Jdi do toho po hlavě....

Tak zas zapnu pásek o jednu dírku dál. Do léta budu vypadat jako v patnácti :-) To je tim životem, jakej vedu - samý stresy (i když úroveň stresu u mě je velmi nízká, jsem to já ale odolný jedinec), lítání do školy, lítání ze školy, lítání se psem, učení...člověk nemá čas se ani pořádně najíst (hlavně když není co, protože Pes a Kluk to všecko snědí dřív). Ale dneska, dneska se pořádně nacpu, udělám si totiž rizoto s kuřecím! Cha! JO a ještě jsem zapomněla na ty kilometry o víkendech...my totiž nechodíme jen tak na výlet, ale dvacet třicet kiláčku, takže večer nohy bolí až hanba. Ale ten pocit za to stojí. Akorát kdyby tý školy nebylo najednou tolik. Letní semestr mi nějak proklouzl mezi prsty a už je tu skoro zkouškový a já nic nemám udělaný, nic neumim, nic neznám. Takže duben a květen už by mohli udělat pápá a v červnu snad bude klid...snad! Protože si nejsem jistá, jak dlouho tohle vražedný tempo vydržim s nenarušenou psychickou rovnováhou...

K nepochopení

Nechápu, jak někdo tak falešnej může:
a) na první pohled působit tak mile..
b) být tolik oblíbenej...

Prostě to nechápu a nikdy asi nepochopim...holt se ukazuje, že já opravdu nemám čuch na lidi - ty dobrý od sebe odhánim a ty dementní k sobě přitahuju :-/

NIc

Nic se mi nechce, blé.
Učení blé.
Chodit do školy blé.
Uklízení blé.
Něco dělat blé blé.

Snad jen ležet v posteli. A za všechno může to hnusný počasí a statistika (blé).
Dokonce ani ntb se necejtí v poho, páč mu vypadává a AAAAAAAAA. Občas.

Velikonoční

Velikonoce moc ráda nemám..teda ráda dělám beránka a nádivku, ráda chodím na jarmarky a líbí se mi, jak je to všude vyzdobené a jak jsou všichni spolu. Ale nemám ráda barvení vajíček, protože to vždycky dopadne jinak, než chci. A nemám ráda pondělí, kdy kluci chodí s pomlázkou...celý den jsem jak na trní, kdo si vzpomene, že mě přijde zmlátit. Prostě nic moc dopoledne! Ale letos na to půjdu chytře...ráno se seberu a půjdu se psem na výlet. Pochybuji, že v lese bude chodit někdo s pomlázkou :)

Vítání jara

Protože máme děťátko, co se jen tak neutahá, rozhodl se páneček utahat pejska i paničku a vymyslel výlet. To by ještě bylo v poho, horší to bylo časem, když jsem zjistila, že ho naplánoval celodenní a 30kilometrový. Mno, přesto jsme vyrazili.

Janýsek měl ten den svou premiéru v tramvaji a nebylo to tak špatné jako premiéra kdysi před měsícem a půl ve vlaku. V lese to taky bylo v poho, jen co jsme se zorientovali na zelenou, tak se šlo, Janeček běhal na volno a všichni byli spokojení. Jenže pak jsem narazili na nějaký aktivisty, rozuměj nějaký pochod a to šla asi miliarda lidí (ale ne pohromadě, ale jako švábi na pivo), takže to bylo pořád Janýsku k noze, čekej a pojď na vodítko, až jsem z toho byla celá nasraná. Naštěstí se na Krkavci (známe už z turistiky) od nás oddělili a my mohli pokračovat v klidu lesem...Sice jsem nepochopila, proč musim vystoupat ten krpál nahoru na Krkavec, abych to pak vzala zase po červený dolu, ale budiž..po chvíli jsme i dali sváču, takže hladina cukru v krvi se dostala na normál a já se uklidnila :-))
A pak jsme šli šli a šli do Horní Břízy, kde to bylo fakt hnusný, ale dali jsme tam zase sváču, takže aspoň něco pozitivního na tom bylo. Pak se šlo na Dvůr Býkovec, kde nás to příjemně překvapilo, páč tam byla zabijačka a hudba a Lobkowic a ještě další pivka, takže jsme si dali výbornýho buřta domácího a Kemjed si dal polívku prdelačku (já bych to nejedla, bléé) a byla pohodička, hodinku a půl jsme tam poseděli, Janýsek si pohrál s jednou ohařkou a šlo se dál. Jenže pak už jsme byli nějaký nadraný po pivkách a vymýšleli jsme hovadiny. Mno, ze začátku to byl dobrý skutek, páč jsme našli povalený posed a já hned, že ho postavíme. Tak jsme ho postavili a vylezli na něj a co ten hajzl? Ten se nám odvděčil tím, že s náma zase spadl do chroští, takže já mám "potrhanou" nohu s modřinou, Kemjed měl štěstí a spadl do měkkýho. Jenže jak řikám, tohle byl osudový zlom, páč pak už to šlo z kopce...další pivka, větší nadranost (říkejme tomu spíš přiopilost, nálada) a samozřejmě jsme se ztratili - první "ztráta" byla v poho, páč jsme si jen zašli vesnicí, druhá už byla horší. To jsme si zašli asi pět kiláků podél vody kde nic ani nikdo nebyl...jen divný mrtvý bílý stromy a na těch stromech asi tisíc obrovskejch černejch ptáků, prostě jak z hororu Ptáci...a ještě se ztmívalo a my se báli, že zůstanem v lese po tmě...naštěstí z lesa jsme vyšli v čas, ale samozřejmě nám ujel bus do Plzně (páč jsme šli zase na druhou stranu než jsme měli jít) a čekali jsme hodinu a půl na zastávce v největší prdeli světa, byla zima a tma a já z toho teď mám rýmu a bolení v krku...Naštěstí autobus přijel a v devět hodin večer jsme už byli doma, Janys se napapal a spal až do dneška do rána v podstatě, tak ho to chudáčka zmohlo :)

Každopadně ponaučení z toho plyne takový, že příště vymýšlím výlety já...

My, změny a pes

Stalo se dost věcí. Prvně už nebydlím v kobce s bachařem, ale v krásném slunném velkém bytě ve svém vlastním pokoji, přes který nikdo nechodí, s čistou kuchyní, v bytečku, kde je teplo a světlo...a kde je pes! Ano, mám psa (jak už stejně většina ví), ale tohle je jeho blogová premiéra. Je to útulkáček, krásnej zrzeček s obrovskýma jantarovýma očíčkama, asi celoživotní štěndo...mám ho tři týdny a už krásně poslouchá (umí sedni, lehni, k noze, místo, čekej a přijít na přivolání). A i když některý den stojí za hovno, tak on mi ho vždycky vylepší buď svými kousky (včera se cpal do koše na odpadky a víko mu zástalo na krku a on přiběhl, aby ho panička zachránila, bylo to opravdu vtipné :)), nebo s ním stačí jít ven a vidět ho, jak běhá jako prdlouš sem a tam, a mám úplně vyčistěnou hlavu od všech starostí...jsem vděčná za to, že ho mám, že mám zase někoho, kdo mě má rád za každé situace, kdo mě ohlídá, kdo se přitulí a kdo mě vytáhne ven...Prostě všechno se díky němu zlepšilo. Pár jeho fotek je zde. Pro ty, kdo ho ještě neviděli...Jo, jmenuje se Janek.
Další změnou je to, že už nestuduju francouzštinu, tenhle semestr, pak se uvidí...musím si to všechno pořádně promyslet, abych věděla, co a jak v budoucnu, ale zatím je to takhle fajn.

Tak to je u mě nové. Je toho docela dost, na chvíli se asi zase ustálím v tom, co mám :-)

TLUSTÁ ČÁRA

Co bylo bylo...

...

Nechala jsem sebou zametat, i když jsem si dala předsevzetí, že se to už nestane...zase jsem si připadala jak naprostý idiot, zase jsem brala na někoho ohledy! Ale s M. jsme se dohodli, že takhle už to dál nejde...

Tak moc jsem si přála psa, že jsem vynaložila veškeré úsilí, našla byt, našla spolubydlící, našla pséka...jenže jsem tak dlouho čekala na podporu toho nejbližšího člověka, až si toho psa vzal někdo jiný...nesvádím to na něj, to vůbec ne..je to moje chyba, že jsem chtěla vidět nadšení i na druhé straně. Ale už to neudělám a doufám, že tím se věci rozpohybují a vše bude zase dobré..protože jestli ne, tak se buď dostanu do Beřkovic nebo...

Dnešní podvečer byl pro mě hroznej, horší. Zjistila jsem, že ten pes už má pánečka a napsala to svému milému...reakce? žádná! Což se asi dalo čekat, páč on žádného psa přece nechtěl..já jsem si akorát pobrečela ve vaně, v tu chvíli se mi zhroutil svět, ale přesto - mrzelo to jen mě! Nechápu..přece když někoho miluji, tak mě mrzí věci, co mrzí jeho, mám radost z toho, čeho má radost on, jsem mu oporou..nebo jsem doprdele opravdu tak naivní?? Prosím kohokoli o pár facek a návrat do reality, kuju!

Ještě že mám M. a vím, že ten mě podpoří v každé situaci, prostě je to pravý přítel, Takový, co zbytečně nepotřebuje mít ve všem pravdu, co vás prostě podpoří, ať se děje co se děje..a za to mu děkuju!

(Pokud si to budu číst zítra: Pamatuj si, že odteď myslíš hlavně na sebe!!!!)

Stará známá písnička...akorát už malinko ohraná!

The number you're calling is not answering please try it again later... Volaný účastník hovor nepřijímá, zkuste to prosím později...

Kucííí, jsou Vánoce :-)

Try JibJab Sendables® eCards today!

Vánoce, Vánoce...

...přicházejí. Už se to blíží, za chvilinku je tu Štědrý den a všichni řeší dárky. A já zjistila, že letos mi v podstatě na žádných dárcích nezáleží. Jo, budu ráda, když je dostanu, ale letos, letos by mi stačil jeden jedinej dárek...pravidelní čtenáři a posluchači a zájemci asi tuší. Jojo, letos by mi největší radost udělal pejsek, z útulku, velkej malej, mladej starej, to je fuk... Kdybych ho dostala, zaručeně bych se rozbrečela a zaručeně bych byla nejšťastnější člověk mezi všemi, že by se dokonce mohlo stát, že bych tou radostí pukla a zbyly by po mně jenom hvězdičky...Možná proto mi to taky není dopřáno, nechtějí mě nechat se rozplynout...ale je to škoda, hrozná škoda a mně je to líto.

Je mi líto to, že se pes bere jako povinnost a jako přítěž, že není chápan jako radost...je mi líto to, že málokomu dochází pravá podstata Vánoc. Vánoce totiž neznamenají, že si dáme dárek, ale znamenají to, že se člověk jednou v roce vcítí do druhého a udělá mu radost...udělá mu radost tím, že si na něj vzpomene, že s ním tráví čas a hlavně! že mu chce splnit to jedno velké přání, které mu vidí v srdci...

(Po)vznést se nad mraky

Ráda bych se povznesla nad určité věci, ale prostě mi to nejde...nejde mi dělat, že mě to neštve, že mě to nemrzí, že to tak chodí. Asi jsem idealista, ale já si myslím, že to tak nechodí. Prostě nechápu, proč mám všechno dělat jen a jen a jen já :-(

Chápu, že je unavený, když přijde z práce, ale to já jsem přece taky, páč chodím do školy, na dva obory, hlavně se blíží zkouškový, takže jsem ve stresu a snadněji se třeba naštvu. Ale tak si přece dá hoďku oraz a pak něco udělá, když už žijeme ve společné domácnosti - aspoň to pitomý nádobí by jednou mohl umít bez toho, aniž bych mu řekla, ať to udělá. To, že neuklízí koupelnu a sporák, že neutírá prach ani nevynáší smetí, je mi už jedno, páč jsem na to zvyklá, ale aspoň to nádobí...chjo, copak je to tak těžký? A čas by na to měl, kdyby si nečetl stokrát zprávy na internetu a nekoukal každou čtvrthodinku do banky na svůj nový spořící účet...

Chápu, že ho nebaví psychologie, že ho nezajímá můj obor, ale to mě ten jeho taky nezajímal a přesto jsem si přečetla celou bakalářku a celou diplomku, kde bylo tolik věk, kterým jsem nerozuměla, ale prostě jsem mu s tím chtěla pomoct. A když si on má přečíst mou pouze dvacetistránkovou seminárku o spánku (to je přeci zajímavý téma a ani tak moc psychologický), tak se to pomalu neobejde bez přemlouvání a otrávených obličejů...ale tak snad může jeden druhému pomoct, ne? Od toho tu přece jsme...

A je spousta dalších věcí, který chápu a některý i nechápu, ale v souvislosti s tím mě napadá jeden citát, který jsem slyšela v jednom seriálu: Aby vztah fungoval, je třeba víc než láska...a asi to tak bude. Asi určitě..

Před a po

aneb Jak jsem se zase jednou nedobrovolně stala pečlivou hospodyňkou starající se o 4 dospělé muže....








Jo! A nebyla jsem líná to zdokumentovat, abyste to taky viděli! :-D
Ale jako štve mě to, to pozor...

Podzimní

Pár zpráv z mého úplně nudného života

Vyrobila jsem handmade vánoční přáníčka, takže všichni co je chcete dostat, tak mi prosím napište adresu, mám jich dost!

Mám index plný razítek, protože mám konečně uznané předměty a konečně dozapsané některé na zimní semestr. Sice jsem chudší o 700, ale těch 40kreditů mi za to stojí...

Mám za sebou druhý test a zase úspěšně..ooo, jak jsem chytrá (kecám, dneska jsem si preventivně už od rána vylepšovala karmu dobrými skutky...asi to funguje :))

Psa zatím nemám a asi ani mít nebude...akorát jsem si vymyslela story pro paní majitelku bytu. sice je to lež jako věž, ale to ona neví. Akorát nevim já, jestli jí dokážu lhát...snad jo, páč ta historka by ji mohla obměkčit to její srdce z kamene :)

V neděli 29.11. mě najdete na jarmarku v Chabařovicích, tak se na mě zaskočte kouknout a udělat mi nějaký kšeft, ju :-) budu tam smrdět od desíti, můžeme pokecat :-)

Už to není co bejvávalo...

Internet už není co bejval...už neexistuje svoboda projevu, protože každý jiný názor je brán jako osobní útok, protože když řeknete něco, co se někomu úplně nelíbí, hned jste špatní. Přitom snad nemusím mít stejný názor jako všici, ne? Na vysvětlenou - to jsem si dovolila říct, že jack russel terier je další z módních psů, páč ho teď prostě mají všichni? A ne snad? Jen na Slovanech v okolí mého bytu jich je asi pět..Jenže! Ta slečna si to přeložila po svém a hned byl z chudáka psa lenoch, blbec a gaučák. Tomu prostě nerozumím...nic takového jsem neřekla. A jestli se slovo "módní" už stalo nadávkou, označením pro něco špatné, tak o tom opravdu nic nevím a za svou neznalost se omlouvám. Akorát že si to nemyslím - znám spoustu módních věcí, které jsou fakt super! Například powerjóga je módní, ale je to to nejlepší cvičení na světě. Mezi studenty je zase módní ruština a taky mě baví se ji učit. Zdravej životní styl je módní a když se nepřehání, tak taky nikomu neublíží...takže NECHÁPU, proč označení "módní mrňavej pes" někdo chápe jako "blbej gaučák, kterej dvakrát oběhne barák a je kapút".

Chápu, že v psané podobě to bez jediného smajlíku může vyznít negativně, ale to přece není pravidlo, že za každou pronesenou větou napíšu :-), aby si to náhodou někdo nezval osobně...dyť přece stačí říct: "Jak to myslíš?", nebo "Módní sice je, ale je chytrej..blablabla..a mně se líbí". A ne se hned ohánět a bránit svou osobu...

A protože už nemůžu nic říct, aniž by to kdokoliv chápal nějak špatně, protože už internet není věc veřejná, bude i můj blog OMEZENEJ! (tak jako já :-)))

Aha moment

DEBILNÍ DEBILNÍ DEBILNÍ!

Debilní vztahy, kde se furt musí člověk ptát na něčí názor, pořád se něčemu nebo někomu přizpůsobovat...občas je to fajn, ale teď mi to fakt leze krkem!

Debilní zaměstnání a debilní škola...

Debilní budoucnost, která je úplně jiná, než bych chtěla a která nikdy není tak růžová, jak jsem si ji vysnila..

Možná to vypadá jako výpověď hysterického děcka, ale mně je to fuk, páč už mě nebaví bejt pořád jen ta dospěla, sakra !

Green Apple

K Vánocům by se mi líbila tahle taška, dík :-)

Turistika hadr!

Dneska jsem zjistila, že ZČU je vážně škola speciální...To si takhle zapíšete předmět turistika, tak čekáte, že nějakej ten kilák ujdete. A víte co, prdlajs. Prostě jdete s trochu línější skupinou, tak nasednete do auta a prostě těch 30km ujedete za 2hodinky místo dvou dnů..proč ne, že jo :-D Aspoň jsem napsala dalších pět stran seminárky, aspoň jsem nezmrzla a aspoň můžu zítra spát do jedenácti. Proč ne. Já jen, že jsem čekala, že trochu protáhnu kosti...ale tak co, když je většina studentů pro auto, tak se přece nebudu bránit :P

FOTKY FOTKY FOTKY FOTKY! :-)

Ten by šel :)

Včera jsem chtěla napsat, že tenhle hafík by šel, ale nějak mi to nešlo a už se mi tim taky nechtělo zabývat, tak jsem myslela, že je to znamení a tenhle krásnej voříšek už nebude k mání a světe div se...on tam pořád je (přestože byly stránky dnes aktualizovány). Asi se už i v útulku odráží krize...takže, tenhle hafuška by šel! Když na mě počká do příští soboty, tak se na něj pojedu podívat a vezmu si ho domu a první noc se mnou bude spinkat v posteli, aby ke mně přirostl (to se prý se štěňátkem dělá). Já vim, že Vánoce jsou až za měsíc, ale do tý doby na mě nepočká a hlavně, já nebudu tak dlouho čekat na něj :) A co, že v Plzni o něm ještě nikdo neví...oni se to dozví, až bude čas a hlavně, je krize, takže se snad s paní majitelkou domluvím (při nejhorším pod pohrůžkou odchodu :-)) Všechno to mám vymyšlené..a příští pátek je 13., tzn. šťastný den, takže na mě štěnítko určitě počká :-D

A tady je: