinou se přivalí ještě aspon dvojnásobná hromada podobnejch událostí, které vás naprosto zavalí, asi jako kdyby na vás dneska cestou ze školy spadl sníh ze střechy. Stanete se na chvíli obětí nevychovanejch spratků, který po vás hážou sněhové koule,jednu a druhou a další, to nestačí,to je málo, tak ještě přidáme. A vy úplně mokří a bolaví jen tak stojíte a koukáte a řikáte si : "Jen pojďte do mě..." A může to bejt vyvolaný i úplně neutrálním rozhovorem, kdy výjdou na povrch zemské kůry věci, o kterých jste si mysleli, že se vás netýkají a nikdy nebudou, že jste na to už dost velký a rozumný a hlavně že máte jiný starosti než zabývat se.....jenže i když máte jiný starosti, tak se k nim tahle přidá, protože problémy nikdy nechodí po jednom a s odstupem....mno a co tim chce autorka říct? prostě zas jen depka
23. 1. 2007
Jsme obětí intuice?
Kolikrát se mi stane, že cítím, že tak je to správně. A ještě častěji mám pocit, že se vyznám v lidech, že vím,co udělají a že vím,co cítí. A hodněkrát tomu nasvědčují okolnosti, jako že se ten někdo chová tak, jak "vím", že se zachová.. Zní to zmateně? Asi je. Ale dnes cestou ze cvíka jsem si řikala (po jedné události,kterou má chorá mysl předpovídala:)), že všechny ty události nasvědčující správnost mé intuice mohou být pouhou náhodou. To znamená, že intuice klidně může být jen představa,mozaika poskládaná z přání. A pak můžu mít pocit, že vím, jak se ta konkrétní osoba cítí, ale taky se může cítit úplně jinak, že jo... A já si jen různé podněty vyvolané subjektem zakomponuju do svého příběhu :) Třeba je úloha intuice úplně přeceňovaná, stejně jako úloha člověka, a v našich životech nic neznamená, protože stejně nezjistím, kde je pravda...postupem času,když události konečně získají ustálený směr a věci vyplavou na povrch, se ale dá potvrdit výborná funkce naší intuice. Nebo to je jen náhoda? Není intuice jen náhoda? Nebo čerpáme ze zkušeností uložených v naší mysli? Podle mě se chování lidí a události v životě, stejně jako veškeré dění světa, opakují po spirále, takže intuice může být jen vyvození z předchozí události podobného rázu. V tom případě jsou ale lidi jen loutky, jen stroje s naprogramovaným chováním - chováme se všichni v určitých situacích stejně? V situacích, které se týkají pudů a emocí asi jo..ale málokterá situace se odehrává bez přítomnosti emocí...takže se všichni chováme stejně?
Momentálně jsem z toho malinko zmatená a asi moc přemýšlím nad věcma, které stejnak nedomyslím a neprokouknu...
Momentálně jsem z toho malinko zmatená a asi moc přemýšlím nad věcma, které stejnak nedomyslím a neprokouknu...
15. 1. 2007
13.1.2007
Zatančili jsme. Připili si. A bavili se celou noc. Hodně lidí přišlo a snad nelitovali, teda podle ohlasů byl náš maturitní ples opravdu výborný. Bohužel jsem neviděla zatím žádné fotky, ani video, takže nemá cenu tady žvatlat a raději si počkám, až budu moct svůj text obohatit o ftipné obrázky :)
Pro Lindu : byl fakt skvělej,ale i vyčerpávající, tak promiň, že jsem neodpověděla na zprávu !
Pro Lindu : byl fakt skvělej,ale i vyčerpávající, tak promiň, že jsem neodpověděla na zprávu !
5. 1. 2007
Inzerát
Nechcete někdo jeden lístek na maturitní ples 13.1.07 ? Jeden osamocenej, odmítnutej a smutnej :)
1. 1. 2007
Nový přírůstek
Když je ten nový rok 2007, tak jsem vám jen chtěla říct, že taky přibyl jeden nový blog - Lindin. Odkaz na něj najdete u ostatních odkazů :) takže ho honem jděte prozkoumat !
31. 12. 2006
PF 2007
Zejtra začíná všechno od začátku. Začíná nový rok. Rok ve znamení vepře. A co to znamená? Že by to byl rok prokalených nocí, podrazů a "milého" chování? :) Vůbec! Podle Číňanů je vepř tvor domácí, takže v příštím roce půjde hlavně o rodinu a rodinné vztahy...Mno, máme se na co těšit :) Takže do nového roku vám přeju : to nejhorší ať se vám vyhne :)
29. 12. 2006
Ztraceno na síti
Když jsem byla na speciálním dni otevřených dvěří na Masarykově univerzitě,když vychvalovali své webové stránky a jiné elektronické vymoženosti, když Linda dostala záchvat smíchu, velký, pořád jsem doufala, že přehání...Nepřeháněla. Chci se přihlásit na kombinaci oborů mediální studia a žurnalistika + teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury. V učitelských novinách mají tuto kombinaci pod fakultou sociálních studií, na kterou se dělají národní srovnávací zkoušky v Teplicích...podle novim 28.4. , podle stránek oboru mediální studia...se konají až v květnu. Podle scio se tyto zkoušky nahrazují normální zkoušku jen na fakultě sociálních studií, jenže obor teorie a dějiny filmu je na fakultě filozofické...Docela důležitý seznam doporučené literatury, ze které si musím nastudovat dějiny kinematografie a podobné informace není znám, zatím, prý bude upřesněn později..třeba v březnu?! a já jsem z toho už opravdu zmatená, takže budu muset zavolat na studijní oddělení a všechno si nechat vysvětlit...
jo a přípravný kurz, kde vám řeknou vše o teorii a dějinách vy-víte-čeho se koná v den přijímacích zkoušek podle učitelských novin..tak já už fakt nevim, jak mohlo dojít k takové informační deziluzi :(
jo a přípravný kurz, kde vám řeknou vše o teorii a dějinách vy-víte-čeho se koná v den přijímacích zkoušek podle učitelských novin..tak já už fakt nevim, jak mohlo dojít k takové informační deziluzi :(
15. 12. 2006
úspěšně úspěšné úspěchy
Dnešní je den je pro mě znamením úspěchu. Podařilo se mi úspěšně dokončit autoškolu, úspěšně jsem se s kamarádem Sousedem dohodla na koupi dárku (dík moc, seš zlato!) a úspěšně se mi podařilo získat část peněz na hory. Mělo to bejt krásný a super a zakončený ještě lepší kalbou s kámoškou a prostě zábavou a oslavou...ale když vás váš brácha tituluje nelichotivýmy slovy na p a k ve stylu pubertální šamponovský šestnáctky od vedle a vám to fakt vžene slzy do očí, všechny předchozí úspěchy se rozplynuo a zůstane jen prázdno v hlavě s velkym nápisem, s velkym nelichotivym nápisem začínajícím na p nebo k....prostě se všechno úspěšně posralo...
jen jsem chtěla říct, že ten řidičák dostanu...
jen jsem chtěla říct, že ten řidičák dostanu...
13. 12. 2006
Přátelská atmosféra Vánoc
Myslela jsem, že mám dobrou náladu. Mno měla jsem. Teda jen do té doby,než mě ve škole začalo bolet břicho..řekla bych,že měsíc to teda rozhodně nebyl ( a nebo nákej mega rychlej). Ve městě se na mě pro změnu vyřítila kupa lidí, dokonce i blbá drogerie, kam si člověk chodí kupovat o.bečka, kondomy a žvejky, byla naprosto přervaná, oni ti blázni fakt někomu k Vánocům kupujou sadu tří druhů sprchovejch gelů a tělových mlík??
Samozřejmě, že ještě neumim všechny testový otázky na autoškolu, já jen, že v pátek mám velkej den, ale bohužel to mám v krvi, že místo stresu koukám na Sex ve městě. Ale dnešní večer tomu budu věnovat, fakt ! a zejtra mám rozhodující jízdu...poslední,ve který ještě vlastně o nic nejde...Teď mě tak napadá,dostala jsem složenku na zaplacení zkoušek a nevim,co s ní..hups...
Věřte mi, ale Indiánům určitě ne. Při troše relaxu jsem si prolistovala časopis a na dvoustraně se na mě usmívá bago zvířátek, prej indiánskej horoskop. Mn nenaštvalo by váš,že jeden člověk, o kterém vy bohužel z vlastní zkušenosti víte, že je svině, je v tom horoskopu prezentován jako dobrosrdečný a hodný a soucitný a vlastně ta ze všech nejlepší pan Vydra? Přitom vy jste jen looser Medvěd... :) fakt nevěřte Indiánům....
ale co, Vánoce jsou za dveřma, zakázali mi jíst cukroví, nemám dárky, ale nálada je skvělá :) jo a jinak, já jdu na vysokou, kdybyste to jako nevěděli....
Samozřejmě, že ještě neumim všechny testový otázky na autoškolu, já jen, že v pátek mám velkej den, ale bohužel to mám v krvi, že místo stresu koukám na Sex ve městě. Ale dnešní večer tomu budu věnovat, fakt ! a zejtra mám rozhodující jízdu...poslední,ve který ještě vlastně o nic nejde...Teď mě tak napadá,dostala jsem složenku na zaplacení zkoušek a nevim,co s ní..hups...
Věřte mi, ale Indiánům určitě ne. Při troše relaxu jsem si prolistovala časopis a na dvoustraně se na mě usmívá bago zvířátek, prej indiánskej horoskop. Mn nenaštvalo by váš,že jeden člověk, o kterém vy bohužel z vlastní zkušenosti víte, že je svině, je v tom horoskopu prezentován jako dobrosrdečný a hodný a soucitný a vlastně ta ze všech nejlepší pan Vydra? Přitom vy jste jen looser Medvěd... :) fakt nevěřte Indiánům....
ale co, Vánoce jsou za dveřma, zakázali mi jíst cukroví, nemám dárky, ale nálada je skvělá :) jo a jinak, já jdu na vysokou, kdybyste to jako nevěděli....
6. 12. 2006
polemika num.uno
Někdo píše na blog věci "cenzurované", jen ty, které nevypovídají mnoho o osobnosti. Ze strachu, že by ho mohl číst někdo známý...není to ale takové podvádění našeho nejlepšího virtuálního kamaráda? Snažím se na blog psát všechno, občas i věci, které mi jsou zpětně vytýkány, o všech mých depresích, náladách, událostech...ale je to dobře? asi ne, páč pak si o mně asi hodně lidí myslí, že jsem hysterka! :) Nejsem, jsem jen člověk emotivní :D Ale mě to prostě baví, líbí se mi, že mně kamarádi znají líp a hlavně se mi líbí, že mi to nepředhazujou, prostě to je por ně zpestření dne, asi tak bych to nazvala... :)
Tenhle týden se zase stalo spousta věcí, snad aspon trochu zajímavejch (když ne, přeskočte to) ! Pomalu ale jistě se blíží termín mé závěrečné jízdy s lektorem, můj žaludek rotuje čím dál víc, hlavně poránu, taky se blíží ples, jupííí, takže už nacvičujeme nástup, je super, úplně kreativní a originální, akorát pro velké exhibicionisty, takže tři panáky vodky před to jistí :) , příští týden mám zkoušku šatů, snad budou super, jo a vlastně se taky přibližujou Vánoce, ale to je tak trochu deprese, už je to tu zas, páč dárky se mi nějak vyhýbaj a nechtěj ke mně - spustu jsem si jich vymyslela, jsou originální a levný a přesně se hodící k budoucímu majiteli, ale jako na potvoru, oni je prostě nemaj úplně přesně polde mých představ....ale ještě je čas, že jo?
taky jsem kamarádku "donutila" řídit, mno spíš jsem ji podpořila a byl to strašně fajn víkend na brigádě, strašná legrace, taky jsem si nelegálně zařídila ve tmě ve strašný prdeli, ale měla jsem děsnej strach, že se z nějakého koutu vyloupne pan policista, zabliká na mě a já budu v háji,řidičák mi nedaj a všechno by prostě bylo...mno však víte kde. Mno , ale největší legrace byla, když to kámošce chcíplo a nevim jak to dokázala, ale kára začla prudce skákat až nám vylítlo rádio - vim, že to taklhe nevyzní,ale já se chlemtala asi hodinu :))) Jinak jsem taky za ten víkend poznala pár skvělejch lidí, hlavně jednu starou babičku, paní Šťastnou : Dobrý den, mohla byste mi otevřít, nesu letáky? A ona na to,milým tonem : To teda nemůžu. a já, protože jsem hluchá,rozumněla jsem ji, že může a ještě jsem jí poděkovala :D Mno a taky jsme vzbudila jednoho mladýho kluka, tak 17, a on mi rozespalým hlasem na mé sladké/nebo rajcovní :)) Můžete mi otevřit? řekl jen NE...mno nic,mně to nevadí, vy si nekoupíte nic z Leal computeru, že...:)
Tak já nevim, všimli jste si mé pozitivní nálady v dobách šedé oblohy a děsné zimy?
ježiš, já jsem píšu děsný kecy...tak promiňte :)))
Tenhle týden se zase stalo spousta věcí, snad aspon trochu zajímavejch (když ne, přeskočte to) ! Pomalu ale jistě se blíží termín mé závěrečné jízdy s lektorem, můj žaludek rotuje čím dál víc, hlavně poránu, taky se blíží ples, jupííí, takže už nacvičujeme nástup, je super, úplně kreativní a originální, akorát pro velké exhibicionisty, takže tři panáky vodky před to jistí :) , příští týden mám zkoušku šatů, snad budou super, jo a vlastně se taky přibližujou Vánoce, ale to je tak trochu deprese, už je to tu zas, páč dárky se mi nějak vyhýbaj a nechtěj ke mně - spustu jsem si jich vymyslela, jsou originální a levný a přesně se hodící k budoucímu majiteli, ale jako na potvoru, oni je prostě nemaj úplně přesně polde mých představ....ale ještě je čas, že jo?
taky jsem kamarádku "donutila" řídit, mno spíš jsem ji podpořila a byl to strašně fajn víkend na brigádě, strašná legrace, taky jsem si nelegálně zařídila ve tmě ve strašný prdeli, ale měla jsem děsnej strach, že se z nějakého koutu vyloupne pan policista, zabliká na mě a já budu v háji,řidičák mi nedaj a všechno by prostě bylo...mno však víte kde. Mno , ale největší legrace byla, když to kámošce chcíplo a nevim jak to dokázala, ale kára začla prudce skákat až nám vylítlo rádio - vim, že to taklhe nevyzní,ale já se chlemtala asi hodinu :))) Jinak jsem taky za ten víkend poznala pár skvělejch lidí, hlavně jednu starou babičku, paní Šťastnou : Dobrý den, mohla byste mi otevřít, nesu letáky? A ona na to,milým tonem : To teda nemůžu. a já, protože jsem hluchá,rozumněla jsem ji, že může a ještě jsem jí poděkovala :D Mno a taky jsme vzbudila jednoho mladýho kluka, tak 17, a on mi rozespalým hlasem na mé sladké/nebo rajcovní :)) Můžete mi otevřit? řekl jen NE...mno nic,mně to nevadí, vy si nekoupíte nic z Leal computeru, že...:)
Tak já nevim, všimli jste si mé pozitivní nálady v dobách šedé oblohy a děsné zimy?
ježiš, já jsem píšu děsný kecy...tak promiňte :)))
23. 11. 2006
20. 11. 2006
Protiklady
Poslední dny utíkají jeden vedle druhého, liší se snad jen v nepatrných detailech a letí a letí a nic se neděje a nic se nemění a čas utíká a dny se krátí...Asi si to neuvědomujete, ale já jsem už dospělá, já už jdu na vysokou...Na vysokou!!!! A takový malinký zvířátko uvnitř se bouří a s panickým strachem se snaží vyprostit z časové smyčky a zůstat ještě dva tři roky na střední, s oblíbenými učiteli, s těmi lidmi, které v podstatě neznám a třeba bych je i chtěla poznat...chce zůstat doma s mamkou a nechce dojíždět do školy a nechce pak jít do práce a v podstatě neví, co bude dělat, až bude velký a samostatný a bude se o sebe muset postarat...A kamarádi se rozutečou a sice budou jiný, ale už je to změna a to VELKÁ... a já zas ty změny tak ráda nemám, mno a prostě a jednoduše ještě nechci na vysokou. Ale na druhou stranu se tam moooc chci dostat, dát svému životu zase nový rozměr a něco se přiučit a poznat nové, a možná lepší, lidi a prostě celej svět se obrátí a posune někam dál :)
Ale je to hodně rozporuplný období, to mi věřte !
Ale je to hodně rozporuplný období, to mi věřte !
15. 11. 2006
Polopříběh
Bosýma nohama šmátrá po parketách, do prstů vstupuje den, rozloha dne - mám dneska volno - a pak opět ten svíravý pocit : teď už jej nemá na co svést, kam před ním utéct, ale proč bych utíkala, nebudu na něj myslet, vždyť jsem to sama chtěla, stejně jsme se k sobě nehodili - i kdyby to, co udělal, neudělal....
Ale stejně se nemůže zbavit lítosti : jak to mohl učinit - klamat ji, když ho milovala a když jí tvrdil, jak ji miluje. Já bych to nikdy nedokázala. Láska, uvažuje, sklutečná láska se nedá dělit, je úplná a trvá, i když možná já ji nikdy nepoznám, každému přeci není přisouzeno prožít skutečnou lásku, a pocítí náhlou úzkost, venku před oknem na ushclé větvi, jež se podobá sově, se třpytí kapky. Ty si myslíš, že ne, že neprožiju, že dneska už nic takového nemůže být, ale já se dočkám, a potom takhle ráno - nakloní se nade mnou, ten milovaný, a položí mi ruku sem, až sem, a bude při mně celý a jeho teplo mě obemkne.
A stýská se jí, velice se jí stýská, nemusí na nic myslet a stesk je v ní...
...ale na tom nezáleží, vystoupím někde, aby tam byly skály, a polezu vzhůru a potom tam nahoře, jako když jsme bývali spolu, jenže já sama si teď lehnu daleko od všech cest do vlažné jetelové trávy a budu čekat, a zavře tedy za sebou tiše dveře toho pokoje, spíše mansardy, v níž se už jen konec šňůry bude lehounce kolébat za zavřeným oknem a zavřenými dveřmi...
Stoupne si za řidiče, trochu přemýšlí o lásce. Nejhorší není žít bez lásky, nejhorší je žít v lásce, která se rozložila a rozdrobená na kousky už není láskou, ale břemenem. Je hrdá na to, že se dovedla vymknout lásce, která by se zcela jistě změnila v břemeno.
Láska je určitě největším štěstím, ale zároveň člověka zahltí sama sebou, ve chvíli, kdy má člověk pocit, že žije nejúplněji, přestává ve skutečnosti žít. Kolem něho uplývá nesčíselně možných lásek a chvil a příležitostí větších a úplnějších, než jsou ty, které žije, ale on je nevnímá.
Člověka k lásce taky často dožene jenom samota a člověk se vlastně zmítá mezi svobodou a samotou - jenže nejčastěji ztrácí svobodu a neunikne samotě, tohle jsme někde četal, ale teď to vím, teď to úplně cítím.
...blížila se pocitu mnohokrát opakované naděje, může ji mít stále ještě rád, i když vlastně teď nevěděla, co to znamená : má stále rád, ale snad mě čeká...
Zhasne a posadí se do houpací židle a tu ji napadne, že láska je vlastně jako život, člověk ví, že skončí špatně, že se skončí příliš brzy, že není naděje v jeho trvání, a přece jej žije, a člověk tedy miluje - jako žije - s touhou po trvání, bez naděje po trvání, miluje se zavřenýma očima a s úzkostí, která prolíná štěstí, a nemyslí a nechce myslet.
Ale stejně se nemůže zbavit lítosti : jak to mohl učinit - klamat ji, když ho milovala a když jí tvrdil, jak ji miluje. Já bych to nikdy nedokázala. Láska, uvažuje, sklutečná láska se nedá dělit, je úplná a trvá, i když možná já ji nikdy nepoznám, každému přeci není přisouzeno prožít skutečnou lásku, a pocítí náhlou úzkost, venku před oknem na ushclé větvi, jež se podobá sově, se třpytí kapky. Ty si myslíš, že ne, že neprožiju, že dneska už nic takového nemůže být, ale já se dočkám, a potom takhle ráno - nakloní se nade mnou, ten milovaný, a položí mi ruku sem, až sem, a bude při mně celý a jeho teplo mě obemkne.
A stýská se jí, velice se jí stýská, nemusí na nic myslet a stesk je v ní...
...ale na tom nezáleží, vystoupím někde, aby tam byly skály, a polezu vzhůru a potom tam nahoře, jako když jsme bývali spolu, jenže já sama si teď lehnu daleko od všech cest do vlažné jetelové trávy a budu čekat, a zavře tedy za sebou tiše dveře toho pokoje, spíše mansardy, v níž se už jen konec šňůry bude lehounce kolébat za zavřeným oknem a zavřenými dveřmi...
Stoupne si za řidiče, trochu přemýšlí o lásce. Nejhorší není žít bez lásky, nejhorší je žít v lásce, která se rozložila a rozdrobená na kousky už není láskou, ale břemenem. Je hrdá na to, že se dovedla vymknout lásce, která by se zcela jistě změnila v břemeno.
Láska je určitě největším štěstím, ale zároveň člověka zahltí sama sebou, ve chvíli, kdy má člověk pocit, že žije nejúplněji, přestává ve skutečnosti žít. Kolem něho uplývá nesčíselně možných lásek a chvil a příležitostí větších a úplnějších, než jsou ty, které žije, ale on je nevnímá.
Člověka k lásce taky často dožene jenom samota a člověk se vlastně zmítá mezi svobodou a samotou - jenže nejčastěji ztrácí svobodu a neunikne samotě, tohle jsme někde četal, ale teď to vím, teď to úplně cítím.
...blížila se pocitu mnohokrát opakované naděje, může ji mít stále ještě rád, i když vlastně teď nevěděla, co to znamená : má stále rád, ale snad mě čeká...
Zhasne a posadí se do houpací židle a tu ji napadne, že láska je vlastně jako život, člověk ví, že skončí špatně, že se skončí příliš brzy, že není naděje v jeho trvání, a přece jej žije, a člověk tedy miluje - jako žije - s touhou po trvání, bez naděje po trvání, miluje se zavřenýma očima a s úzkostí, která prolíná štěstí, a nemyslí a nechce myslet.
Ivan Klíma : Milenci na jednu noc
14. 11. 2006
Plesové trable
Jestli jste si mysleli, že naše potíže s plesem jsou vyřešené, tak jste se opravdu hodně sekli. Včera jsme dvě hodiny debatovali o šerpách. Opět. A téma - šerpa za 700 korun českých! Ano, jeden dva metry dlouhý a 10 centimetrů širolý pruh látky s výšivkou MAturant 2007 + cosi za 700Kč. TAk se hlasovalo a mluvilo a mluvilo a mluvilo o nutnosti mít vyšité šerpy. Vždyť tištěná za 130 fufníků na jeden večer bohatě stačí a stejnak si to většina lidí nevyvěsí na zeď, lae zastrčí do kufříku vzpomínek nebo podobné krabice. Skupina, říkejme jí moje, velmi dobrými argumenty vyvrátila potřebu šerpy vyšívané, ale to by u náš nesmělo být těch pár natvrdlých osob, které se prostě do krve hádali a nepřipouštěli jinou možnost. Tak se naše paní profesorka naštvala, zavolala svému bohatému manželovi a vyjednala pro nás 15000 na šerpy! Příjde vám to normální? Mně tedy opravdu ne...na šerpy a ještě od třídního učitele, kterého bychom měli spíš pozvat mi na obrovskou večeři..ale budiž, já se už neangažuju.
Náš rozpočet je už skoro celý vymyšlený. Jediným problémem dosud zůstává, že nemáme skoro žádný sponzorský dar! A ještě ke všemu naše smlouva je kvůli hloupému jatečfondu úplně zhovadělá. Víte, kdybyste nám chtěli náhodou dát sponzorský dar, nemůžete si to napsat do nákladů - tudíš tady máte 10000 z levé kapsy a mějte hezkej ples :o/ Ale jak jsem řekla, já se už nesnažím..
Jinak doufám, že neočekáváte od této společenské události bůhvíjakou neuvěřitelnou akci..bude to trapas ! :D Jak pro vás, tak pro mě, páč jsem se dozvěděla, že na něj chce přijít nějaká osoba, ze které opravdu nemám radost, že tam příjde, ale ještě furt můžu doufat v to, že dostane rozum a uváží své rozhodnutí a zůstane doma :)
Tolik k druhému pokračování plesových patálií, takže nashle na plese (nebo u možného příštího pokračování:))
Náš rozpočet je už skoro celý vymyšlený. Jediným problémem dosud zůstává, že nemáme skoro žádný sponzorský dar! A ještě ke všemu naše smlouva je kvůli hloupému jatečfondu úplně zhovadělá. Víte, kdybyste nám chtěli náhodou dát sponzorský dar, nemůžete si to napsat do nákladů - tudíš tady máte 10000 z levé kapsy a mějte hezkej ples :o/ Ale jak jsem řekla, já se už nesnažím..
Jinak doufám, že neočekáváte od této společenské události bůhvíjakou neuvěřitelnou akci..bude to trapas ! :D Jak pro vás, tak pro mě, páč jsem se dozvěděla, že na něj chce přijít nějaká osoba, ze které opravdu nemám radost, že tam příjde, ale ještě furt můžu doufat v to, že dostane rozum a uváží své rozhodnutí a zůstane doma :)
Tolik k druhému pokračování plesových patálií, takže nashle na plese (nebo u možného příštího pokračování:))
12. 11. 2006
Jsem v tom !
Ano, ano, moje první přihláška na vysokou školu je podaná, psychika se pomalu hroutí a termín přijímacích zkoušek se už blíží...donc Vive l'Uni !
5. 11. 2006
Promiň,děťátko :(
Dámy a pánové, zadejte se !
Se začínajícím podzimem a s pomalu končícím rokem, závratnou rychlostí blíží se vidina mého maturitního plesu. Z velkorysosti našich třídních předsedů na organizaci plesu jsme se začli hromadě dohadovat o různých detailech, které v podstatě náš život ani tak moc neovlivní. Největším kamenem úrazu stal se nápis na šerpě. Maturant 2007 je samozřejmě bez diskuze, ale co na druhou stranu dáti originálního? Chtěli jsme jména, ale protože ani nevíme, jestli nám je udělají a také proto, že se třída nedokázala dohodnout na jméně (to víte, ta tam nechce Martina,ale Martinka a tamten nechce bejt Honza,páč to je každej druhej, takže Džonny..), je tato sekce ve stádiu jednání. Dále se mluvilo třeba o citátu. Takže ze stovky citátů se vybral jeden jediný, úplně příšerný, aby mohl být v dalším stádiu vyjednávání zamítnut půlkou třídy, která citát na šerpu nechce..ale o výsledku zatím asi neví ani sám stvořitel, tak to nebudu dál rozebírat. Dalším předmětem diskuze byla hudba na nástup - moderní slátanina čehosi nebo krásná hudba dodržující téma našeho plesu? Samozřejmě z naprosté kulturní ignorace mých spolužáků vyhrála rádoby moderní mixáž několika songů,ale doufám,.že silné jádro třídy dokáže aspoň ukočírovat výběr těch písniček, protože uznejte, že kombinace pevnosti Bojárd, elevation od U2 a gumídku v angličtině je naprostá zvratka...ale malá skupina dobrovolníku se rozhodla nástup kdyžtak bojkotovat,mno necháme se překvapit...
Tím největším a nejméně diskutovaným problémem je přísun peněz. V podstatě žádné nemáme a ples je už za dveřmi a nikdo ani pořádně neví, jak ty sponzorské dary z firem vydobýt, protože přijít někam a říct : "My chceme sponzorský dar!" je tedy opravdu zvláštní.
Mno, ale já se do popředí vyjednávací čety necpu, u nás ve třídě je spoustu jiných dominantních typů, kteří to jistojistě(?) zvládnou i bez mé pomoci..Takže plesu zdar! Dámy a pánové, zadejte se! A nenechte se prosit :)
Tím největším a nejméně diskutovaným problémem je přísun peněz. V podstatě žádné nemáme a ples je už za dveřmi a nikdo ani pořádně neví, jak ty sponzorské dary z firem vydobýt, protože přijít někam a říct : "My chceme sponzorský dar!" je tedy opravdu zvláštní.
Mno, ale já se do popředí vyjednávací čety necpu, u nás ve třídě je spoustu jiných dominantních typů, kteří to jistojistě(?) zvládnou i bez mé pomoci..Takže plesu zdar! Dámy a pánové, zadejte se! A nenechte se prosit :)
1. 11. 2006
Miláček
Dneska byl můj ňafík na operaci s nádorkem. Je už starej a ještě ke všemu srdcař (i mou srdeční záležitostí), takže jsme měli strach, jak zvládne narkozu a já ho tedka musím veřejně pochválit, páč to zvládl..Akorát je trošku unavenej a rozklepanej, ale až se vyspinká, určitě mu bude líp a bude zase čile běhat po nábřeží! Prostě to je statečneh mazlík...
ale víte, co je hrozný? Že teďka mi firefox ukazuje, že zítra má být -3°C !! Mno hnus, ale až bude sníh, tak půjdu na běžky a na prkno a budou Vánoce a dárky a silvestr a ples maturantky Youlinky a přímačky a maturita a přímačky a prázdniny a vejška a Linda a brácha a všichni :) hurá :D už aby to bylo, děcka..
ale víte, co je hrozný? Že teďka mi firefox ukazuje, že zítra má být -3°C !! Mno hnus, ale až bude sníh, tak půjdu na běžky a na prkno a budou Vánoce a dárky a silvestr a ples maturantky Youlinky a přímačky a maturita a přímačky a prázdniny a vejška a Linda a brácha a všichni :) hurá :D už aby to bylo, děcka..
26. 10. 2006
A je to tady!!
Dámy a pánové, prosím, pozor, famfára, hip hip hurá!!!! už mám za sebou první jízdu po ústeckých silnicích v mírném provozu a všichni jsou stále naživu!! Dokonce jsem byla i pochválena od svého učitele, fajn chlap, i když tak trochu úchyl - asi jako každej autoškolák...:D tak vidíte, jaká jsem hvězda ! :D
11. 10. 2006
Filosofično
Ve škole se probírá filosofie, lidé kolem mě pořád filosofujou, a když jsem se dneska vyhřívala na nábřeží na posledním teplém slunci a přemítala o svém životě a správnosti věcí, protože kamarádka řekla, že bude zodpovědnější, jinej kamarád je zase věčně v hospodě a autoři děl,které teďka čtu zase přemýšlí o smyslu života(a že život je vlastně jen směřování k smrti), napadlo mě, co je vlastně správné a kdo určuje to, co dělá náš život smysluplným...protože na jednu stranu se chceme seberealizovat,abychom odešli s pocitem,že jsme svůj život nepromarnili, na druhou stranu ale nemá cenu nic budovat, protože jednoho dne prostě zemřeme, světlo zhasne a čus...konec,šmitec,tvůj čas vypršel...dokonce mi příjde až směšné,jak se člověk strašně moc snaží vyhnout se smrti,jenže to je nereálné, protože to je naše jediná jistota v životě! Tudíš se ptám, jak žít život? Nechat ho plynout a za pár let zjistit,že čas ukazuje za pět dvanáct a najednou něco rychle dohánět, nebo budovat, nebo plánovat, či prostě nechat OSUD/KARMU či podobnou sílu ovlivnit náš život? Nejlepší by bylo asi najít harmonii s Tao - "Konat- nekonat", nevzepřít se se své přirozenosti a přesvědčenit sebe sama o správnosti svého konání...prostě se nenásilně přizpůsobit toku událostí:)
Dobrou noc
Dobrou noc
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)



