Umělci

Mladičká básnířka
s korálky nad kotníky
bouchala na dvířka
paláce poetiky
s někým se vyspala
někomu nedala
láska jako hobby
pak o tom napsala blues
na čtyři doby

Své srdce skloňovala
podle vzoru Ferlinghetti
ve vzduchu nechávala
viset vždy jen půlku věty
plná tragiky
plná mystiky
plná splínu
pak jí to otiskli v jednom
magazínu

Bývala viděna
v malém baru u Rozhlasu
od sebe kolena
a cizí ruka kolem pasu
trochu se napila
trochu se opila
na účet redaktora
za týden nato byla hvězdou
Mikrofóra Pod paží nosila
rozepsané rukopisy
ráno se budila
vedle záchodové mísy
životem potřísněná
múzou políbená
plná zázraků
a pak ji vyhodili z gymplu
a hned nato i z baráku

Ve třetím měsíci
dostala chuť na jahody
ale básníci tatíci
nepomýšlej na rozvody
cítila u srdce
jak po ní přešla
železná bota
pak o tom napsala sonet
a ten byl ze života

Jó mladé básnířky
vy mladé básnířky
folkové básnířky
básnířky

Na základě této písničky se mi v hlavě roztočila kola filosofična - umělci obecně většinou mají problémy se školou...co ale umělec, který projde školou bez větších problémů? Je stále umělcem? Je míň talentovaný než umělec problematický ve škole? Je jisté, že to souvisí s jejich stylem života...ale co když některý umělec není takovým bohémem, jak se to čeká od širší společnosti? Může být vůbec pravý umělec nebohém?
Je mi jasné, že se ozvalo to malinké pravé já uvnitř, které vždycky chtělo být umělcem, ale bojím se, že k tomu nemám správné průserářské (i když pár jsem jich ve škole měla, i těch větších, viď Jani :D) či bohémské předpoklady...holt asi nejsem jako slečna v písni...:(

Silvestr

Na silvestra ležel Roman celý večer v posteli s chřipkou...po půlnoci se zvedl, vypil malou láhev becherovky a oslavoval až do pěti hodin do rána...

Na silvestra se můj pes bál jak doma, tak venku...při novoroční procházce vzal čáru domů jen co uslyšel první ránu z petardy a doma se schoval pod gauč a odmítal vylézt :)

Na silvestra jsem zažila svou první pořádnou párty s kamarády..hrály se hry (Aktivity rulezz), povídalo se, došlo i na alkohol a večerní nevolnost...ráno se uklízelo a všichni se pomáhali...teď byt voní po citrónu z aromalampy...

Na silvestra zemřeli tři lidé kvůli alkoholu...

Konečná

Už je to tak, tento týden jsem naposled v Plzni...teda v zimním semestru, páč odcházet rozhodně neplánuju, je to tu Ú-ŽAS-NÉ :) Ale i tak, zimní semestre končí a mně se už začíná stýskat po učitelech, který už neuvidim...třeba po prof. Milanu Hrdličkovi, úžasnej pán, úžasnej učitel :)
Ale jak se blíží konec, začíná nové období - období stresu...teda to už začlo minulý týden, kdy jsem psala nejvíce zápočtů - ten nejhorší jsem psala v úterý a vážně jsem byla strachy bez sebe, netušila jsem, jestli jsem ho dala nebo ne. Sice byl jen dvoukreditový, ale křížkový, takže kdybych ho nedala, tak by se mohla rozloučit s celou krásnou Plzní..ale jako mám ho :D přijímám gratulace, páč to bylo opravdu těžké - měli jsme 18minut na 35 otázek s žádnou až čtyřmi správnými odpověďmi...naštěstí při mě stál můj anděl strážný :) jináč celkově mám už tři předměty kompletně splněné, u angličtiny čekám na výsledek, u dalšího předmětu mám zápočet, čeká mě už jen zkouška...takže si můžu naplno užívat Benátek, Vánoc a prázdnin :)
Jenže po Novém roce mi to začne nanovo...3tího zápočet, 4týho zkouška, 9týho zkouška, 10týho zkouška..ještě nevim, jestli to takhle dám, ale snad jo :) páč jak jsem řekla, tak nehodlám Plzeň opouštět, zkožňuju to tu !!
Taky se možná/konečně/snad budu stěhovat na jinou kolej, kde bych zažila pravý studentský život..je to blízko do města, do hospod, hned u parku a tak...prostě náádhera :) ale nebudem předbíhat, třebas to bude všechno úplně jinak...

...páč mým hlavním cílem je dostat se do letního semestru !

Plzeňská

Je mi vyčítáno, že jsem na svém blogu už dlouho nebyla (to je fakt, od doby svého maličkého notase jsem sem nic nepsala, taky to po mně chtělo heslo...nikdy si jim nejsem jistá :)) a taky že je můj blog už mrtvej...neni, jen jeho majitelka se zžívá s novým prostředím a má tady mnohem víc zajímavých věcí než blog :P
tak třeba : stal se ze mě seriálovej maniak a v tuchle chvíli fakt hodně ujíždim na Eurece (ted už se krotim,páč dílů je málo :)) - předtim to byl Family Guy a How I meet your mother. Ale to je dáno mým hodně volným rozvrhem, takže se tu občas docela nudim, ale to se od LS změní, páč budu studovat ve vedlejším bloku vizuální kulturu, tudíž budu mít víc předmětů. A taky se vlastně plánuju zúčastnit kurzů flamenca, takže to bude opravdu velká změna :)
Dále nevím, zda si mám ještě dávat přihlášku na jinou školu, jsem tu spokojená a nevim, jestli chci pryč...tak uvidim, nemáte někdo náhodou letošní učitelský noviny? vůbec nemám přehled...hlavně se mi nechce studovat někde daleko, páč to dojíždění je ouplná katastrofa - všechno má zpoždění a já už dvakrát nestihla školu..naštěstí si to můžu nahradit, ale budu muset změnit dojížděcí strategii :)
next : chtěla jsem se stěhovat na jinou kolej, páč ta moje mě pěkně štve..táhne mi sem oknem (všichni maj plasťáky, jenom my ne :( ), takže tu piju litry horkýho čaje a jsem nabalená jak na severním pólu..včera nám taky vypli na celý den vodu a od pondělí máme pomalej net...prostě hrůza. takže chtěla jsem se stěhovat s Romanem na jinou kolej, jenže nikde není místo, pořád nám řikají, ať vydržíme po zkouškový, že to dost lidí odejde, tak jsem zvědavá...chtěla bych na Bory, protože naproti je obrovskej lesopark, takže už teď si plánuju, jak na jaře začnu běhat a budu se chodit do parku učit a konečně se ze mě stane pravej intelektuál...sednu si na deku, vezmu si knihu a budu čekat na svýho méďu, až příjde ze školy :) lol, to jsem zvědavá, kolik budu mít v tom letňáku času :D
a konečně : Blíží se Vánoce, kupodivu už mám většinu dárků koupenejch (ouplnou náhodou, to je na tom to nejhezčí) a nemusim se stresovat...fakt se na ně těšim, i na Silvestra, kdy si udělám s blízkýma společenský večer u mě doma (měla bych tam být sama :)) a upečemě nadívanou kachnu, hodíme se do gala a užijeme si Silvestra jinak, než jako většina mladejch zvracících do příkopu...už se na to mooooc těšim !

takže, rejpalové, konečně máte co číst, tak nezlobte :)

Sýkorky

Dneska jsem zažila něco opravdu zvláštního. DO předsíně nám vlétly dvě sýkorky, někdy po obědě,jenže jak už to tak bývá, neuměly najít cestu zpět. Ta jedna to taktak zvládla (jen se trosku nabourala a ulétla), ale ta druhá na tom byla hůř. Plnou rychlostí to napálila do okenní tabule a skácela se na zem...přežila to. Akorát asi 20 minut lezela divně zkroucena před otevřenými balkonovými dveřmi a byla celá rozčepýřená a rychle dýchala...nevěděla jsem,co s ní....a když už jsem byla odhodlaná vzít ji do ruky a pomoct jí, tak se zvedla a těžce odhopkala k zábradlí, je fakt, že po každém skoku se převážila dopředu - byla holt v šoku a praštěná. ALe z balkonu se vrhla neohroženě a frnkla rychlostí blesku :)

Hnízdečko

Ne že by se mi na koleji nelíbilo, mám fajn sympatickou spolubydlící, nakonec ani to prostředí není nejhorší - fakt, ta vilová čtvrť, kterou se vždy vracím do "svého" pole, je naprosto fascinující. Ale prostě jsem si myslela, že když jdu studovat do města, kde má druhý domov i můj kluk (chápejte, taky na koleji), tak že si dříve či později najdeme nějaké utulné hnizdečko, kde budeme spolu bydlet a po večerech za svitu svíčky popíjet čaj, že si pořídíme (časem) nějakou roztomilou oranžovou kočičku nebo fousatýho voříška, s kterým budu běhat po parku a rozmazlovat ho permanentní péčí, že si budeme vařit večeře a jíst je společně z jednoho hrnce...Jenze! Moje snová realita se nekoná, protože z Romana se stal perfekcionista s vytříbeným vkusem, který prostě nebude bydlet jen tak někde, žádné místo se mu nelíbí a pravděpodobně nikdy líbit nebude....v jednom byte uz nekdo bydli, takze to stoprocentně bude malinkej trapnej pokojik, druhý byt je zase daleko od školy, třetí je moc drahý...takže pravděpodobně skejsnu na koleji po zbytek svého studia a svůj sen o hnízdečku si nechám až do "pravého" dospěláckého života...:)

Plzeňská anabáze

Konečně jsem se po dlouhé době dostala k internetu a na blog. To víte, život v Plzni bez internetu mi prostě neumožňuje zaznamenávat mé pocity do internetového "deníčku" :) A abych nebyla nařčena z grafomanie, tak zápis rozdělím do několika kategorií, takže to můžete číst postupně :)

bydlení
Žiju na koleji uprostřed pole, na koleji, která je sice hezká interierem (no,hezká, spíš ucházející), ale její poloha je naprosto debilní. Žiju uprostřed pole, denně uspořádávám párty s bažantama, koroptve taky nechybí :) Sice žiju uprostřed pole, ale hledám si privát - zatím neúspěšně, ale naděje umírá poslední. První privát, na který jsme se koukali, byl výsměchem, totálním faux pas - místnůstka max. 3x3metry pro dva lidi za 5000...6 v bytě 3+1, ale výměrou fakt malém...samé holky...prostě noční můra, ponorková nemoc by byla hnedle :)
Druhý pokus byl stejně neúspěšný. Sice krásný byt 2+1 v rodinném domku, ale ta stará milá pani si chtěla co nejvíc narvat kapsu a za každého chtěla 3000, i kdyby jsme tam bydleli dva nebo 4...a ještě by byl problém s internetem...takže zase nic...ale jak jsem řekla, naděje umírá poslední a třeba se Romanovi z buňky odstěhoval FAVák a bude místo pro mě...:)

škola
Teoreticky mám školu každý den kromě středy, prakticky nemám nic ani ve čtvrtek. Angličtina, kámen úrazu, nikdo nepředpokládal, že ve skupině budou i úplní začátečníci, takže jedeme podle červeného Murphyho (elementar) - první hodinu jsem psali test a druhou jsme brali I am, you are....hm, takže nám garantka řekla, že mi, co jsme pokročilý, tam nemusíme vůbec chodit, třeba jen na jednu hodinu..prostě pecka!
Jinak mám tři brutální přednášky - úvod do studia románksých jazyků/ do studia literatury a do studia jazyka...to bude brutus..ale uvidime :)
Jinak příští týden jedu domu už v úterý, odpadaj mi přednášky, boží :)

lidi
Na koleji bydlim se třema holkama, dvě jsou v pohodě, s jednou si nemám co říct, ale lepší než nějaký kravky, co by si dělaly naschvály...A ve škole jsme jako rodina, všichni jsou milý a všichni spolu vycházíme..já si našla dvě kámošky, shodou okolností maj obě červené vlasy :), a ty mi sedí, takže si už aspoň nepřipadám opuštěně v tom velkém městě...

jídlo
Celé dny jím pečivo, k snídani i k večeři, nebo když se náhodou nedostanu do menzy, tak i k obědu :) Menza je celkem fajn, není to jídlo jako od maminky, ale dá se pozřít a některé dny si dávají na vaření opravdu záležet...a většinou platim za mega porci jídla a pití 35Kč, což je slušné, ne? :)

a jinak?
Nevím nevím, jestli je tohle pro mě to pravé, asi to příští rok zkusím zase jinam, uvidíme, třeba mi výjde Brno nebo zahradní architektura, nechám se překvapit :) ale co, je to zkušenost, aspoň nebudu příště za úplnýho vysokoškolskýho zajdu :)

Chtěla jsem být kreativní

Koupila jsem si na internetu korálky a různá další udělátka na výrobu šperků nebo takových krásných odrátovaných kamínků. Dokonce i kleště jsem si objednala! Mno a během týdne, než mi ty věci přišly, jsem si vymyslela plno motivů a malovala jsem si to jak Hurvínek :) Jenže, ono se to sice zdálo jednoduché, ale neni :( práce s kleštěmi je docela prekerka, protože ohnout dvou milimetrový kus drátu do očka, aby zapadl do jiného očka,mi po pravdě vůbecd nejde .) poprvé to šlo hladce, ale s druhým drátkem už to bylo horší...Také ty ornamenty, co mi přišly, na které se umisťují korálky jsou nějaké prťavé a ty korálky zase moc velké..ale já se nezvdam !!! aspoň mi z toho plyne ponaučení : na internetu vypadá všechno krásněji a jednodušeji a ať žijí kamenné obchody :)

Výroční zpráva

Tak jsem zase propásla výročí svého blogu...tak jsem jen chtěla zpětně říct, že 22.8. jsem na tohle místo poctivě psala 2 roky :)

Přírodní

Babka kořenářka :)

Rašeliniště na Božáku, no není boží ?

těch ještěrek tam bylo asi 50 a vůbec se nebály


táhlo ho to k vodě, ale pak nevěděl jak z toho ven

jeden z výletníků

bez páníčka

Tak jsem dokopala část své rodiny absolvovat výlet na Boží Dar, kde je ouplně nádherně a je to moje zamilovaný místo jak v létě, tak v zimě..Oni mě teda na oplátku dokopali za volant, což ale bylo taky dobrý a nikdo se nebál a já nikomu neublížila, takže obě strany byly nakonec spokojené :) Nicméně zpátky ke kopci : náš plánovaný výlet rašeliništěm byl překažen rozbitou cestou, tak jsme to vzali dál dolu, narazili jsme na takovou cestičku s potokem červeným, do kterého moc chtěl Bary - nakonec byl vržen do žlábku s vodou, ze kterého pak neuměl vyskočit (viz foto) a kochali se přírodou a mně bylo krásně, že jsem si řikala, že se tam jednou zůstanu napořád...

Telecí léta

Sic mi táhne na 19let, ale puberta mě neopouští, stále dělám pořád ty stejné kraviny a občas mě chytne hysterák..Jojo, jako včera - posilněná alkoholem jsem se předváděla a stále něco plácala. Nechala jsem si od cizího čísníka v Šatlavě napsat číslo, chtěla chodit po konstrukci mostu a dvakrát si rozbila tlamu (moje nová bebí : rozbité koleno, modřina na noze, odřený loket, tři dirky na dlani a druhá dlaň je naražená :) jo a vlastně mám i naražený chodidlo...) mno a ještě mě chytl ve tři ráno hysterák a dvou kamarádům jsem v podstatě bezdůvodně brečela na ramena..hodinu...pak šla spát a po probuzení se začla smát a všem těm hloupostem a svým projevům...ale ten hodinový pláč mi docela prospěl, páč se cejtim skvěle :D to jen tak ve zkratce...

Sama doma

Sice mi je už skoro 19let, ale sama doma celé 4 dny jsem poprvé...vážně, úplně sama doma bez dohledu kohokoliv jsem snad ještě nebyla - resp. neměla jsem celý byt 3+1 jen pro sebe a psa :) A nemůžu si stěžovat, je to super, i když to má taky své mouchy...Lednice je zcela vybílená, ale zase jsem se naučila uvařit domácí bramboračku - moje první polévka jinak než z pytlíku, muhehehe :) Ani chodit 3xdenně se psem mi nepřišlo nák divné, protože normálně s nim taky lítám hlavně já :) Mám tu pracovní a kreativní atmosféru, kterou by "někdo" mohl nazývat nepořádkem..jenže jak se dokazuje, i já umím být pořádkumilovná a jednou jsem i vytírala svým exkluzivním novým mopem, páč mámin způsob a la před vynálezem mopu (tzn. na kolenou) jsem zavrhla už před několika lety...
Na druhou stranu obří byt 3+1 má i své nevýhody - já osobně jsem využila jen svůj pokoj, kuchyň a bratrův malý pokoj kvůli stahování:)), takže zbylé pokoje zapadají prachem. Další negativum se projevovalo hlavně večer, kdy se tu dají slyšet divné zvuky, všude je tma a hlavně - byla jsem tam SAMA (teda s Romanem, ale když se spí, tak je to prd platný :)) Nejhorší asi byla první noc, kdy bylo neskutečné vedro, my si roztáhli velkou bratrovu postel, abychom měli víc místa a pak nemohli usnout, pes vrčel do tmy na nic a celkově to byla noc plná divné atmosféry - ráno nebylo o nic lepší, když se pes po.... do kuchyně :)

Big Big London

Tak jsem si po několika letech splnila sen a jela se podívat do Británie, do Londýna. Plna očekávání jsem vybrala veškeré své úspory, zabalila kufry a jelo se...Cesta busem nebyla tak hrozná, protože mě uspává všechno co jede .) takže z cesty si pamatuju tak náký ten film a pak nic :) Dokonce i tunel pod La Manchem nebyl tak strašný, jak všichni tvrdili...mno co, cesta byla fajn, ale ten Londýn..no nevim nevim, nák extra krásný dojem ve mně nezanechal - v každém filmu ho ukazují jako malebné město s atmosférou dávných časů, jenže!! Na mě Londýn působil jako uspěchané velkoměsto s bago vystresovanými kravaťáky...moc malebně tedy ne. Hrozně mě taky štval ten neustálý ruch a šum od aut a od lidí, kterých tam bylo požehnaně - jako ve včelím úlu...Ale je zase pravda, že i v Londýně se našlo pár krásných míst jako například Nothing Hill nebo parky nebo Piccadilly, ale ta atmosféra, která je cítit třeba v Praze, mi tam chyběla asi nejvíc...co už.

Pár historek :
I když jsem si myslela, že Británie je země deštů a mlhy, tak v Londýně se teploty pohybovaly okolo 25stupňů...jeden den dokonce i okolo 30 :)

Otravila jsem se tam mexickou tortilou a zvracela na Oxford street, ve Starbucks a na hostelu :)
Nedokázala jsem si zvyknout na obracené strany, tak mě jednou malem přejel černoch v taxíku, pak červený bus ....

Pár fotek :

...pokud chcete vidět víc fotek nebo slyšet víc info, tak si řekněte :)

Mimo civilizaci

Posledních deset dní jsem žila takřka bez mobilu, protože nebyl signál, jenom s rodinou a bez přátel a jak to bylo super..Nejdřív jsem ale musela podstoupit strastiplnou cestu do Plzně, abych se mohla v 9:00 ráno dostavit na zápis - chápejte to tak, že jsem vstavala ve tři ráno a jela motoráčkama čtyři hodiny do Plzně. Cestou jsem se i úplně poddala svým emocím a v plném vlaku se rozbrečela kvůli své hlouposti, kvůli zapomenutému maturitnímu vysvědčení. Naštěstí jsem u sebe měla duchaplného Koudelku a problém se hned vyřešil - výzo se nechalo poslat na můj email a vytisklo v prvním kopistudiu :)Můj zápis byl vlastně na problémy docela pestrý - ZČu má dvě budovy pedagogické fakutly a my šli samozřejmě na tu druhou:) ale co, nakonec jsme to všechno stihli a já už jsem právoplatná studentka pedagogické fakulty v Plzni (teda od září, ale co:)) Ze zápisu jsme pokračovali dále na jih na festival Přeštěnice, kde jsme se setkali s bráchou a ještě jednim týpkem, který se vydal sám se psem za kulturou..byl docela zajímavý, hlavně stylem života, a zaujal hlavně Koudelku :)Na festivalu to bylo úžasné jako vždy, dokonce jsme se nechali pokropit vodním dělem a já přestala myslet na starosti a měla se báječně...žádné deprese, žádné myšlenky, které akorát brání dobré náladě...prostě pohoda..dokonce i cesta na nádraží, které jsem se bála nejvíc, proběhla docela v klidu, páč nás odvezl hodný taxikář zadarmo (ještě jednou díky, chlape)...sice jsem si na poslední den a na cestu na Šumavu uhnala úpál nebo úžeh a dvoudenní vyrozu, přesto to bylo maximálně výborný festival...no a Šumava, to je bezesporu balzám na duši - vystoupíte z auta a cítíte úžasnou vůni dřeva, do plic vám proudí svěží vzduch a starosti neexistují...sice jsme spíš lelkovali než chodili, ale za každý výlet jsme měli aspoň tak 15km v nohách - a taky jsem stihla vidět tato zvířátka lesní : veverek mnoho, dva zajíce, srnku, lišku a hraboše nebo myšku a kobilku velikosti křečka a motýla babočku admirála :)
takhle krásné dny bych si přála mít 365 dní v roce...nic vás netrápí, všechyn zbožňujete a i tšlo se cítí skvěle...jenže, nic krásné netrvá věčně a hned s návratem domu do UL se moje nálada rapidně zhoršila - i když to okolí nepozná, tak ta vnitřní nálada je fuj - a už se těším na další výlet tentokráte do Londýna..a už jen za tři dny...(o těch věcech, co mě na UL vždycinky naštvou se zmíním až někdy jindy...tedka si jdu namazat bolavé koleno a spát, páč cestování vyčerpává, ALE cestování zdar! Nazdar!

Aktualne.cz

Poslední dva dny se v Ústí nesou ve znamení neúnosného vedra a je fakt, že můj organismus to ňák špatně snáší..dochází u mě k nadměrnému ohřátí, takže je mi opravdu příšerné vedro i když jsem zalezlá doma ve stínu a mám otevřená všechna okna - možná v tom bude ten problém, a nebo taky v tom, že uklízim staré krámy :) NIcméně to uklízení mělo něco do sebe, páč jsem vyhodila celý šuplík bordelu, ale hlavně jsem našla staré dopisy od lidí a pro lidi, které si už ani nepamatuju..dopis od kamošky z tábora, dopis pro nějakého kluka s větou: "Prosím odepiš " (:D) nebo taky dopis pro Dianu do lázní (spolužačku)...opravdu to bylo zajímavé shledání s minulostí...Nejvíc se mi ale na ukízení zalíbilo, že si člověk výborně pročistí hlavu, uklidní se a myšlenky se mu celkem urovnají..Já jsem třeba přišla na to, že lidi určitě zaměňují zamilovanost s okouzlením a že pak jednají zbytečně a unáhleně, takže to nedělejte :)
Taky jsem konečně domluvila Anglii s kámošem, takže od 1.8. je ze mě originální Britka z Londýna, takže bacha na to. Ale i krása toho města musí být něčím pošpiněna, to si neumíte představit, jaký tam jsou vyděrači..11liber (cca 500 necelých) za vstup do zoo a v podobně vysokých číslech se tam vlastně pohybuje všechno...takže moje peněženka zase jednou pozná Somálsko...
Taky jsem se seznámila s jednim týpkem, který bude v Ústí od září rozjíždět adopci na dálku, tak by ze mě mohla být brzo matka :) a konečně by se mi splnil sen. Už dlouho jsem o adopci na dálku přemýšlela a ted by se to mohlo uskutečnit - máte-li někdo zájem o děcko, kontaktujte mě prosím někdy v září :)

A ještě jedna novinka : ve čtvrtek jedu na zápis, takže ze mě bude oficiální vysokoškolačka se zaměřením na francouzský jazyk a vzdělávání..super je, že mi ta škola už nepříjde tak děsná, protože představa toho, že třeba budu jednou v Africe učit děcka (v Africe se dost mluví francouzsky), že budu dělat osvětu na úžasném místě světa...wow, už se na to fakt těšim..páč jsem měla pocit, že můj život se ubírá takovým nijakým směrem, ale naštěstí jsem si našla cíl, poslání, pro kter udělám co možná nejvíc...páč jsem si řikala, že studovat žurnalistiku je sice super a má to mnohem lepší zvuk, ale nejsem si jistá, jestli by to uspokojilo moji altruistickou povahu...nechci být karierista bez času na radost, ale chci pomoct ostatním...a kdyby to nevyšlo, tak jem si stejně malovala budoucnost v čajovně, baru, knihkupectví nebo v podobných obchodech, kvůli kterým nemusím mít žádnou prestižní vysokou...A jak řekla Linda, nechapu, proč lidi pohlížej na pajdák skrz prsty..páč když chcete, tak i tady se dost nadřete :)

Vzpomínka

Jela jsem na pár dní navštívit babičku a celou dobu jsem babičce byla jedním velkým uchem a poslouchala úchvatné příběhy z jejího mládí, z života s pánem, kterým mi byl dědou (a já ani neměla možnost ho poznat) a během vyprávění jsem při prohlížení starých fotek objevila dvě jedinečné černobílé - mají úžasnou atmosféru a můj děda je zde zobrazen jako elegán, James Bond se svou lady, se svou krásnou ženou!

Byla jsem v Řecku

A bylo to tam moc krásný, hned bych se tam vrátila. Chci se s váma podělit o zážitky, tudíž tady je pár foteček...

Maličký kostelík Panny Marie - na každém rohu by se dal najít podobný :)

Atos - ostrov, na kterém je 8 mužských klášterů (tenhle je ruský) a na který už hooodně dlouho nevkročila žena!!!

Další z klášterů - byl to opravdu zajímavý výlet. Pevnosti bez přístupové cesty, skála a pak už jen moře :)


Meteora - další kláštery na skále bez přístupové cesty...

Víra v Boha se tu opravdu nezapře...

Perličky nakonec :)

Ale jak už to tak bývá, hned po příjezdu mě čekala krutá realita a dovolenková pohoda byla tatam..Nejvíc mě mrzela kámoščina nepřímá výčitka na jejím blogu...tak mi promiň, že jsem nešla na koncert, kde se hrála hudba, kterou ani neposlouchám, protože jsem jela do Řecka...nojo, jaký si to udělám...já vim :(

Letní odpoledne v Zubrnicích

Byla to vážně legrace :)

Zprávy z minulého týdne

MInulý týden se toho stalo tolik, že jsem ani nestihla všechno napsat. Teď se všechny události pokusím shrnout do středně dlouhého postu (aby mě někdo neobvinil z grafomanie) :

• Po strašně dlouhé době jsem šla zase do kina. To víte, během maturitního období člověk prostě nemá času nazbyt :) Zrovna dávali nový český film Roming - úžasný to film! Většina lidí od něj sice čekalo víc srandy, víc vtipků o Romech, víc jejich zesměšnění...(jak to dokazuje výrok mladého páru,cca 25-28let, který při odchodu řekl: "Hm, za 6 pětek to nestálo..." - nic proti gustu každého). NIcméně na mě film od režiséra Vejdělka dost zapůsobil - hlavně poslední scéna, která je natočena neuvěřitelně poeticky, však se to ani převyprávět nedá, prostě Roming všem doporučuju ( a zaměřte se na tanec Smrti na konci filmu:))

• Mno a po ještě delší době jsem zašla zase jednou do zoo. Zatím nemám žádné fotky, musím je vysomrovat od brášky, ale taky to bylo úžasné - tak nák to člověka vytrhne z všednosti života. Byl to také příjemně zabitý den, takové to líné odpoledne. Hlavně bylo super, že jsem se zase jednou chovala jak malé dítě a lezla ke kozám do dotykové zóny, skákala po zoo a utrácela penízky za kraviny jako "památná mince ze zoo" - ale je krásná :)

• Tento týden nastaly mé velké dny, protože jsem musela jet do Prahy a do Brna na přijímačky. V pondělí jsem psala test v Praze (mám z něj 55 bodů, což není žádná sláva,ale ani to není nejhorší - každopádně mám víc, než kdokoli koho znám:)) Sice jsem Prahu nák na začátku zavrhla, ale zase jsem jí přišla na chuť, když jsem si uvědomila, že obor digitální média opravdu žeru :) tak snad mi to výýýjde... Mno a další den jsem jela do Brna na další písemku, tentokrát z filmové vědy - mno nevim - ale bylo to taky moc fajn, páč jsem poznala spoustu moc milejch lidiček. Taky jsem po dlouhé době zase viděla Lindu (pokaždé vypadá jinak :)), ale bohužel měla před zkouškou, tak se brzo zdejchla:( Ale je fakt, že brňáci či moraváci jsou úplně jiní, maj úžasnou povahu, všichni jsou strašně kamarádský a otevřený, prostě úžasný - taky je žeru :D Takže popořádku : nejdřív jsem absolvovala večer s Lucinkou červenou palicí - bohužel jsem zničeně odpadla až moc brzo do peřin, ale další dny jsem jí to vynahradila :) V úterý dopo jsme šli na oběd do indické restaurace, bohužel jídlo moc indicky nevypadalo, a pak na kafíčko, kde jsem poznala asi půlku redakce Muni, hlavně velkou šéfku :) Pak test s kámoškou odkudsi, která se taky chce dostat do Brna na film...mno a pak jsme se šli odreágovat do města, v levných knihách jsem si koupila super Hanu a Hanu jen za 59Kč!!! a tak nák jsme courali až byl večer a šlo se kalit do hospody - zase jsem tam skoro nikoho neznala, ale bylo to mooooc super (už je to dlouhý, co). Zase jsem tam nikoho neznala, ale byl to jeden z nejlépe strávených večerů v hospodě za posledních pár měsíců - vyprávěli jsme si ftípky, myslim, že největší úspěch měl Medvídkův výrok : Já su z Ústí. :)
  

mezi dalšími ftipy :

• Příjde buzerant do tetovacího salonu a chce si nechat na penis udělat autíčko. Tatér se ho pobaveně ptá : "A má bejt červený, žlutý, zelený...?" A buzík na to : "To je fuk, stejně s nim pojedu leda tak do prdele.." :D

LOL :D

Nudim se zas takhle jednou u kompu a sjíždim net (jsem magor, nevim, co jsem čekala, že najdu, ale do vyhledavače jsem zadala : nuda - a úplnou náhodou jsem narazila na blog jedný mladý holčiny z Ústí) a najdu tam tohle :


a to mě naprosto dostalo a tlemila jsem se aspoň půl století...bože, já chci zase pubertu.. :D

Pearl Jam

"Wash"

Oh please let it rain today. This city's so filthy. Like my mind in ways.
Oh it was the time. Like a clean new taste.
Smiling eyes before me and tears from my face.

Wash my love. Wash my love. Wash my love, yeah.

Sin for sale. Buying just a need. Just who planted all the devils seeds?
And what's the truth? And the truth that lies at home.
It's on the inside and I can't get it off. Yeah.

Wash my love. Wash my love. Wash my love, yeah.

What's clean is pure. But hey, I'm white on the outside. Though I stray.
What she don't know today might kill us both tomorrow. Bring it back someday.
Bring it back, bring it back. Back to, to the clean form. To the pure form.

Wash my love.
Ooh...

Teorie spirály

Myslím, že už to jednou někdo řekl, Karl Marx, že by? Jistá si tím nejsem, ale myslím, že ano - čas plyne po spirále..neustále se vrací ke stejným motivům, ke stejným pocitům...ke stejnému počasí, ke stejným svátkům, ke stejným lidem, ke stejným lhářům...Nevim, zda to považovat za výhodu (člověk přece může napravit něco, co zkazil, život nám vlastně dává příležitost dokázat to, co se nám předtím nepovedlo), nebo za pěkně podlou legrácku (páč když se člověk nedokáže změnit, nebdokáže využít tu vzácnou příležitost, tak se neustále plácá ve stejných problémech...). Ukážu to napříkladu : říká se, že ženy si vybírají stejné nebo podobné partnery - našla si alkoholika jednou, s velkou pravděpodobností se tomu stane i příště. A proč? Život jí dává šanci poslat všechny vožralý sráče třeba do pekel, ale ona chudák vždy podlehne jejich kouzlu a mužnosti(drsnosti?), a tak se neustále plácá někde mezi alkoholem, bitím, zoufalostí a policií..A on za ní příjde polepšenej a zas v tom jede...Nebo se říká, že když člověk podvede jednou, po drujé je to také dost pravděpodobné - a je to tu zas, úplně stejné vysvětlení : život mu dává příležitost dokázat, že je lepší, ale on vždy podlehne kouzlu svůdnic a vzrušení z něčeho zakázaného..Nebo když vás dvakrát někdo zradí, tak je to znamení, že mu máte dát sbohem a šáteček a ne se pořád přesvědčovat o jeho bezúhonosti.. :) pesimistické? ne, jen realistické...myslím, že v určité etapě (u každého je v jiné době, v jiném věku..) se dostaví období realismu, člověk sejme ty růžové brýle a kouká na svět v pravém světle...
Jestli mi nevěříte a moje teorie vám příjde stupidní, tak se nad tím zkuste jen trochu zamyslet a všiměte si cyklických událostí ve vašem běžném životě...proč vám každé ráno ujede autobus? proč při každé opici říkáme, že už nikdy pít nebude a za týden zas? :) to jsou znamení..je to takový novodobý Youlinčin taoismus - splynout s přírodou, ale nedělat neustále ty samé blbosti :)

...

Ale jak řekla kámoška, asi jsem typický romantický hrdina rozervanec na okraji společnosti...:D

Asi jsem blázen..

KOnečně mám po matuře, konečně mám trochu času na svoje záliby - jako je blogování:) A musím uznat, že od návratu do reality nestíhám valit oči na naší společnost..
Každý týden je v Instinktu anketa na nějaké aktuální téma a musím říct, že většinou se mé názory shodují s názorem většiny. Ale dnes jsem fakt málem spadla ze židle, když jsem to viděla. Skoro 60procent české společnosti souhlasí s tím, že by učitelé měli mít možnost trestat děti fyzicky...Jestli máte stejný názor, tak to dál nečtěte a vůbec mi to neříkejte, jestli chcete i nadéle zůstat mými kamarády :) Věřím tomu, že dost dnešních žáků je na pěst, že jsou to zvířátka, ale to přece neopravňuje učitele užívat násilí..proč tedy ten člověk studuje 5let pedagogickou psychologii, když neumí vyřešit krizovou situaci..a vůbec, když to nejde po dobrém, ať to vyřeší rodičové, od toho tu jsou..a když jsou na dítko i rodiče krátcí, máme tu sociálku, která by měla rodinám pomáhat (myslím, že sociálka má zbytečně špatnou pověst). I když tahle instutice by se na to asi z vysoka...jasným příkladem je i ten malý týraný klučina, když jsem to viděla, nechápala jsem, nevěřila jsem...ještě když ta rodinka byla prostě podezřelá - rozvedená matka s dítětem s domácím vyučováním! Podle psychologa minimálně situace náchylná k problémům - vždyť o tom dítěti nikdo nic neví..Ale jak jsem se dnes dozvěděla, v téhle zemi je možné naprosto VŠECHNO!

Děcka, pozorte...

Konečně je to za mnou, po měsíci stresu teďka příjdou měsíce klidu :) miluju slovo maturita, protože ji mám!! za 5:)

Systém percentil

Když jsem si podávala přihlášku do Brna, měla jsem z percentilového systému pocit, jaká to není úžasná věc, protože tam mi to každý podával...jenže...sice víte, že když máte 75 percentil, tak jste lepší než 2/3 ostatních hlásících se na MU, ale vy vlastně nevíte, jestli jste první nebo poslední z lidí, co se hlásí na váš obor, vy prostě nic nevíte...můžete předpokládat, že někde před váma jsou právnící a podobný zvířata, ale taky tam můžou nejt třeba žurnalisti, kdo ví...mno já prostě tenhle systém nechápu :-x

škola, škola, škola....ŠKOLA vol.2

• Teda řeknu vám, že poslední dva měsíce , respektive měsíc a něco, stáli za starou belu....člověk se musí furt učit, aby za dva tejdny zjistil, že si stejnak pamatuje maximálně polovinu, nemá čas na kamarády, na kalby, na sport...na nic....nálada klesá, sem tam příjde deprese a celkově se nic nedaří tak jak by mělo...do všeho toho stresu příjdou přímačky, na které se stejně nemůžete naučit, páč je to jakýsi test studijních předpokladů s velice zapeklitýma otázkama a trapnym systémem percentil, kterému pořád úplně nerozumím...

• Ve škole se sice se spolužákama ted už moc často nevídám, ale začíná to bejt ponorka, některý jejich xichty + xichty některejch učitelů mi jsou tak nepříjemný...brrr, při vzpomínce na školu mi běhá mráz po zádech..jsou to náký blbý megery, co si myslej bůhví jaký nejsou, přitom kolikrát toho ti studenti vědí mnohem víc - tak například : jedna mladá učitelka, která k nám přišla ze základy, mi bude přísedět u maturity - a prý žádala jinou učitelku o náké vypracované otázky, že prý nic neumí...a jak pak teda učí ten malej gympl???

• Už víme přesný rozpis maturit a já jdu ve středu odpoledne...aspoň jediné pozitivum, páč jdu 23. , což je moje šťastné datum, šťastné číslo a celkově to číslo vyjadřuje mojí životní filosofii. Ale stejně k tomu má výhradu - jdu po tom největšim nabušenci a šprtovi z mojí skupiny...člověk si holt nevybere..ale aspoň že mám angličtinu a francouzštinu hodně daleko od sebe :)))

• A co dál? Už se těšim, až vypadnu z toho ústavu, že už nikdy neuvidim ty lidi, který nebudu chtít vidět, že budu na vysoký, což je pro mě jako posvátný chrám, že už mě nikdo nebude buzerovat...heureka...

• a nevim, jestli se mi hcce jít na poslední zvonění... sux!

Boj s virem

Ano,ano, je to tady, pokusil se o mě virus zákeřný a neznámý...Přes bolest krku až k teplotě a antibiotikům...a to jsem včera ještě byla sportovat, na pifku i na kávě...Ale asi po předchozím stresujícím týdnu mi volno neudělalo moc dobře - tělo relaxuje a nebrání se škodlivinám...no jo, už je to tak, jsem O5 nemocná...

Témata pro písemnou maturitní zkoušku 2007

Buďte konkrétní. Neutopte se v prázdném tlachání.
Buďte upřímní. Alespoň si budete jistí tím, co napíšete.
Myslete na své milované čtenáře. Aby se jim to líbilo.
Při každé nové myšlence udělejte odstavec. To radí Umberto Eco.
Nebojte se.

1. Budoucnost patří aluminiu. Jára da Cimrman
Pokuste se o svoji vlastní vizi, prognózu (ale trochu ji rozveďte). Opravdu nemusíte psát pojednánní o tom, jak bude v blízké či vzdálenější budoucnosti vypadat celý tento svět. Můžete si vybrat jednotlivost, obor, téma, kterému rozumíte, něco si o něm myslíte. Vzhledem k autorovi tématu je přípustná i určitá nadsázka, ironie, parodie. Nicméně žádoucí je útvar stylu odborného, vědeckého nebo populárně naučného.

2. Město, v kterém žiji - Ústí nad Labem (nebo jiné)
Napište do regionálního či celostátního média. Opravdu nemusíte psát pojednání o celém městě, všech událostech a lidech. Najděte si jednotlivost, téma, o kterém něco víte, chtěli byste o něm informovat, něco si o něm myslíte. Žádoucí je reálný základ, ale pokud byste chtěli napsat například rozhovor s primátorem, je jistá míra fantazie přípustná (stejně máte mít vypnuté mobily). Útvar stylu publicistického - zpráva, komentář, fejeton, rozhovor, reportáž...

3. Právě když Šičiri recitoval sutry, přistoupil k němu zloděj, položil mu nůž na záda a požadoval peníze.
"Jsou tam ve skříňce," řekl Šičiri a pokračoval v recitaci.
Když lupič odcházel, Šičiri řekl: "Nech mi tam něco, zíjtra příjde výběrčí daní." Lupič něco vrátil a měl se k odchodu.
"Nepoděkuješ tomu, kdo ti dal dárek?" zeptal se Šičiri. Lupič poděkoval a odešel.
Za pár dnů byl lapen a přiznal, že oloupil také Šičiriho. Ale Šičiri odmítl svědčit.
"Dal jsem mu něco málo peněz. A on za ně poděkoval. To je všechno."
Lupič si odsloužil pobyt ve vězení, a když byl propuštěn, šel přímo k Šičirimu: "Budete můj učitel? " řekl. Zenový příběh
Jednoduchá slova, jednoduchý děj. V čem tkví síla příběhu? OPravdu nemusíte psát moralitu, zenový příběh, filosofickou povídku. Jen zkuste zapůsobit na čtenáře, být přesvědčivý, a přemýšlejte, jak toho dosáhnout. Styl umělecký

4. I moje státní příslušnost je jen relativní. Pro zbytek života jsem a zůstanu Američanem. Ale po mé srmti, osvědčí-li se moje teorie, řeknou Němci, že jsem byl Němec, Francouzi řeknou, že jsem byl světoobčan. Kdyby se však ukázalo, že v mé teorii byla nějaká chyba, prohlásí Francouzi, že jsem byl Němec, a Němci řeknou : Žid.
Co znamená, že jsem příslušníkem nějakého národa? Čím si různí lidé zasloužili, že je ostatní (třeba celý národ) uctívají a hlásí se k nim jako k někomu z nich vzešlému? Byl Einstein Američan, Němec, světoobčen, Žid? Je v Česku opravdu pouze asi 13 až 14 tisíc Romů, jak vyplývá z posledního sčítání obyvatelstva? Opravdu nemusíte ve své práci odpovídat na některou z těchto otázek, natož abyste se pokoušeli odpovídat na všechny. Klidně si položte otázku sami. Odborná úvaha

Pearl Jam

Tak trochu i můj wishlist...

I wish I was a neutron bomb, for once I could go off
I wish I was a sacrifice but somehow still lived on
I wish I was a sentimental ornament you hung on
The christmas tree, I wish I was the star that went on top
I wish I was the evidence, I wish I was the grounds
For 50 million hands upraised and open toward the sky

I wish I was a sailor with someone who waited for me
I wish I was as fortunate, as fortunate as me
I wish I was a messenger and all the news was good
I wish I was the full moon shining off a camaros hood

I wish I was an alien at home behind the sun
I wish I was the souvenir you kept your house key on
I wish I was the pedal brake that you depended on
I wish I was the verb to trust and never let you down

I wish I was a radio song, the one that you turned up
I wish...
I wish...

Tablo

Nemyslim si, že bychom byla třída plná extrémů a velkých osobností, přesto se při každé situaci, kdy máme něco dohodnout, strhne hádka...Ať jde o ples, o dárek pro třídní nebo o tablo.... U nás prostě neplatí,že když se něco odhlasuje, tak to tak prostě je, protože pár vlivných osobností si to vždy zařídí tak ve svůj prospěch...nevadí, že se odhlasovala půlka těla, my budeme mít celé..vůbec není podstatné, že původní návrh, který se všem tak líbil, se najednou změnil, protože u fotografa se vzhlídli v úplně jiném stylu....co na tom, že s čelenkou (malym hubenym páskem s kostičkama) budeme prej vypadat jako cukrářsky, když v bílé košili a černých kalhotách budem paní čísniče, sekretářky nebo členky orchestru (mně vlastně vůbec nevadí, že nenávidim bílé košile!!!) a proč se vzrušovat nad faktem, že budem vypadat všichni stejně ?!
Ne, nejsem přehnaně prudérní, ale tahle třída mě už naprosto vytáčí, takže kdybyste narazili na tablo Jatečky třídy V8.B a byly tam dvě prázdná místa, tak věřte tomu, že jedno je určitě moje :) (druhá černá ovce by byla zaručeně Mon :))

Zn.doplněno

Poslední týdny jsem svůj blog dost zanedbávala, takže teďka v relaxující chvilce (asi po hodinovém namáčení se ve vodě ve společnosti zsv) jdu napravit své resty.

Rest I. - HORY
Odjet někam na týden jsem potřebovala jako sůl a opravdu to byla naprostá paráda. Hoooodně moc sněhu (oproti Čechám), hooodně moc slunce a přehršel Čecháčků, kteří nás reprezentovali jak se patří - tudíž dělali bordel po celém areálu : bordel a zvratky ve výtahu, tříhodinové řvaní z balkonu Kometa Brno doprovázené mávání šálkou v klubových barvách nebo ničení apartmánů a následné nadávání na Francouze, že vám něco ztrhli z kauce.
Náš byteček/mezonet byl opravdu malinkatý, ale užili jsem si tu opravdu moc srandy - kalby, hádky, stolní hry i pobavení se nad brzkým ranním příchodem domů z kalby mého bratra a jeho kumpánů.
Dokonce musím konstatovat, že i můj sjezdový um se dosti zlepšil a dokonce jsem se naučila otoču o 360stupňů a pokusila jsem se o jeden miniskok, ale po tom, co se ozvalo mé koleno jsem si řekla, že tohle asi nebude zábava pro mě :)
Jediné, co mě opravdu vytočilo byla cesta - 18hodin cesty tam + asi tříhodinové čekání v busu na apartmán díky neschopnosti cestovky a Francouzů mít systém v zařizování, Následná cesta zpět nebyla o nic lepší, protože jsme zase čekali asi 2hodiny na odjezd, 2 pražský blonďatý krávy mě s bráchou přesunuly na jiná sedadla a udělala nechutnou scénu,že jim taky někdo dal pryč věci a že už tam seděly cestou tam a bla bla bla....

Rest II. - Incubus
Jak zasvěcení jistě vědí, byla jsem v Praze v Lucerně na koncertě své milované kapely za 705Kč. Koncert byl naprosto, NAPROSTO úchvatnej, jen co Brandon Boyd otevřel ústa, měla jsem husí kůži na zádech a slastný pocit u srdce. nevim, jak to popsat, ale myslím, že to byj jeden z mých nejlepších kulturních zážitků, někdo by i mohl říct, že to bylo lepší jak trojitej orgasmus :DDD

Rest III. - Planetarium
Mno, škola pro nás uspořádala povinnou exkurzi do planetaria v Praze. Jenže v noci se na trati stala nehoda (určitě jste slyšeli o tom magorovi, co chtěl udělat pojistnej podvod), takže náš vlak jel přes Lysou nad Labem a tvrdili nám, jak to zpoždění bude malé - mno, jenže bylo asi hodinu, takže jsem planetarium nestihli...cesta tam na nic... S holkama jsme se dohodly, že půjdem na Matějskou, jenže většina atrakcí byla zavřených. Po hodinovém hledání záchodů, projíždce na obřím kole ( Jana držící se tyče a křičící se zavřenýma očima : Holky, zastavte to, já už nechci jet, já se hroozně bojim! mluví za všechno :)) a koupí tří tvarovacích balonků jsme se konečně vydaly na další cestu - směr McDonald. Jana viděla značku s číslem 1km, tak jsme šly...z kilometru se vyklubal MCkáč na Letný u Sparty - taková malá procházka to byla. Všechny jsme se hrozně přežraly a šly dál - tentokrát snad jen půl kilometru na zastávku tramvaje dělajíc blbosti s panem Pinďulákem, panem Kytičkou a tvarovacím balonkém bezejména :). V tramvaji jsme ztrávily asi půl hodiny, jely jsme na černo a rozebíraly teorie o tom, kdo je revizor ( ta ženská asi se stovkou lístků v peněžence byla fakt podezřelá!!!) a děsně se tlemily, takže mínění o nás muselo být jednoznačné - holky jsou ožralý! jesli vás už nudim, tak počkejte - vlak jsme stihly a jely výlokou přes Vraňany - řikaly jsme si, jooo, to bude v poho, to bude zpožďo maximálně půl hodinky. Jooo, prdy, z Prahy jsme jely 3,5 hodiny!!! v netopícím kupé!!! přes na mapě nedohledatelné prdele !!!! V půli cesty ale začala bejt zas sranda, páč nám praskly balonky a Monice se chtělo na záchod a hlášky typu Já se fakt pochčiju! každou půlminutu byly fakt vtipné :) Mno nic, domů jsme dorazily ještě o něco pozdějí než lidi ze třídy, kteří jeli v 15:19....sranda :)
a ještě jedna příhoda - jedem si tak kolem lovosický a já holkám řikám, že brácha jede dom, nebo že už je asi doma a čumim si tak z okýnka a najednou tak jede Clio a v něm týpek s tričkem Leal Computers :) takže volání, mávání z okýnka a nazývání se dylanama..mno nic, kdo nezná dredaře to asi nepochopí, ale docela hustá náhoda, ne? :)

Co říct dál? V sobotu jdu na testy scio a zsv - obecné studijní předpoklady asi dám v poho, ale to zsv!!! dneska při učení ve vaně jsem zas propadla depce, že to nestíhám....takže si asi za rok dám opáčko :) lalala

škola, škola, škola....ŠKOLA

Hlavním tématem mých posledních dní se stala škola. Jak střední, tak vysoká...musím přečíst miliony knih na přímačky na těch x-škol, kam chci, naučit se 4x25 otázek na blížící se květen a nehysterčit z blížících se testů obecných studijních předpokladů...
Tak začnu od začátku :)

Střední :
Každý si určitě řiká, na co se učim, když mi vlastně jde jen o to nemít bůra, což mě se prostě stát nemůže. Stačí mít čtverec a docházku, protože tohle vysvědčení mi bude fakt na hodně věcí, je to vlastně jen formalita. Jenže ti, kteří mě znají, vědí proč to dělám - jsem neuvěřitelnej šprt, co si nedokáže představit, že by měl mít horší známku než za 2 (úplně v nejhorším případě maximálně za tři:)). Ale musim říct, že takových jako já je víc. Třeba včera jsem s kámoškama strávila dvě hodiny u Maxe, abychom se učily na poslední kontrolku z matiky...:) A věřte, že takhle je to se všim...pořád se učim, protože jinak to nejde, nestíhám se učit na maturitu nebo dělat důležitější věci.
Každopádně poslední ročník střední mi příjde úplně zbytečný, protože dost hodin nic neděláme (učit se tam třeba na maturitu nejde kvůli strašnýmu hluku...), plno jich je suplovaných a i ty maturitní a potřebné předměty jsou dost o ničem - ale na doma vás zavalej prací a zblázněte se z toho.
Maturita:
Podmínkou úspěšného složení maturitní zkoušky ze čtyř předmětů je znalost 100 otázek z různých oblastí, dokonce i v různých jazycích :) Aspoň že to trvá jen jeden den, páč třeba na Slovensku můžete maturitu dělat třeba tejden, to musí bejt hodně velkej záhul na psychiku, tedsa u hysterických jedinců jako jsem já :) ale co, každej mi řiká, že já to určitě zvládnu, tak aspoň bude na konci května náký překvapení a já budu absolventka gymnázia bez maturity...hm hm hm...
Vysoká:
Po první části "přímaček" - tím myslím pochopení a vstřebaní všech informací, které jsou dost zmateně napsané a je jich přehršel - přichází ta horší část. Načíst miliony textů, abyste překonali všechny soupeře, protože tohle je boj o všechno. Musíte znát lépe českou literaturu, angličtinu nebo francouzštinu, lépe znát odbornou teorii filmové kultury a musíte mít dokonalý všeobecný, kulturní a sociální přehled. Taky tučné konto je výhodou - můžete si nakoupit tolik materiálu a podat neomezené množství přihlášek, objet půlku země jen kvůli VŠ. Mno a v posledním kole přímaček si budu muset vybrat jednu jedinou školu, jestli mě teda aspon na tu jednu vezmou :))

Ale každopádně mě to baví, dost se těšim na vysokou, páč to se pak z školáků stávaj studenti, navštěvují budovu s ohromnou a fascinující atmosférou nabytou vědomostma a hlavně se zde dají potkat lidi s podobným myšlením, kteří vám rozumí a smějí se stejným vtipům a milují stejné věci....jestli to jsou jen iluze, tak mi je, prosím, lidi vysokoškolský, zatím neberte :)
A co je taky důležité, budete bydlet v jiném městě, vše si uděláte podle sebe, můžete mít svůj první podnájem a byteček malinkej a úžasnej zařízenej podle vlastních představ, kupujete si jen jídlo co chcete, všechno je jen na vás.... :) akorát já, přehnaně vázaná na mámu, na svýho pejsánka, na svoje prostředí.....

takže škola, škola, škola...ŠKOLA

Tak takhle ňák se dneska cítím...

Ráno mě probouzí tma sahám si na zápěstí
zda mi to ještě tluče zdali mám ještě štěstí
nebo je po mně a já mám voskované boty
ráno co ráno stejné probuzení do nicoty

Není co není jak není proč není kam
není s kým není o čem každý je v sobě sám
vyzáblý Don Quijote sedlá svou Rosinantu
a Bůh je slepý řidič sedící u volantu

Zapínám telefon - záznamník cizích citů
špatné zprávy chodí jako policie za úsvitu
jsem napůl bdělý a napůl ještě v noční pauze
měl bych se smát ale mám úsměv Mikymauze
rána bych zrušil

Dobrý muž v rádiu pouští Chick Coreu
opravdu veselo je asi jako v mauzoleu
ve frontě na mumii mám kruhy pod očima
růžový rozbřesk fakt už mě nedojímá

Povídáš něco o tom co bychom dělat měli
pomalu vychládají naše důlky na posteli
všechno se halí v šeru čí to bylo vinou
že dřevorubec máchl mezi nás širočinou?

Postele rozdělené na dva suverénní státy
ozdoby na tapetách jsou jak pohraniční dráty
ve spánku nepřijde to spánek je sladká mdloba
že byla ve mně láska je jenom pustá zloba
dráty bych zrušil

Prokletá hodina ta minuta ta krátká chvíle
kdy věci nejsou černé ale nejsou ani bílé
kdy není tma ale ještě ani vidno není
bdění je bolest bez slastného umrtvení

Zběsile mi to tepe a tupě píchá v třísle
usnout a nevzbudit se nemuset na nic myslet
opřený o kolena poslouchám tvoje slzy
na život už je pozdě a na smrt ještě brzy

Co bylo kdysi včera je jako nebylo by
káva je vypita a není žádná do zásoby
věci co nechceš ať se stanou ty se stejně stanou
a chleba s máslem padá na zem vždycky blbou stranou
máslo bych zrušil

Povídáš o naději a slova se ti pletou
jak špionážní družice letící nad planetou
svlíknout se z pyžama to by šlo ještě lehce
dvacet let mluvil jsem a teď už se mi mluvit nechce

Z plakátu na záchodě prasátko vypasené
kyne mi zatímco se kolem voda dolů žene
všechno je vyřčeno a odnášeno do septiku
jenom mně tady zbývá prodýchat pár okamžiků

Sahám si na zápěstí a venku už je zítra
hodiny odbíjejí signály Dobrého jitra
jsem napůl bdělý a napůl ještě v noční pauze
měl bych se smát ale mám úsměv Mikymauze
lásku bych zrušil

Ráno mě probouzí tma sahám si na zápěstí
zda mi to ještě tluče zdali mám ještě štěstí
nebo je po mně a já mám voskované boty
ráno co ráno stejné probuzení do nicoty

Finanční krize

Nechci působit jako malá rozmazlená holka, co si stěžuje na finanční krizi. Vždycky jsem měla tolik peněz, abych si mohla koupit co jsem chtěla. Jsem strašněj šetřílek, takže to nebyly žádní hlouposti, zbytečnosti ani jiné kraviny. Dřív jsem si ani neplatila věci do školy, telefon, dovolenou...ale pak se věci změnily a já si začla platit věci do školy, paušál i dovolenou a vše bylo ok, ale letos, když si ještě musím zaplatit knihy na učení, přihlášky na vysokou i příjímačky, k tomu ještě dovolenou a příznám se, že jsem něco utratila i za hadříky, se můj rozpočet jaksi zmenšil a mé plány mi úplně nevycházejí...Potřebuju holt peníze! Potřebuju si peníze na kurz ze zsv, kurz z filmové teorie a taky na cestu, abych se tam vůbec dostala, potřebuju peníze na knihu, kterou mi jeden čumák vyfoukl v knihovně a já ji ještě nemám prostudovanou, potřebuju si zaplatit Národní srovnávací zkoušky, aby mě vůbec někam vzali a hlavně si potřebuju zaplatit ještě dvě přihlášky..Ale na druhou stranu mi je strašně blbý jít žebrat od mamky peníze, když už mi dvě přihlášky zaplatila, i když to nebyla vůbec její povinnost..mno co, za dva dny mi příjdou peníze na účet, tak doufám, že to nějak pořešim...

jedna plesová :)

žlutá nebo červená ?

Když máte několik možností a musíte vybrat tu jedinou správnou, která určí váš směr, která vám napoví, jakým směrem se budete dál ubírat, tak to neni stejné, jako když přemýšlíte o výběru žlutého nebo červeného bonbonu. Musíte říct, co je pro vás nejlepší, co vás baví, nikdo vám nemůže poradit, protože tohle je prostě jen vaše volba...máte několik možností a každá pro vás znamená úplně jiný život. Jiná škola, jiná práce, jiní lidé, jiný konec. A ted si vyberte tu správnou cestu, cha :) každej, nebo spíš většina si tím projde, ale já na to nejsem úplně připravená, jen částečně...neni to tak snadné, jako když si vybíráte, co si vezmete ráno na střední...

Prostě zas jen depka

Znáte to, jak vás jedna událost dokáže dostat do sraček. A když se tak stane, většinou se přivalí ještě aspon dvojnásobná hromada podobnejch událostí, které vás naprosto zavalí, asi jako kdyby na vás dneska cestou ze školy spadl sníh ze střechy. Stanete se na chvíli obětí nevychovanejch spratků, který po vás hážou sněhové koule,jednu a druhou a další, to nestačí,to je málo, tak ještě přidáme. A vy úplně mokří a bolaví jen tak stojíte a koukáte a řikáte si : "Jen pojďte do mě..." A může to bejt vyvolaný i úplně neutrálním rozhovorem, kdy výjdou na povrch zemské kůry věci, o kterých jste si mysleli, že se vás netýkají a nikdy nebudou, že jste na to už dost velký a rozumný a hlavně že máte jiný starosti než zabývat se.....jenže i když máte jiný starosti, tak se k nim tahle přidá, protože problémy nikdy nechodí po jednom a s odstupem....mno a co tim chce autorka říct? prostě zas jen depka

Jsme obětí intuice?

Kolikrát se mi stane, že cítím, že tak je to správně. A ještě častěji mám pocit, že se vyznám v lidech, že vím,co udělají a že vím,co cítí. A hodněkrát tomu nasvědčují okolnosti, jako že se ten někdo chová tak, jak "vím", že se zachová.. Zní to zmateně? Asi je. Ale dnes cestou ze cvíka jsem si řikala (po jedné události,kterou má chorá mysl předpovídala:)), že všechny ty události nasvědčující správnost mé intuice mohou být pouhou náhodou. To znamená, že intuice klidně může být jen představa,mozaika poskládaná z přání. A pak můžu mít pocit, že vím, jak se ta konkrétní osoba cítí, ale taky se může cítit úplně jinak, že jo... A já si jen různé podněty vyvolané subjektem zakomponuju do svého příběhu :) Třeba je úloha intuice úplně přeceňovaná, stejně jako úloha člověka, a v našich životech nic neznamená, protože stejně nezjistím, kde je pravda...postupem času,když události konečně získají ustálený směr a věci vyplavou na povrch, se ale dá potvrdit výborná funkce naší intuice. Nebo to je jen náhoda? Není intuice jen náhoda? Nebo čerpáme ze zkušeností uložených v naší mysli? Podle mě se chování lidí a události v životě, stejně jako veškeré dění světa, opakují po spirále, takže intuice může být jen vyvození z předchozí události podobného rázu. V tom případě jsou ale lidi jen loutky, jen stroje s naprogramovaným chováním - chováme se všichni v určitých situacích stejně? V situacích, které se týkají pudů a emocí asi jo..ale málokterá situace se odehrává bez přítomnosti emocí...takže se všichni chováme stejně?
Momentálně jsem z toho malinko zmatená a asi moc přemýšlím nad věcma, které stejnak nedomyslím a neprokouknu...

13.1.2007

Zatančili jsme. Připili si. A bavili se celou noc. Hodně lidí přišlo a snad nelitovali, teda podle ohlasů byl náš maturitní ples opravdu výborný. Bohužel jsem neviděla zatím žádné fotky, ani video, takže nemá cenu tady žvatlat a raději si počkám, až budu moct svůj text obohatit o ftipné obrázky :)
Pro Lindu : byl fakt skvělej,ale i vyčerpávající, tak promiň, že jsem neodpověděla na zprávu !

Inzerát

Nechcete někdo jeden lístek na maturitní ples 13.1.07 ? Jeden osamocenej, odmítnutej a smutnej :)

Nový přírůstek

Když je ten nový rok 2007, tak jsem vám jen chtěla říct, že taky přibyl jeden nový blog - Lindin. Odkaz na něj najdete u ostatních odkazů :) takže ho honem jděte prozkoumat !

PF 2007

Zejtra začíná všechno od začátku. Začíná nový rok. Rok ve znamení vepře. A co to znamená? Že by to byl rok prokalených nocí, podrazů a "milého" chování? :) Vůbec! Podle Číňanů je vepř tvor domácí, takže v příštím roce půjde hlavně o rodinu a rodinné vztahy...Mno, máme se na co těšit :) Takže do nového roku vám přeju : to nejhorší ať se vám vyhne :)

Ztraceno na síti

Když jsem byla na speciálním dni otevřených dvěří na Masarykově univerzitě,když vychvalovali své webové stránky a jiné elektronické vymoženosti, když Linda dostala záchvat smíchu, velký, pořád jsem doufala, že přehání...Nepřeháněla. Chci se přihlásit na kombinaci oborů mediální studia a žurnalistika + teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury. V učitelských novinách mají tuto kombinaci pod fakultou sociálních studií, na kterou se dělají národní srovnávací zkoušky v Teplicích...podle novim 28.4. , podle stránek oboru mediální studia...se konají až v květnu. Podle scio se tyto zkoušky nahrazují normální zkoušku jen na fakultě sociálních studií, jenže obor teorie a dějiny filmu je na fakultě filozofické...Docela důležitý seznam doporučené literatury, ze které si musím nastudovat dějiny kinematografie a podobné informace není znám, zatím, prý bude upřesněn později..třeba v březnu?! a já jsem z toho už opravdu zmatená, takže budu muset zavolat na studijní oddělení a všechno si nechat vysvětlit...
jo a přípravný kurz, kde vám řeknou vše o teorii a dějinách vy-víte-čeho se koná v den přijímacích zkoušek podle učitelských novin..tak já už fakt nevim, jak mohlo dojít k takové informační deziluzi :(

úspěšně úspěšné úspěchy

Dnešní je den je pro mě znamením úspěchu. Podařilo se mi úspěšně dokončit autoškolu, úspěšně jsem se s kamarádem Sousedem dohodla na koupi dárku (dík moc, seš zlato!) a úspěšně se mi podařilo získat část peněz na hory. Mělo to bejt krásný a super a zakončený ještě lepší kalbou s kámoškou a prostě zábavou a oslavou...ale když vás váš brácha tituluje nelichotivýmy slovy na p a k ve stylu pubertální šamponovský šestnáctky od vedle a vám to fakt vžene slzy do očí, všechny předchozí úspěchy se rozplynuo a zůstane jen prázdno v hlavě s velkym nápisem, s velkym nelichotivym nápisem začínajícím na p nebo k....prostě se všechno úspěšně posralo...
jen jsem chtěla říct, že ten řidičák dostanu...

Přátelská atmosféra Vánoc

Myslela jsem, že mám dobrou náladu. Mno měla jsem. Teda jen do té doby,než mě ve škole začalo bolet břicho..řekla bych,že měsíc to teda rozhodně nebyl ( a nebo nákej mega rychlej). Ve městě se na mě pro změnu vyřítila kupa lidí, dokonce i blbá drogerie, kam si člověk chodí kupovat o.bečka, kondomy a žvejky, byla naprosto přervaná, oni ti blázni fakt někomu k Vánocům kupujou sadu tří druhů sprchovejch gelů a tělových mlík??
Samozřejmě, že ještě neumim všechny testový otázky na autoškolu, já jen, že v pátek mám velkej den, ale bohužel to mám v krvi, že místo stresu koukám na Sex ve městě. Ale dnešní večer tomu budu věnovat, fakt ! a zejtra mám rozhodující jízdu...poslední,ve který ještě vlastně o nic nejde...Teď mě tak napadá,dostala jsem složenku na zaplacení zkoušek a nevim,co s ní..hups...
Věřte mi, ale Indiánům určitě ne. Při troše relaxu jsem si prolistovala časopis a na dvoustraně se na mě usmívá bago zvířátek, prej indiánskej horoskop. Mn nenaštvalo by váš,že jeden člověk, o kterém vy bohužel z vlastní zkušenosti víte, že je svině, je v tom horoskopu prezentován jako dobrosrdečný a hodný a soucitný a vlastně ta ze všech nejlepší pan Vydra? Přitom vy jste jen looser Medvěd... :) fakt nevěřte Indiánům....
ale co, Vánoce jsou za dveřma, zakázali mi jíst cukroví, nemám dárky, ale nálada je skvělá :) jo a jinak, já jdu na vysokou, kdybyste to jako nevěděli....

polemika num.uno

Někdo píše na blog věci "cenzurované", jen ty, které nevypovídají mnoho o osobnosti. Ze strachu, že by ho mohl číst někdo známý...není to ale takové podvádění našeho nejlepšího virtuálního kamaráda? Snažím se na blog psát všechno, občas i věci, které mi jsou zpětně vytýkány, o všech mých depresích, náladách, událostech...ale je to dobře? asi ne, páč pak si o mně asi hodně lidí myslí, že jsem hysterka! :) Nejsem, jsem jen člověk emotivní :D Ale mě to prostě baví, líbí se mi, že mně kamarádi znají líp a hlavně se mi líbí, že mi to nepředhazujou, prostě to je por ně zpestření dne, asi tak bych to nazvala... :)
Tenhle týden se zase stalo spousta věcí, snad aspon trochu zajímavejch (když ne, přeskočte to) ! Pomalu ale jistě se blíží termín mé závěrečné jízdy s lektorem, můj žaludek rotuje čím dál víc, hlavně poránu, taky se blíží ples, jupííí, takže už nacvičujeme nástup, je super, úplně kreativní a originální, akorát pro velké exhibicionisty, takže tři panáky vodky před to jistí :) , příští týden mám zkoušku šatů, snad budou super, jo a vlastně se taky přibližujou Vánoce, ale to je tak trochu deprese, už je to tu zas, páč dárky se mi nějak vyhýbaj a nechtěj ke mně - spustu jsem si jich vymyslela, jsou originální a levný a přesně se hodící k budoucímu majiteli, ale jako na potvoru, oni je prostě nemaj úplně přesně polde mých představ....ale ještě je čas, že jo?
taky jsem kamarádku "donutila" řídit, mno spíš jsem ji podpořila a byl to strašně fajn víkend na brigádě, strašná legrace, taky jsem si nelegálně zařídila ve tmě ve strašný prdeli, ale měla jsem děsnej strach, že se z nějakého koutu vyloupne pan policista, zabliká na mě a já budu v háji,řidičák mi nedaj a všechno by prostě bylo...mno však víte kde. Mno , ale největší legrace byla, když to kámošce chcíplo a nevim jak to dokázala, ale kára začla prudce skákat až nám vylítlo rádio - vim, že to taklhe nevyzní,ale já se chlemtala asi hodinu :))) Jinak jsem taky za ten víkend poznala pár skvělejch lidí, hlavně jednu starou babičku, paní Šťastnou : Dobrý den, mohla byste mi otevřít, nesu letáky? A ona na to,milým tonem : To teda nemůžu. a já, protože jsem hluchá,rozumněla jsem ji, že může a ještě jsem jí poděkovala :D Mno a taky jsme vzbudila jednoho mladýho kluka, tak 17, a on mi rozespalým hlasem na mé sladké/nebo rajcovní :)) Můžete mi otevřit? řekl jen NE...mno nic,mně to nevadí, vy si nekoupíte nic z Leal computeru, že...:)
Tak já nevim, všimli jste si mé pozitivní nálady v dobách šedé oblohy a děsné zimy?

ježiš, já jsem píšu děsný kecy...tak promiňte :)))

23/11/06

Protiklady

Poslední dny utíkají jeden vedle druhého, liší se snad jen v nepatrných detailech a letí a letí a nic se neděje a nic se nemění a čas utíká a dny se krátí...Asi si to neuvědomujete, ale já jsem už dospělá, já už jdu na vysokou...Na vysokou!!!! A takový malinký zvířátko uvnitř se bouří a s panickým strachem se snaží vyprostit z časové smyčky a zůstat ještě dva tři roky na střední, s oblíbenými učiteli, s těmi lidmi, které v podstatě neznám a třeba bych je i chtěla poznat...chce zůstat doma s mamkou a nechce dojíždět do školy a nechce pak jít do práce a v podstatě neví, co bude dělat, až bude velký a samostatný a bude se o sebe muset postarat...A kamarádi se rozutečou a sice budou jiný, ale už je to změna a to VELKÁ... a já zas ty změny tak ráda nemám, mno a prostě a jednoduše ještě nechci na vysokou. Ale na druhou stranu se tam moooc chci dostat, dát svému životu zase nový rozměr a něco se přiučit a poznat nové, a možná lepší, lidi a prostě celej svět se obrátí a posune někam dál :)
Ale je to hodně rozporuplný období, to mi věřte !

Polopříběh

Bosýma nohama šmátrá po parketách, do prstů vstupuje den, rozloha dne - mám dneska volno - a pak opět ten svíravý pocit : teď už jej nemá na co svést, kam před ním utéct, ale proč bych utíkala, nebudu na něj myslet, vždyť jsem to sama chtěla, stejně jsme se k sobě nehodili - i kdyby to, co udělal, neudělal....
Ale stejně se nemůže zbavit lítosti : jak to mohl učinit - klamat ji, když ho milovala a když jí tvrdil, jak ji miluje. Já bych to nikdy nedokázala. Láska, uvažuje, sklutečná láska se nedá dělit, je úplná a trvá, i když možná já ji nikdy nepoznám, každému přeci není přisouzeno prožít skutečnou lásku, a pocítí náhlou úzkost, venku před oknem na ushclé větvi, jež se podobá sově, se třpytí kapky. Ty si myslíš, že ne, že neprožiju, že dneska už nic takového nemůže být, ale já se dočkám, a potom takhle ráno - nakloní se nade mnou, ten milovaný, a položí mi ruku sem, až sem, a bude při mně celý a jeho teplo mě obemkne.
A stýská se jí, velice se jí stýská, nemusí na nic myslet a stesk je v ní...

...ale na tom nezáleží, vystoupím někde, aby tam byly skály, a polezu vzhůru a potom tam nahoře, jako když jsme bývali spolu, jenže já sama si teď lehnu daleko od všech cest do vlažné jetelové trávy a budu čekat, a zavře tedy za sebou tiše dveře toho pokoje, spíše mansardy, v níž se už jen konec šňůry bude lehounce kolébat za zavřeným oknem a zavřenými dveřmi...

Stoupne si za řidiče, trochu přemýšlí o lásce. Nejhorší není žít bez lásky, nejhorší je žít v lásce, která se rozložila a rozdrobená na kousky už není láskou, ale břemenem. Je hrdá na to, že se dovedla vymknout lásce, která by se zcela jistě změnila v břemeno.

Láska je určitě největším štěstím, ale zároveň člověka zahltí sama sebou, ve chvíli, kdy má člověk pocit, že žije nejúplněji, přestává ve skutečnosti žít. Kolem něho uplývá nesčíselně možných lásek a chvil a příležitostí větších a úplnějších, než jsou ty, které žije, ale on je nevnímá.

Člověka k lásce taky často dožene jenom samota a člověk se vlastně zmítá mezi svobodou a samotou - jenže nejčastěji ztrácí svobodu a neunikne samotě, tohle jsme někde četal, ale teď to vím, teď to úplně cítím.

...blížila se pocitu mnohokrát opakované naděje, může ji mít stále ještě rád, i když vlastně teď nevěděla, co to znamená : má stále rád, ale snad mě čeká...

Zhasne a posadí se do houpací židle a tu ji napadne, že láska je vlastně jako život, člověk ví, že skončí špatně, že se skončí příliš brzy, že není naděje v jeho trvání, a přece jej žije, a člověk tedy miluje - jako žije - s touhou po trvání, bez naděje po trvání, miluje se zavřenýma očima a s úzkostí, která prolíná štěstí, a nemyslí a nechce myslet.

Ivan Klíma : Milenci na jednu noc

Plesové trable

Jestli jste si mysleli, že naše potíže s plesem jsou vyřešené, tak jste se opravdu hodně sekli. Včera jsme dvě hodiny debatovali o šerpách. Opět. A téma - šerpa za 700 korun českých! Ano, jeden dva metry dlouhý a 10 centimetrů širolý pruh látky s výšivkou MAturant 2007 + cosi za 700Kč. TAk se hlasovalo a mluvilo a mluvilo a mluvilo o nutnosti mít vyšité šerpy. Vždyť tištěná za 130 fufníků na jeden večer bohatě stačí a stejnak si to většina lidí nevyvěsí na zeď, lae zastrčí do kufříku vzpomínek nebo podobné krabice. Skupina, říkejme jí moje, velmi dobrými argumenty vyvrátila potřebu šerpy vyšívané, ale to by u náš nesmělo být těch pár natvrdlých osob, které se prostě do krve hádali a nepřipouštěli jinou možnost. Tak se naše paní profesorka naštvala, zavolala svému bohatému manželovi a vyjednala pro nás 15000 na šerpy! Příjde vám to normální? Mně tedy opravdu ne...na šerpy a ještě od třídního učitele, kterého bychom měli spíš pozvat mi na obrovskou večeři..ale budiž, já se už neangažuju.
Náš rozpočet je už skoro celý vymyšlený. Jediným problémem dosud zůstává, že nemáme skoro žádný sponzorský dar! A ještě ke všemu naše smlouva je kvůli hloupému jatečfondu úplně zhovadělá. Víte, kdybyste nám chtěli náhodou dát sponzorský dar, nemůžete si to napsat do nákladů - tudíš tady máte 10000 z levé kapsy a mějte hezkej ples :o/ Ale jak jsem řekla, já se už nesnažím..
Jinak doufám, že neočekáváte od této společenské události bůhvíjakou neuvěřitelnou akci..bude to trapas ! :D Jak pro vás, tak pro mě, páč jsem se dozvěděla, že na něj chce přijít nějaká osoba, ze které opravdu nemám radost, že tam příjde, ale ještě furt můžu doufat v to, že dostane rozum a uváží své rozhodnutí a zůstane doma :)

Tolik k druhému pokračování plesových patálií, takže nashle na plese (nebo u možného příštího pokračování:))

Jsem v tom !

Ano, ano, moje první přihláška na vysokou školu je podaná, psychika se pomalu hroutí a termín přijímacích zkoušek se už blíží...donc Vive l'Uni !

Promiň,děťátko :(

Asi kvůli svému psychickému rozpoležení v tu dobu, nebo kvůli své hlouposti a zapoměnlivosti, neoslavila jsem se svým věrným přítelem blogem NiceTraps narozeniny připadající na 22.srpen 2006..mno nic, není všem dnům konec, tak ti dodatečně přeju všechno nejlěpší k prvnímu roku, bobečku :)

Dámy a pánové, zadejte se !

Se začínajícím podzimem a s pomalu končícím rokem, závratnou rychlostí blíží se vidina mého maturitního plesu. Z velkorysosti našich třídních předsedů na organizaci plesu jsme se začli hromadě dohadovat o různých detailech, které v podstatě náš život ani tak moc neovlivní. Největším kamenem úrazu stal se nápis na šerpě. Maturant 2007 je samozřejmě bez diskuze, ale co na druhou stranu dáti originálního? Chtěli jsme jména, ale protože ani nevíme, jestli nám je udělají a také proto, že se třída nedokázala dohodnout na jméně (to víte, ta tam nechce Martina,ale Martinka a tamten nechce bejt Honza,páč to je každej druhej, takže Džonny..), je tato sekce ve stádiu jednání. Dále se mluvilo třeba o citátu. Takže ze stovky citátů se vybral jeden jediný, úplně příšerný, aby mohl být v dalším stádiu vyjednávání zamítnut půlkou třídy, která citát na šerpu nechce..ale o výsledku zatím asi neví ani sám stvořitel, tak to nebudu dál rozebírat. Dalším předmětem diskuze byla hudba na nástup - moderní slátanina čehosi nebo krásná hudba dodržující téma našeho plesu? Samozřejmě z naprosté kulturní ignorace mých spolužáků vyhrála rádoby moderní mixáž několika songů,ale doufám,.že silné jádro třídy dokáže aspoň ukočírovat výběr těch písniček, protože uznejte, že kombinace pevnosti Bojárd, elevation od U2 a gumídku v angličtině je naprostá zvratka...ale malá skupina dobrovolníku se rozhodla nástup kdyžtak bojkotovat,mno necháme se překvapit...
Tím největším a nejméně diskutovaným problémem je přísun peněz. V podstatě žádné nemáme a ples je už za dveřmi a nikdo ani pořádně neví, jak ty sponzorské dary z firem vydobýt, protože přijít někam a říct : "My chceme sponzorský dar!" je tedy opravdu zvláštní.
Mno, ale já se do popředí vyjednávací čety necpu, u nás ve třídě je spoustu jiných dominantních typů, kteří to jistojistě(?) zvládnou i bez mé pomoci..Takže plesu zdar! Dámy a pánové, zadejte se! A nenechte se prosit :)

Miláček

Dneska byl můj ňafík na operaci s nádorkem. Je už starej a ještě ke všemu srdcař (i mou srdeční záležitostí), takže jsme měli strach, jak zvládne narkozu a já ho tedka musím veřejně pochválit, páč to zvládl..Akorát je trošku unavenej a rozklepanej, ale až se vyspinká, určitě mu bude líp a bude zase čile běhat po nábřeží! Prostě to je statečneh mazlík...

ale víte, co je hrozný? Že teďka mi firefox ukazuje, že zítra má být -3°C !! Mno hnus, ale až bude sníh, tak půjdu na běžky a na prkno a budou Vánoce a dárky a silvestr a ples maturantky Youlinky a přímačky a maturita a přímačky a prázdniny a vejška a Linda a brácha a všichni :) hurá :D už aby to bylo, děcka..

A je to tady!!

Dámy a pánové, prosím, pozor, famfára, hip hip hurá!!!! už mám za sebou první jízdu po ústeckých silnicích v mírném provozu a všichni jsou stále naživu!! Dokonce jsem byla i pochválena od svého učitele, fajn chlap, i když tak trochu úchyl - asi jako každej autoškolák...:D tak vidíte, jaká jsem hvězda ! :D

Filosofično

Ve škole se probírá filosofie, lidé kolem mě pořád filosofujou, a když jsem se dneska vyhřívala na nábřeží na posledním teplém slunci a přemítala o svém životě a správnosti věcí, protože kamarádka řekla, že bude zodpovědnější, jinej kamarád je zase věčně v hospodě a autoři děl,které teďka čtu zase přemýšlí o smyslu života(a že život je vlastně jen směřování k smrti), napadlo mě, co je vlastně správné a kdo určuje to, co dělá náš život smysluplným...protože na jednu stranu se chceme seberealizovat,abychom odešli s pocitem,že jsme svůj život nepromarnili, na druhou stranu ale nemá cenu nic budovat, protože jednoho dne prostě zemřeme, světlo zhasne a čus...konec,šmitec,tvůj čas vypršel...dokonce mi příjde až směšné,jak se člověk strašně moc snaží vyhnout se smrti,jenže to je nereálné, protože to je naše jediná jistota v životě! Tudíš se ptám, jak žít život? Nechat ho plynout a za pár let zjistit,že čas ukazuje za pět dvanáct a najednou něco rychle dohánět, nebo budovat, nebo plánovat, či prostě nechat OSUD/KARMU či podobnou sílu ovlivnit náš život? Nejlepší by bylo asi najít harmonii s Tao - "Konat- nekonat", nevzepřít se se své přirozenosti a přesvědčenit sebe sama o správnosti svého konání...prostě se nenásilně přizpůsobit toku událostí:)
Dobrou noc

A tak přišel Anděl na pomoc...

Poslední dobou jsem se necítila dobře hlavně po stránce psychické(mno ani stránka fyzická na tom nebyla nejlépe). Tak nějak to souviselo se začátkem školy, se setkáním s lidmi nově starými a prostě se vztahy vůbec. Jenže úplnou náhodou(pak že neexistuje,pche) se objevil člověk,který toho hodně změnil. Viděla jsem sebe samu v úplně jiném člověkovi, ale se stejným myšlením..Ta slečna mě naprosto chápe,odvážím se říct,že mi dokonale rozumí. Je to moje spřízněná duše. Akorát zákon schválnosti tomu chtěl a ona bydlí na druhém konci republiky,kde jsou kamarádi kamarádštější, tráva zelenější, obloha jasnější....,ale hlavně tam je Linda... :)