Maska

Pořád se přetvařuji. Napíšu, že mi je lépe a přitom mi je hrozně. Řeknu, že nebudu zklamaná a přitom jsem. Když se mi chce brečet, tak se směju, když je mi dobře, směju se ještě víc. Nějak jsem ustrnula v bodě, kdy mi víc záleží na pocitech ostatních než na těch mých, takže všem lžu, že je vše ok, aby se nestresovali, řeknu, že to nevadí, i když mě to sere! Bohužel se nedokážu všem těm človíčkům podívat do očí a říct jim, že takhle to nechci, že mi to vadí, že tohle prostě ne..asi toho je na mě nějak moc, ráno mám radost a večer se mi chce křičet do polštáře NE NE NE. A ani to TAO mi nepomáhá, protože mi to všecko lítá pořád v hlavě sem a tam jak splašenej kůň. Potřebuju pryč aspoň na měsíc, žít si svůj paralelní život, chvíli žít život někoho jinýho, protože co oko nevidí, to srdce nebolí a ono na tom něco bude...

Zkouškové šílenství

Jsem realista? Ne! Jsem snílek, jsem vana plná ideálů, které pomalu odtékají do odpadu...možná že brzo už budu prázdná a bude pokoj. Ta víra, že se něco změní, že se lidi změní pro druhé, že si budeme pomáhat a zajímat se o druhé, že budeme všichni šťastní, je totiž úplně zcestná. Takhle to v životě nechodí, holčičko..Já myslela, že si tím znamením a ono ne...blbý, co :-D Nic se totiž nemění a když něco moc chceme, tak se nám to buď pořád vyhýbá, a nebo to nakonec neni tak super, jako to mělo být, jako to byla v našich (v mých) představách. Asi budu brzo potřebovat osobního tereapeuta, asi se poptám v řadách svých kolegů :-D Odpusť mé duši, měj se mnou soucit a nebo ne...Nevadí, ve škole nám vtloukaj do hlavy pozitivní myšlení, tak to snad ještě chvíli zkusim a třeba se něco změní..ale spíš ne. Čím hůř to jde, tím se mi chce dejchat víc...

Křídlovky

Zasadím břízu, pořídím si maringotku, harmoniku a červený kolo. Půjdu do tanečních a ušiju si květovaný kalhoty. Začnu žít podle svýho gusta, tak jak se to líbí mně..Nechám si narůst křídla

Křídlovky od Radůzy, nejvíc!

Je to tu zas

Když to tak slyším, tak se ani na tu fráninu nechci vrátit. Chytrou holku 2x vyhodí od magisterských státnic? Super. Kamarádku, co se fakt hodně snaží a podle mě i celkem umí, potápí u obhajoby bc práce a pak jí dají za jedna? Mno nevim, já mám asi radši pohodovou atmosféru... Hlavně když srovnám svoje výsledky na FR a na PS, tak to je nebe a dudy...na PS mám spíš jedničky než trojky, nemusím se šrotit jak blázen, abych stejně nic neuměla...tady si to dvakrát přečtu a rozumím tomu, chápu souvislosti, umím si spojit jedno s druhým. Nevím nevím...bohužel teď nastala ta doba, kdy se budu muset už napořád rozhodnout, jestli do toho jít nebo nejít. Je totiž doba předzápisů a následně (sice až po prázdninách, ale ty utečou, my víme) zápisů do indexu...chjo chjo. Nejhorší je, že já za sebe jsem v podstatě rozhodnutá, ale nejsem si jistá, že se s tím smíří moje nejbližší okolí :-(

Týdeník

Tenhle týden stál celkem za prd. Cestou do Plzně si ňufík při vystupování z vlaku zatrhl drápek a tekly z něj potoky krve. Takže jsme museli s Bubonem zahájit operaci "První pomoc" - já letěla do lékárny pro obvazy, on držel psa s packou nahoře přiškrcenou kapesníkem (zlatý hadráky, fakt). Naštěstí se po hodince a půl odpočinku ve vlaku z Prahy do Plzně celkem z mátořil a domu běžel po svých a druhý den by člověk nepoznal, že se mu něco stalo...ale byla to hrůza!

Aby se to nepletlo, tak na mě nějaký dobrý člověk flusnul úžasnou střevní chřipku, až jsem z toho měla teplotu 38°, což jsem už tak tři čtyři roky neměla. Kvůli tomu jsem taky propásla zápočet z Dějin psychologie, takže si ho budu muset jít nahradit, pecka :-(

To vše ale naštěstí kompenzuje druhá úspěšná zkouška a druhá jednička letošního letního semestru. Aspoň něco :)

Nejvíc!

Já vim, že narozeniny mám až za stráááášně dlouho, ale tohle zlato, to je to, po čem mé srdce prahne...naprosto jedinečný a bezkonkurenční model! Nádhera! Pro Plzeň jako dělaný! Je to vymazlený brouček za příznivou cenu ...jen on a já a nic víc...Prostě srdcová záležitost :-)

Mno koukněte na něj:

Jdi do toho po hlavě....

Tak zas zapnu pásek o jednu dírku dál. Do léta budu vypadat jako v patnácti :-) To je tim životem, jakej vedu - samý stresy (i když úroveň stresu u mě je velmi nízká, jsem to já ale odolný jedinec), lítání do školy, lítání ze školy, lítání se psem, učení...člověk nemá čas se ani pořádně najíst (hlavně když není co, protože Pes a Kluk to všecko snědí dřív). Ale dneska, dneska se pořádně nacpu, udělám si totiž rizoto s kuřecím! Cha! JO a ještě jsem zapomněla na ty kilometry o víkendech...my totiž nechodíme jen tak na výlet, ale dvacet třicet kiláčku, takže večer nohy bolí až hanba. Ale ten pocit za to stojí. Akorát kdyby tý školy nebylo najednou tolik. Letní semestr mi nějak proklouzl mezi prsty a už je tu skoro zkouškový a já nic nemám udělaný, nic neumim, nic neznám. Takže duben a květen už by mohli udělat pápá a v červnu snad bude klid...snad! Protože si nejsem jistá, jak dlouho tohle vražedný tempo vydržim s nenarušenou psychickou rovnováhou...

K nepochopení

Nechápu, jak někdo tak falešnej může:
a) na první pohled působit tak mile..
b) být tolik oblíbenej...

Prostě to nechápu a nikdy asi nepochopim...holt se ukazuje, že já opravdu nemám čuch na lidi - ty dobrý od sebe odhánim a ty dementní k sobě přitahuju :-/

NIc

Nic se mi nechce, blé.
Učení blé.
Chodit do školy blé.
Uklízení blé.
Něco dělat blé blé.

Snad jen ležet v posteli. A za všechno může to hnusný počasí a statistika (blé).
Dokonce ani ntb se necejtí v poho, páč mu vypadává a AAAAAAAAA. Občas.

Velikonoční

Velikonoce moc ráda nemám..teda ráda dělám beránka a nádivku, ráda chodím na jarmarky a líbí se mi, jak je to všude vyzdobené a jak jsou všichni spolu. Ale nemám ráda barvení vajíček, protože to vždycky dopadne jinak, než chci. A nemám ráda pondělí, kdy kluci chodí s pomlázkou...celý den jsem jak na trní, kdo si vzpomene, že mě přijde zmlátit. Prostě nic moc dopoledne! Ale letos na to půjdu chytře...ráno se seberu a půjdu se psem na výlet. Pochybuji, že v lese bude chodit někdo s pomlázkou :)

Vítání jara

Protože máme děťátko, co se jen tak neutahá, rozhodl se páneček utahat pejska i paničku a vymyslel výlet. To by ještě bylo v poho, horší to bylo časem, když jsem zjistila, že ho naplánoval celodenní a 30kilometrový. Mno, přesto jsme vyrazili.

Janýsek měl ten den svou premiéru v tramvaji a nebylo to tak špatné jako premiéra kdysi před měsícem a půl ve vlaku. V lese to taky bylo v poho, jen co jsme se zorientovali na zelenou, tak se šlo, Janeček běhal na volno a všichni byli spokojení. Jenže pak jsem narazili na nějaký aktivisty, rozuměj nějaký pochod a to šla asi miliarda lidí (ale ne pohromadě, ale jako švábi na pivo), takže to bylo pořád Janýsku k noze, čekej a pojď na vodítko, až jsem z toho byla celá nasraná. Naštěstí se na Krkavci (známe už z turistiky) od nás oddělili a my mohli pokračovat v klidu lesem...Sice jsem nepochopila, proč musim vystoupat ten krpál nahoru na Krkavec, abych to pak vzala zase po červený dolu, ale budiž..po chvíli jsme i dali sváču, takže hladina cukru v krvi se dostala na normál a já se uklidnila :-))
A pak jsme šli šli a šli do Horní Břízy, kde to bylo fakt hnusný, ale dali jsme tam zase sváču, takže aspoň něco pozitivního na tom bylo. Pak se šlo na Dvůr Býkovec, kde nás to příjemně překvapilo, páč tam byla zabijačka a hudba a Lobkowic a ještě další pivka, takže jsme si dali výbornýho buřta domácího a Kemjed si dal polívku prdelačku (já bych to nejedla, bléé) a byla pohodička, hodinku a půl jsme tam poseděli, Janýsek si pohrál s jednou ohařkou a šlo se dál. Jenže pak už jsme byli nějaký nadraný po pivkách a vymýšleli jsme hovadiny. Mno, ze začátku to byl dobrý skutek, páč jsme našli povalený posed a já hned, že ho postavíme. Tak jsme ho postavili a vylezli na něj a co ten hajzl? Ten se nám odvděčil tím, že s náma zase spadl do chroští, takže já mám "potrhanou" nohu s modřinou, Kemjed měl štěstí a spadl do měkkýho. Jenže jak řikám, tohle byl osudový zlom, páč pak už to šlo z kopce...další pivka, větší nadranost (říkejme tomu spíš přiopilost, nálada) a samozřejmě jsme se ztratili - první "ztráta" byla v poho, páč jsme si jen zašli vesnicí, druhá už byla horší. To jsme si zašli asi pět kiláků podél vody kde nic ani nikdo nebyl...jen divný mrtvý bílý stromy a na těch stromech asi tisíc obrovskejch černejch ptáků, prostě jak z hororu Ptáci...a ještě se ztmívalo a my se báli, že zůstanem v lese po tmě...naštěstí z lesa jsme vyšli v čas, ale samozřejmě nám ujel bus do Plzně (páč jsme šli zase na druhou stranu než jsme měli jít) a čekali jsme hodinu a půl na zastávce v největší prdeli světa, byla zima a tma a já z toho teď mám rýmu a bolení v krku...Naštěstí autobus přijel a v devět hodin večer jsme už byli doma, Janys se napapal a spal až do dneška do rána v podstatě, tak ho to chudáčka zmohlo :)

Každopadně ponaučení z toho plyne takový, že příště vymýšlím výlety já...

My, změny a pes

Stalo se dost věcí. Prvně už nebydlím v kobce s bachařem, ale v krásném slunném velkém bytě ve svém vlastním pokoji, přes který nikdo nechodí, s čistou kuchyní, v bytečku, kde je teplo a světlo...a kde je pes! Ano, mám psa (jak už stejně většina ví), ale tohle je jeho blogová premiéra. Je to útulkáček, krásnej zrzeček s obrovskýma jantarovýma očíčkama, asi celoživotní štěndo...mám ho tři týdny a už krásně poslouchá (umí sedni, lehni, k noze, místo, čekej a přijít na přivolání). A i když některý den stojí za hovno, tak on mi ho vždycky vylepší buď svými kousky (včera se cpal do koše na odpadky a víko mu zástalo na krku a on přiběhl, aby ho panička zachránila, bylo to opravdu vtipné :)), nebo s ním stačí jít ven a vidět ho, jak běhá jako prdlouš sem a tam, a mám úplně vyčistěnou hlavu od všech starostí...jsem vděčná za to, že ho mám, že mám zase někoho, kdo mě má rád za každé situace, kdo mě ohlídá, kdo se přitulí a kdo mě vytáhne ven...Prostě všechno se díky němu zlepšilo. Pár jeho fotek je zde. Pro ty, kdo ho ještě neviděli...Jo, jmenuje se Janek.
Další změnou je to, že už nestuduju francouzštinu, tenhle semestr, pak se uvidí...musím si to všechno pořádně promyslet, abych věděla, co a jak v budoucnu, ale zatím je to takhle fajn.

Tak to je u mě nové. Je toho docela dost, na chvíli se asi zase ustálím v tom, co mám :-)

TLUSTÁ ČÁRA

Co bylo bylo...

...

Nechala jsem sebou zametat, i když jsem si dala předsevzetí, že se to už nestane...zase jsem si připadala jak naprostý idiot, zase jsem brala na někoho ohledy! Ale s M. jsme se dohodli, že takhle už to dál nejde...

Tak moc jsem si přála psa, že jsem vynaložila veškeré úsilí, našla byt, našla spolubydlící, našla pséka...jenže jsem tak dlouho čekala na podporu toho nejbližšího člověka, až si toho psa vzal někdo jiný...nesvádím to na něj, to vůbec ne..je to moje chyba, že jsem chtěla vidět nadšení i na druhé straně. Ale už to neudělám a doufám, že tím se věci rozpohybují a vše bude zase dobré..protože jestli ne, tak se buď dostanu do Beřkovic nebo...

Dnešní podvečer byl pro mě hroznej, horší. Zjistila jsem, že ten pes už má pánečka a napsala to svému milému...reakce? žádná! Což se asi dalo čekat, páč on žádného psa přece nechtěl..já jsem si akorát pobrečela ve vaně, v tu chvíli se mi zhroutil svět, ale přesto - mrzelo to jen mě! Nechápu..přece když někoho miluji, tak mě mrzí věci, co mrzí jeho, mám radost z toho, čeho má radost on, jsem mu oporou..nebo jsem doprdele opravdu tak naivní?? Prosím kohokoli o pár facek a návrat do reality, kuju!

Ještě že mám M. a vím, že ten mě podpoří v každé situaci, prostě je to pravý přítel, Takový, co zbytečně nepotřebuje mít ve všem pravdu, co vás prostě podpoří, ať se děje co se děje..a za to mu děkuju!

(Pokud si to budu číst zítra: Pamatuj si, že odteď myslíš hlavně na sebe!!!!)

Stará známá písnička...akorát už malinko ohraná!

The number you're calling is not answering please try it again later... Volaný účastník hovor nepřijímá, zkuste to prosím později...

Kucííí, jsou Vánoce :-)

Try JibJab Sendables® eCards today!

Vánoce, Vánoce...

...přicházejí. Už se to blíží, za chvilinku je tu Štědrý den a všichni řeší dárky. A já zjistila, že letos mi v podstatě na žádných dárcích nezáleží. Jo, budu ráda, když je dostanu, ale letos, letos by mi stačil jeden jedinej dárek...pravidelní čtenáři a posluchači a zájemci asi tuší. Jojo, letos by mi největší radost udělal pejsek, z útulku, velkej malej, mladej starej, to je fuk... Kdybych ho dostala, zaručeně bych se rozbrečela a zaručeně bych byla nejšťastnější člověk mezi všemi, že by se dokonce mohlo stát, že bych tou radostí pukla a zbyly by po mně jenom hvězdičky...Možná proto mi to taky není dopřáno, nechtějí mě nechat se rozplynout...ale je to škoda, hrozná škoda a mně je to líto.

Je mi líto to, že se pes bere jako povinnost a jako přítěž, že není chápan jako radost...je mi líto to, že málokomu dochází pravá podstata Vánoc. Vánoce totiž neznamenají, že si dáme dárek, ale znamenají to, že se člověk jednou v roce vcítí do druhého a udělá mu radost...udělá mu radost tím, že si na něj vzpomene, že s ním tráví čas a hlavně! že mu chce splnit to jedno velké přání, které mu vidí v srdci...

(Po)vznést se nad mraky

Ráda bych se povznesla nad určité věci, ale prostě mi to nejde...nejde mi dělat, že mě to neštve, že mě to nemrzí, že to tak chodí. Asi jsem idealista, ale já si myslím, že to tak nechodí. Prostě nechápu, proč mám všechno dělat jen a jen a jen já :-(

Chápu, že je unavený, když přijde z práce, ale to já jsem přece taky, páč chodím do školy, na dva obory, hlavně se blíží zkouškový, takže jsem ve stresu a snadněji se třeba naštvu. Ale tak si přece dá hoďku oraz a pak něco udělá, když už žijeme ve společné domácnosti - aspoň to pitomý nádobí by jednou mohl umít bez toho, aniž bych mu řekla, ať to udělá. To, že neuklízí koupelnu a sporák, že neutírá prach ani nevynáší smetí, je mi už jedno, páč jsem na to zvyklá, ale aspoň to nádobí...chjo, copak je to tak těžký? A čas by na to měl, kdyby si nečetl stokrát zprávy na internetu a nekoukal každou čtvrthodinku do banky na svůj nový spořící účet...

Chápu, že ho nebaví psychologie, že ho nezajímá můj obor, ale to mě ten jeho taky nezajímal a přesto jsem si přečetla celou bakalářku a celou diplomku, kde bylo tolik věk, kterým jsem nerozuměla, ale prostě jsem mu s tím chtěla pomoct. A když si on má přečíst mou pouze dvacetistránkovou seminárku o spánku (to je přeci zajímavý téma a ani tak moc psychologický), tak se to pomalu neobejde bez přemlouvání a otrávených obličejů...ale tak snad může jeden druhému pomoct, ne? Od toho tu přece jsme...

A je spousta dalších věcí, který chápu a některý i nechápu, ale v souvislosti s tím mě napadá jeden citát, který jsem slyšela v jednom seriálu: Aby vztah fungoval, je třeba víc než láska...a asi to tak bude. Asi určitě..

Před a po

aneb Jak jsem se zase jednou nedobrovolně stala pečlivou hospodyňkou starající se o 4 dospělé muže....








Jo! A nebyla jsem líná to zdokumentovat, abyste to taky viděli! :-D
Ale jako štve mě to, to pozor...

Podzimní

Pár zpráv z mého úplně nudného života

Vyrobila jsem handmade vánoční přáníčka, takže všichni co je chcete dostat, tak mi prosím napište adresu, mám jich dost!

Mám index plný razítek, protože mám konečně uznané předměty a konečně dozapsané některé na zimní semestr. Sice jsem chudší o 700, ale těch 40kreditů mi za to stojí...

Mám za sebou druhý test a zase úspěšně..ooo, jak jsem chytrá (kecám, dneska jsem si preventivně už od rána vylepšovala karmu dobrými skutky...asi to funguje :))

Psa zatím nemám a asi ani mít nebude...akorát jsem si vymyslela story pro paní majitelku bytu. sice je to lež jako věž, ale to ona neví. Akorát nevim já, jestli jí dokážu lhát...snad jo, páč ta historka by ji mohla obměkčit to její srdce z kamene :)

V neděli 29.11. mě najdete na jarmarku v Chabařovicích, tak se na mě zaskočte kouknout a udělat mi nějaký kšeft, ju :-) budu tam smrdět od desíti, můžeme pokecat :-)

Už to není co bejvávalo...

Internet už není co bejval...už neexistuje svoboda projevu, protože každý jiný názor je brán jako osobní útok, protože když řeknete něco, co se někomu úplně nelíbí, hned jste špatní. Přitom snad nemusím mít stejný názor jako všici, ne? Na vysvětlenou - to jsem si dovolila říct, že jack russel terier je další z módních psů, páč ho teď prostě mají všichni? A ne snad? Jen na Slovanech v okolí mého bytu jich je asi pět..Jenže! Ta slečna si to přeložila po svém a hned byl z chudáka psa lenoch, blbec a gaučák. Tomu prostě nerozumím...nic takového jsem neřekla. A jestli se slovo "módní" už stalo nadávkou, označením pro něco špatné, tak o tom opravdu nic nevím a za svou neznalost se omlouvám. Akorát že si to nemyslím - znám spoustu módních věcí, které jsou fakt super! Například powerjóga je módní, ale je to to nejlepší cvičení na světě. Mezi studenty je zase módní ruština a taky mě baví se ji učit. Zdravej životní styl je módní a když se nepřehání, tak taky nikomu neublíží...takže NECHÁPU, proč označení "módní mrňavej pes" někdo chápe jako "blbej gaučák, kterej dvakrát oběhne barák a je kapút".

Chápu, že v psané podobě to bez jediného smajlíku může vyznít negativně, ale to přece není pravidlo, že za každou pronesenou větou napíšu :-), aby si to náhodou někdo nezval osobně...dyť přece stačí říct: "Jak to myslíš?", nebo "Módní sice je, ale je chytrej..blablabla..a mně se líbí". A ne se hned ohánět a bránit svou osobu...

A protože už nemůžu nic říct, aniž by to kdokoliv chápal nějak špatně, protože už internet není věc veřejná, bude i můj blog OMEZENEJ! (tak jako já :-)))

Aha moment

DEBILNÍ DEBILNÍ DEBILNÍ!

Debilní vztahy, kde se furt musí člověk ptát na něčí názor, pořád se něčemu nebo někomu přizpůsobovat...občas je to fajn, ale teď mi to fakt leze krkem!

Debilní zaměstnání a debilní škola...

Debilní budoucnost, která je úplně jiná, než bych chtěla a která nikdy není tak růžová, jak jsem si ji vysnila..

Možná to vypadá jako výpověď hysterického děcka, ale mně je to fuk, páč už mě nebaví bejt pořád jen ta dospěla, sakra !

Green Apple

K Vánocům by se mi líbila tahle taška, dík :-)

Turistika hadr!

Dneska jsem zjistila, že ZČU je vážně škola speciální...To si takhle zapíšete předmět turistika, tak čekáte, že nějakej ten kilák ujdete. A víte co, prdlajs. Prostě jdete s trochu línější skupinou, tak nasednete do auta a prostě těch 30km ujedete za 2hodinky místo dvou dnů..proč ne, že jo :-D Aspoň jsem napsala dalších pět stran seminárky, aspoň jsem nezmrzla a aspoň můžu zítra spát do jedenácti. Proč ne. Já jen, že jsem čekala, že trochu protáhnu kosti...ale tak co, když je většina studentů pro auto, tak se přece nebudu bránit :P

FOTKY FOTKY FOTKY FOTKY! :-)

Ten by šel :)

Včera jsem chtěla napsat, že tenhle hafík by šel, ale nějak mi to nešlo a už se mi tim taky nechtělo zabývat, tak jsem myslela, že je to znamení a tenhle krásnej voříšek už nebude k mání a světe div se...on tam pořád je (přestože byly stránky dnes aktualizovány). Asi se už i v útulku odráží krize...takže, tenhle hafuška by šel! Když na mě počká do příští soboty, tak se na něj pojedu podívat a vezmu si ho domu a první noc se mnou bude spinkat v posteli, aby ke mně přirostl (to se prý se štěňátkem dělá). Já vim, že Vánoce jsou až za měsíc, ale do tý doby na mě nepočká a hlavně, já nebudu tak dlouho čekat na něj :) A co, že v Plzni o něm ještě nikdo neví...oni se to dozví, až bude čas a hlavně, je krize, takže se snad s paní majitelkou domluvím (při nejhorším pod pohrůžkou odchodu :-)) Všechno to mám vymyšlené..a příští pátek je 13., tzn. šťastný den, takže na mě štěnítko určitě počká :-D

A tady je:

Už to začíná!

V pátek první test - z ruštiny a bude to hukot, protože tam bude diktát a to je opravdu zlo..azbuka, výslovnost, to mi problém nedělá, ale to psaní (když ono se to jinak čte a jinak píše a taky nějak nechápu, kdy a proč se píše měkký a kdy tvrdý znak..ale to se vypiluje). :-) Taky jsme si za dnešek naplánovali dva testy, plus musím napsat dvě seminárky na psychologii a jednu na francouzštinu, prostě mazec! A nějak nestíhám, hlavně o víkendu ne, páč to se přijede domu a hnedka se zase jede zpátky do Plzně a do toho úseku chci většinou nasekat svoji rodinu, Kemjedovu rodinu, zahradu, kamarády, nákupy..mno je toho hrozně :-D

Takže si musím vytisknout poznámky (sice jsem si koupila žlutý papír, ale do Úlu se jen tak nedostanu, takže smůla).

A do toho ještě Vánoce. Musím na nákupy, jinak se z toho zblázním...dárky už mám sice naplánované už dávno dopředu, ale jít ven a nakupovat se mi nechce - teda určitě ne v tomhle slejváku, ale jinak to nepůjde...

Takže už to začíná, hurá :)

Fňukity fňuk

Zjistila jsem, že mě nikdo nemá doopravdy rád, páč mi nechtějí dopřát tu jedinou čistou a nevinnou radost z lásky, kterou může dát člověku pouze štěně či pes. Hledají akorát problémy tam, kde nejsou a vždy si najdou pouze proč to nejde a nehledají žádná pozitiva ani žádné možnosti, jak to udělat. Máme v Úlu byt 3+1 většinu času poloprázdný, jsem tu já, máma, Roman a případně bráchové, Romanova mamka, strejda..prostě spoustu lidí, kteří by se o něj mohli starat...ale když to nejde, tak to nejde, že jo...resp. když se nechce, tak to nejde...achjo :-(

Blízká i daleká budoucnost

Asi jsem se už opravdu zbláznila, protože si plánuji rozvrh a předměty na příští školní rok (a to tenhle ještě ani pořádně nezačal:-)), taky už mám vybrané téma bakalářky (v létě si ji chci rozdělat). DOKONCE se začínám docela těšit na státnice a Bc. titul z psychologie..tenhle obor mi prostě svědčí! Důkazem budiž to, že už mám napsáno 6stránek na seminární práci (chápejte, seminárky se obvykle píšou maximálně týden před odevzdáním)! Prostě se lepším, víte jak :) Mimochodem, už mám taky vybráno, na jakou školu půjdu navazovat - jistí to Praha nebo Olomouc a do Prahy se prostě dostanu, tak jako jsem se dostala do Plzně :)

Chachá, mám to hezky naplánovaný, co :)

Nový kabátek

Dalo to zabrat, vybrat tu správnou barvu, to správné písmo a tu správnou šablonu. Ale nakonec se mi to docela líbí..Ještě jsem si chtěla dát do nadpisu obrázek, ale to se mi nepovedlo provézt tak, aby to bylo přesně podle mých představ..ale i bez toho je to dobrý! :-)

Kdo to řek?

Jedna chytrá paní herečka řekla, že nám přece nikdo neřekl, že život má být šťastný. Tak proč se krucinál pořád ženeme za tím, aby takový byl? Proč se nedokážeme smířit s tím, co máme?

Čtu teď knihu o reinkarnaci a zatím mi teda neřekla, v čem je reinkarnace dobrá...proč mám být na světě, kde minimum lidí je šťastných, pořád dokola? Proč se mám tisíckrát vracet a zažívat stejný kolotoč jednou nahoře a pak dole? (btw. proč je filozof ten osvícený? Co ten zrovna dělá tak extra, že má právo na to navrátit se k Bohu/Energii/Tomu?)

Ničemu nerozumim, ani když si čtu filosofii, ani když si čtu náboženství (a ten pán, co mi dával tu knihu, vypadal tak vyrovnaně a spokojeně)...nic není tak jak má být, tak nechápu, proč je moje karma veselá (máš zuřit, ty ku*vo). Achjo

Radši bych se tu neměla moc vyjadřovat, aby mi zmatení kamarádi nepsali, co je...co by bylo, život je!

I found I'm not happy

Samozřejmě si nemůžu stěžovat na materiální stránku, páč proti jiným se mám přece jen pořád jako prase v žitě, ale na úrovni nějaké seberealizace, na úrovni pocitu, že směřuji správným směrem, na úrovni, že vše je jak má být, se mi jaxi nedostává toho, co bych očekávala - spokojenost, štěstí, atd. Prostě je to naprd (nevím ale, jestli je to dáno hormonální nedostatečností nebo přebytečností, začátkem školy nebo prostě jen "změnou prostředí"). Všechno, co by ve dvaceti mělo být jednoduché, je najednou hrozně složité. Všechno, co by ve vztahu mělo jít v klidu, jde v bouři. Všechno, co by ve škole mělo být jasné, je nejasné (snad jediným světlým bodem je to, že mě po prvním týdnu psychologie stále baví a že jsem z ní nadšená).

Nevím, možná mě jen "ničí" život na minimálním prostoru s maximem věcí, lidí, kde nepanuje žádný řád, kde je každý individuem a podle toho si žije.

Nevím, možná mě jen "vyčerpává" změna prostředí po dlouhé době, ta náhlá nutnost být samostatná a dospělá a rozhodná, i když ani jedno z toho být nechci (a zároveň chci), ale ne tak, jak se to právě teď děje.

Nevím, možná mě jen "ubíjí" to, že nic nejde jednoduše, že na všechno se musí jít složitě. A já si myslela, že teď by to mělo jít snadno, vždyť jsme ještě mladí a přizpůsobivý...bohužel to tak nejde.

Možná jsem jen sobec a "štve" mě, že nedostávám to co chci.

Možná už se ale jen nechci věčně přizpůsobovat, nechat se utlačovat potřebami/pocity/přáními/sny ostatních. Možná je na čase odpíchnout se a jít si za svým.

Škoda jen, že to nevím s určitostí...

Sadomasochista

Asi jím jsem, páč i když vím, že to tak nebude, že on to tak nechce, tak si dám její fotku na plochu, pořád se na ni ptám a dělám jim web. Pořád o tom přemýšlím a sním, jak jsme spolu venku a jak se tulíme. Dokonce pořád koukám na reality...A vědomě se týrám představou (snem), která nebude!

Not now. But she's so beautiful..

Blog měl taky prázdniny

Oba jsme je měli. Krásný i smutný zároveň, nudný i plný zážitků...a už skončily. Takže je čas zase obnovit psaní, i když jsem si odvykla, i když se mi už ani moc nechce, přesto něco napíšu.

Proč byly krásné?

Koudelka měl taky dva měsíce prázdnin, tak jsem je spolu celkem slušně trávily. Hodně jsem cestovala, ale našla jsem si čas i na práci na zahradě (kde je to zvelebený, no nádhera:)). Dokumentace je svědomitě zveřejněná na Rajčeti, tak se koukněte!

Proč byly smutné?

Protože mi umřel můj největší zvířecí kamarád, můj Pan Baron. Hrozný dny to byly a i když jsem si myslela, že jsem připravená, tak jsem rozhodně nebyla...ještě teď se mi chce kvůli němu brečet :-(

Mno a nudný byly proto, že prostě občas nebylo do čeho píchnout... :-)

By Tori Amos

1) Pokud se tě někdo zeptá: "Je tohle dobré?", co odpovíš? - Way Down
2) Jak bys popsala sebe samu? - Crazy (Tori moc dobře ví :-))
3) Co se ti líbí na mužích? - Northern Lad
4) Jak se dnes cítíš? - Space Dog
5) Jaký je smysl tvého života? - Twinkle
6) Jaké máš motto? - Virginia
7) Co si o tobě myslí tvoji přátelé? - Lady in Blue
8) Co si o tobě myslí tvoji rodiče? - Sleeps with Butterflies
9) O čem hodně často přemýšlíš? - Velvet Revolution
10) Co je to 2 + 2? - Professional Widow
11) Co si myslíš o svém ex? - Devils and Gods
12) Co si myslíš o osobě, kterou máš ráda? - Talula (The Tornado Mix)
13) Jaký je tvůj životní příběh? - Boucing off Clouds
14) Čím chceš být až vyrosteš? - Black Dove
15) Co si myslíš, když vidíš osobu, kterou máš ráda? -
16) Co ti budou hrát na pohřbu? - You Can Bring Your Dog
17) Jaké máš koníčky? - Sweet Sangria (takže chlast, to jsem to dopadla :-))
18) Z čeho máš největší strach? - Yes, Anastasia
19) Jaké je tvé největší tajemství? - Little Amsterdam
20) Co si myslíš o svých přátelích? - Girl

do září si ustřihnu ofinu a obarvím na oranžovou zrzku...like Tori

Jestli ji někdo chcete vidět na živo, tak koncertuje v PRAZE 24.9.! Chcete jet se mnou? :-)

Dámy a pánové, je to doma!

Ode dneška přijímám gratulace, dík :-D

Beatlesovské

---

1) Pokud se tě někdo zeptá: "Je tohle dobré?", co odpovíš? - Any Time At All
2) Jak bys popsala sebe samu? - I saw her standing there
3) Co se ti líbí na mužích/ženách? - Octopus's garden
4) Jak se dnes cítíš? - Hey Jude
5) Jaký je smysl tvého života? - Come Together
6) Jaké máš motto? - All my loving
7) Co si o tobě myslí tvoji přátelé? - Yesterday
8) Co si o tobě myslí tvoji rodiče? - When I get home
9) O čem hodně často přemýšlíš? - All you need is love
10) Co je to 2 + 2? - I'll be back
11) Co si myslíš o svém ex? - don't let me down
12) Co si myslíš o osobě, kterou máš ráda? - I'll cry instead
13) Jaký je tvůj životní příběh? - Julia
14) Čím chceš být až vyrosteš? - A day in the life
15) Co si myslíš, když vidíš osobu, kterou máš ráda? - Rock and Roll music
16) Co ti budou hrát na pohřbu? - Can't buy me love
17) Jaké máš koníčky? - Im happy just to dance with you
18) Z čeho máš největší strach? - being for the benefit of mr. Kite
19) Jaké je tvé největší tajemství? - I wanna be your man
20) Co si myslíš o svých přátelích? - something

Inspirovala jsem se u Hinny..snad jí to nebude vadit :-)

Velký

Po pár pivkách říká jeden z našich tmavších spoluobčanů: "Ráno jsem si byl u vietnamce pro piva a on mi místo dvacetikoruny dal slovenskou desetikorunu..."(samozřejmě s patřičným přízvukem). Měla jsem co dělat, abych se udržela a neřekla mu, že je to fakt debil...
"Ne, ale já to nevěděl..."


Na procházce se svým klukem si další tmavší spoluobčanka (mladice, moc pěkná), začne vyhrnovat šaty a naférovku si upravovat spodní část oblečení, ano, tu nejspodnější, co se rovnou těla dotýká (ještě že měla leginy a ušetřila nás, mě a pana Barona detailů...)


Jeden pán se psem (sice nepatří barvou k tmavší části, ale způsobem života jo) si vždycky sedá na "svou" lavičku a nedej bože, když mu ji někdo zasedne...to pak nervózně postává nebo chodí z místa na místo, než mu ji ten dotyčný uvolní...

A btw. nehledejte tu žádný rasistický či xenofobní tendence, prostě jsem si jen odvykla v Plzni od zevlů (v Plz zevlej studenti :-)) a jen mě baví při každodenní psí procházce pozorovat jak jsou lidi různý...

Fotky

Nové fotky k shlédnutí na rajčeti. Enjoy it :-)

Víc věcí

Facebook sucks. Nic se tam neděje, je to o ničem...akorát tam chodím hrát jednu aplikaci - přece tam nenechám svýho Poldíííka samotinkýho :) Mno, prostě mě to tam už neba a je to znát, páč jsem se zase vrátila na blog (stará láska nikdy nerezaví :-))

Škola. Sice se tvářím, že už mám prázdniny, ale ještě mi chybí jedna zkouška z francouzské literatury, do které se mi nechce, ale řekla jsem si, že do konce června zmáknu, takže se to teďka musím všechno naučit...Nemáte někdo nějaké materiály o francouzské literatuře 19. a 20.století?
Taky už se blíží rozhodnutí (ne)přijetí na psychologii..koncem června zasedá komise (nechápu, proč to Plzeňákům trvá tak dlouho!!!), tak doufám, že mi těch 91percentil k něčemu bude...ale jako fakt doufám, že to rozhodnutí bude brzo, páč si potřebuju nechat uznat předměty, tak bych to ráda do konce června stihla :-)

Práce. 30.června jdu na zaškolení do Frause, to jsem na to zvědavá...však uvidim, je to už za chvíli :-) Ale jako domluva s nima je občas fakt těžká :-D (to mi připomíná, že jim musím napsat email, že tam příjdu).

Ženeva. Letět nebo jet autobusem? Je fakt, že letadla se hodně bojim (a teď jsou ty letadla nějaký poruchový, zdá se mi), ale zase si řikám, že jaká je pravděpodobnost, že se něco stane na 90minutovém letu nebo při 10hodinové cestě busem...a rozdíl v ceně jen minimální, takže...mno uvidíme, musím si o tom doma popovídat...Vy byste letěli nebo jeli busem?

Koudelka. Den ode dne je to lepší :)

Po kolena ve sračkách

A to doslova a do písmene. Dneska jsme totiž odváželi dva roky uleženej hnůj - tzn. z hnojníku se to kolečkem převezlo na valník, neboli multikáru, a tou se to pak odvezlo do sadu, na louku. A je fakt že nám to dalo dost zabrat, páč pro představu: byla toho celá kárka, já jsem nahazovala do kolečka a Koudelka vozil a občas mi vypomohl, protože přece jen ještě nemám tu pravou chlapskou sílu :-) Nicméně to za to stálo!! Při přípravě louky na hnůj (tzn. trávu metr vysokou na příjezdu posekat kosou) jsme objevili "hnízdo" plné koťátek. Mamina kočka zdrhla, takže jsme se o kočičí bezpečí museli postarat sami (přenést je jinam a udělat jim hnízděčko na lepším místě), takže jsem se s nima mohla poňuchat. Akorát hrozně brečeli po mamince, tak mi jich bylo líto, mokříků malinkejch (tráva byla mokrá). A taky mě mrzelo, že si je všechny nemůžu vzít domu k sobě do pelíšku (samozřejmě i s kočičí mámou), kde bychom i s baronkem tvořili jednu velkou šťastnou rodinku :-(

Nicméně během dne jsme narazili i na menší věci než jsou koťátka. Jedna slípka vyprdla malinký vajíčko (asi jako od vrabce) a to prý znamená, že je vynošená (tzn. slepice v přechodu) a v tom vajíčku není žloutek, ale jen bílek...to je co? už jsem poloviční vidlák :-)

A taky jsme viděli malilinkatou kačenku (a prej se u malinkejch zvířátek chovám jako 10letý děcko), byla fakt hrozně roztomilá. Jo a jediného přeživsího králíčka černýho malinkýho k poňuchání uplně ideálního...:-D

A taky vlastně máme novou lednici...taky malinkou :-) ale krásnou a vystačující!

In love

Sice na sebe celkem často štěkáme, ale stejně se nemůžu dočkat, až se po 24hodinách pryč zase uvidíme...Koudelko, pšijeď :)

Mrtvo. Zrušit Máj.

Na blogu se nic neděje. Na Facebooku se nic neděje. Na ICQ taky nic. Nic mimořádného. Všechno při starém či naopak při novém, ale v horším stavu, takže nic moc k chlubení...

Že se život točí po spirále, na tom asi něco bude. Z jedněch sraček do větších, z jedný euforie do druhý, sem a tam, jako na horský dráze (a to jsem byla jen na dvou a na té jedné se točily i sedačky, o to větší sranda to byla). Paráda. Mám se na co těšit!

Nejhorší je neschopnost člověka (resp. mě) změnit něco na věcech stávajících, co jsou jednou děsně na hovno, ale pak, pozdějc, to už jde, tak proč to měnit?! (asi proto, abych si mohla zase nabít čumák a říct si, jak naivní a hlavně hloupá já pořád jsem...)

Ale něco bych změnila. Zrušila bych máj jako lásky čas...haha, jak pro koho..ten můj teda zas tak moc láskyplný neni...teda spíš vůbec. A ještě jsem od 1.5. nemocná, venku je krásně, všude samý zamilovaný držky a já ani na vejlet jít nemůžu, páč...podrobnosti nemoci jsou nechutné a nedůlžité...takže si je nechám pro sebe.

Jediný, co je v cajku je škola, až na to teda, že je naprosto, ale hrozně moc, nudná...takže vlastně taky nic extra :-D A hlavně! Nechápu, proč po mně somrujou přednášky lidi, co znám asi tak moc, jak to jde z hodiny asi třikrát společně absolvované...chápete, že mě taky nebaví chodit na přednášky PCK a že bych taky radši někde vydělávala miliony, ale holt, xakru, jednou studujete VŠ, tak se podle toho taky zařiďte...(to je jen tak mimochodem :-))

Takže závěrem? Zrušit Máj. Zrušit romantický kecy o romantický lásce až za hrob. Zrušit V3 příživníky. Trávit víc času s Kateřinou, páč v tý době nic ošklivýho neni (možná jen ranní nevolnost druhý den, ale to se dá přežít).

scio

Vaše odpovědi v "Semaforu výsledků" vás zařadily mezi účastníky s nadprůměrným skóre. Počkejte si na definitivní výsledky, ze kterých zjistíte svůj harmonizovaný percentil. Pokud i tak nebudete spokojeni s výsledkem, doporučujeme vám Individuální analýzu, ze které zjistíte svá slabá místa a budete tak moci lépe cílit svoji přípravu. Pomoci vám mohou i přípravné materiály a účast na dalších termínech NSZ.

Myslím, že to do Velikonoc nevydržím a zblázním se...ale co, prý jsem uspěla nadprůměrně, tak se snad nemusím tak moc bát, ne? :-D

Debata

každej si stejně mele co chce, každej stejně nejradši mluví o sobě a každej nakonec neposlouchá...

Přiznání

I když bydlím na privátu a ne na koleji, tak se tu pořád cítím jako v cizím městě...i když tu jsem už rok a půl. Doma je prostě doma..Doma jsou kamarádi, rodina, pes, doma je vždycky kam jít, když se člověk nudí (a hlavně s kým jít), doma je činohra a řeka a není tam takové hrozné ticho, jako na privátu v Plzni...doma pro mě není počítač, doma je práce, doma jsou Habrovice a Míša a slepice a králíci :-) doma je i méně mrzutosti a lepší nálada...doma je prostě doma a mně se asi stýská po domově nebo nevím, proč na mě padla taková divná deprese.. :-( Toto je veřejné přiznání, že závidím všem, co studují v místě bydliště...

Léto, léééééto

Letošní léto vypadá víc než jen slibně, vypadá to totiž, že to budou naprosto bezkonkurenční prázdniny :-) teda aspoň podle toho, co jsme včera s Koudelkou domluvili, ale i podle toho, co už domluveno je...A kam že to možná/snad/určitě pojedeme?

Moje léto odstartuje festival Mezi ploty v Bohnicích poslední víkend v květnu, už se mooooc těšim, protože to bude něco jiného než ty masové festy typu Sázava a pod., které mě opravdu neberou (a hlavně, tady se pokouknu po svém budoucím směřování, vždyť chci studovat psychologii :-)). Po tom budu mít ještě nějaký čas na školu v Plzni, dodělám si některé věci, jiné si dozařídím, apod a pak vám všem zamávám z busu směr Ženeva, kde strávim 3 týdny vzděláváním se v jazyku francouzském, pobudu pár dní se svým bratrem, kouknu do sídla OSN a po Ženevě a po okolí (třeba Lausanne, Francie a tak, kdo ví). Po návratu si dám zase pár dní voraz a pak pojedu na Šumavu s rodinkou na jednu úžasnou chatu, kterou jsem díky internetu našla a ulovila :-) (dokonce je tam pravá nefalšovaná pec, na které se dá spát, takže když bude ošklivo, víte, kde mě najdete :-)).

Pak asi zůstanu nějaký delší čas doma, budu chodit do Habrovic pracovat na baráčku a starat se o pejsánky a o mamku a tak vůbec, budu si prostě užívat bezstarostné "nicnedělání" v Ústí...

Posledním zatím naplánovaným zájezdem v létě (ale určitě není poslední) je podkarpatské bicyklování na Ukrajině s Kudrnou, prostě podle fotek a povídání lidí, co už tam byli, bezkonkurenční dovča..no uvidíme, teda, pokud to přežiju, že jo :-D

Teď mě vlastně napadlo, že bych ještě mohla jet možná do Finska s L., ale nejsem si jistá, že by se mi tam s nim chtělo, ještě by mě tam pod vlivem různých látek zapomněl někde v lese a nechal by mě napospas vlkům a to by se mi teda nelíbilo..(ale Kudrna dělá v březnu 2010 Finsko na běžkách a to by se mi moooc líbilo...ale to asi budu potřebovat nějakého sponzora, nevíte někdo o někom? :-P

Back to the reality

Lyžovačka ve Francii uběhla až moc rychle, návrat domu taky. Dary jsou předány, fotky vyvěšeny (na rajčeti) a oblečení vyprané a uklizené ve skříni. Vše jako dřív...jen to aklimatizování se zpět do reality všedních dnů tak trochu bolí..(teda pro mě je to realita jen částečná, páč jsem na týden zapekla školu, takže příští týden to bude o to horší, páč příjdou první testy a podobný hlouposti :-( achjo)

Nechápu, proč to vždycky stojí za prd...

Západočeskou univerzitu postihla krize

Je to tak, dokonce už i školství je ohroženo ekonomickou krizí a na ZUČ se to celkem hodně projevuje - tím, že je málo učitelů:

Kamarádky mají dva předměty, které se nekonají z toho důvodu, že kvůli krizi fakulta nemůžu přijímat externisty, tudíž je málo učitelů. A ta hrstka bohužel nedokáže odučit vše. Takže holky mají o starost míň, dva předměty se z prezenčního studia přeorientovaly na samostudium.

Jiná kamarádka také přišla o výuku - jeden předmět je dohromady s předmětem jiným, předcházející, takže ti, co mají pokračování půjdou na zkoušku, ti, co mají první "díl" končí pouze zápočtem. Jiný předmět zase mít nebude, protože paní přednášející má v ten den hodně dálkařů a nestíhá (a já myslela, že rozvrh se může krýt jen studentům, asi ne no :-))

A perlička nakonec - email od garanta tělocviku:
Dobrý den, pondělní výuka XMPF a úterní XRCV bude probíhat od příštího týdne, od 2.3.. I přes veškerou snahu se nám nepodařilo dříve sehnat cvičitelku. Informaci o zrušení výuky jsem vám dal na nástěnku NTv a poté na dveře od tělocvičny. Lituji, ale máme nedostatek ochotných cvičitelek, takže už si v budoucnu možná ani nezacvičíte.
S pozdravem, PK.

haleluja, klid a mír

Po úmorném týdnu stresů a hádek a mrzutosti to je konečně za mnou. Konečně jsem uzavřela zkouškové období za zimní semestr s plným počtem bodů (jo, a mám z toho radost a co jako!!!). Po dlouhé době jsem ve středu už doma, sněží, psík mi spí v posteli...prostě bájo, kdyby to tak bylo napořád :-)
Zkouškové je za mnou a nakonec jsem dopadla celkem dobře, průměrný známky sice, ale velmi velmi hezký průměr :-) (že bych třeba nakonec dostala to stipendium?) V tuhle chvíli jsem holt plná optimismu :-D

Konečně mám za sebou zkoušky, takže se začnu trénovat ve zvládání scio testů, abych v dubnu excelovala a dostala krásně vysoký percentil a šla kam? No na psycho, jak jinak...a pak, pak budu už úplně maximálně spokojená...je krásný, když se sny stávaj realitou, no ne ? :-)

Hop nebo trop

Kdybych byla spontánní, tak bych sekla se školou a odjela bych na půl roku do Finska. Co tam? Kdo ví, ale žila bych si asi jako v knize Zajícův rok, teda akorát asi víc jako žena (tzn. že medvěda bych asi nelovila :-)). Jenže nejsem spontánní, tak se radši učim na zkoušku...ale rozhodla jsem se, že až budu studovat psycho, tak pojedu na Erasma někam pryč, závazky ne závazky, jednou se holt člověk musí z tý prdele zvednout a něco zažít a poznat jinej svět...

btw. prej mám hezkej předek...tak jsem mu řekla, že on má hezkej zadek :-)

Morfologie

Tak jsem ji dala a pan Docent mi řekl, že jsem sice dopadla nejlíp, ale stejnak mi to stačilo jen na trojku a stejnak se na mě ani neusmál, ani nedal znát nějakou pozitivní emoci...Takže se pořád bojim, možná ještě víc než kdy předtím..
achjo, jak já ho nemám ráda (kdo ho nezažil, nepochopí) :-(

a to jsem chtěla mít 14dní před začátkem semestru voraz a stejnak mi to nevyšlo, protože ta škola je nějaká rozlezlá a nekonečná :-( Jediné pozitivum je, že na zkoušku z morfologie mám nekonečno pokusů, pokud to teda zvládnu do konce prázdnin, tzn. do srpna..juch :-(

(Ne)mluvená

Dnešní zápočet překonal svou trapností všechny předchozí trapný zápočty...aneb Mluvená francouzština odzkoušená během pěti minut, to je snad můj zápočtový rekord! Neuvěřitelný...(když i studentům je z toho trapně, jak se asi cejtí pan učitel? Asi na to dlabe...)

Doma

Prej mám doma příšernou učící morálku...jak by taky ne, když doma je tolik věcí na práci (ale i na zábavu) :-)
Tak třeba:

• výlet na Erbenku (foto)
• zase jsme jednou viděli Kováře
• zase jsme jednou poseděli v hospodě se Sousedem
• občas jsem prohodila pár slov s Delegací
• s Koudelkou a pak s Delegací jsme nakrmili bobra mrkví a odháněli jsme labutě, který mu to všechno chtěli sníst
• namalovala jsem dvě kravaty (viz.foto níže)
  
• s mamkou jsem jela do Prahy na film Výměna/Changeling a moc se nám líbil
• koupila jsem si čupr sako za 1/4 původní ceny :-D
• uvařili jsme Gandžaláhovu mast (neboli mast z Cannabisu - viz.foto níže)
  
• v neděli jsem musela utíkat do krámu koupit mrkev na poslední oběd pro Delegaci :-) (viz.foto níže)

kravaty:




























Gandžaláhova mastička:





























Tom v lavoru míchající čínské nudle pro delagaci (do hrnce se do prostě nevešlo):

Rajče

Nové fotky na rajčeti, komentáře navíc nejsou nutné....Jen snad že jsou to fotky z léta i z podzimu i ze zimy, protože jsem neměla prostředky pro jejich upload, páč program pro linux prostě neni...:-/

Odkaz na rajče je v pravém sloupci -> Koudelkovi

92

Dneska se mi hodně dobře povedl zápočtový test, tak bych si snad zasloužila odměnu ne? Že bych si to tričko koupila? Je fakt nice, i když majinko dražší, než si normálně kupuju...fňuk

Sjůpr den

Dneska jsem dostala jedničku ze sedmikreditový zkoušky z artefiletiky - moc mi na tom záleželo a nezklamala jsem, juch :-)

Pak jsme se s Kateřinou dvě hoďky učily na zítřejší debilní zápočet u čajíku a ovoce a pak jsme se rozhodly, že zajdeme do kina - naprosto spontánně, to bylo fajn :-) A ten film byl taky moc fajn, vlastně hodně dobrej (Po přečtení spalte, všem ho doporučuju), možná se stane jedním z mých oblíbených filmů :-)

A nejlepší na tom je, že zejtra jedu domu :-)

Zoufalost nad zoufalost

Tak jsem se rozhodla, že teda zkusim vystudovat obě vysoké školy - francouzštinu a psychologii, ale to by nebylo ono, kdyby to všechno nebylo úplně v prdeli, v tý nejhloubější díře tohodle hnusnýho světa...

problém č.1: Protože nechci mít miliardu předmětů, rozhodla jsem se, že si nebudu zapisovat žádné navíc, bych jich už tak měla celkem kotlík...Jenže to neni možné, protože když si nezapíšu nic navíc, tak ani nedostuduju tu posranou fráninu (ta mi totiž nabízí předměty za směšných 35kreditů za celý rok...haha).

problém č.2: Moje skóre kreditů, které získám na konci tohodle ročníku, je 123 kreditů. Tudíž k dokončení Francouzského jazyka se zaměřením na vzdělávání potřebuju min. 57...to teda nevim, jak to udělám, když mi jich katedra nabízí pouhých 35...lalala

problém č.3: Na zimní semestr si potřebuju vybrat předměty ještě aspoň za 1kredit, abych jich měla aspoň dvacet (což nebude takovej problém, jeden bych si už vybrala), ale na letní semestr potřebuju aspoň 4další kredity..to abych mohla případně prodloužit nebo jako nevim....

problém č.4: Na letní semestr prvního ročníku Psychologie si musím zapsat předměty ještě aspoň za 7kreditů (což na pajde dělá něco mezi 3 až 4 předměty)

problém č.5: Uznané předměty se nepočítají do minimálního počtu kreditů za semestr (tj. 20) a jeden uznaný předmět stojí od 50 do 100Kč (já si můžu nechat uznat předměty za 43kreditů, aspoň jedna dobrá věc, akorát nevim, kde na to vezmu love)

problém č.6: Psychologii můžu studovat maximálně 3 roky, abych to stihla i s následnym magistrem do 26...

Tak jako nevim, jestli jsem hysterická a úplně blbá a neschopná, ale já teď prostě nevim, jak to vyřešit...Chtěla jsem to probrat s Kateřinou na icq, taky aby neřekla, že to s ní neřešim (a hlavně je chytrá a zvyklá na ZČU, takže by mi určitě pomohla), ale ona tam teď není :-( A jestli je někdo, kdo má nějakej nápad, tak šup sem s ním, protože já ho nemám...

Dilema

Přihláška na psychologii zaplacená, přihláška na scio testy zařízená - teď už se tam jen dostat a to vám povídám, že tam se prostě dostanu i kdybych se měla zvencnout...jenže akorát nevim, zda mám pak dostudovat tu posranou fráninu nebo ji pustit k vodě a dělat už jenom to, co mě baví...všechno má svoje výhody a nevýhody:

A) když budu studovat obě školy naráz, tak toho sice budu mít hrozně moc (zkoušky na obou školách, bakule), ale zase ušetřim dejme tomu asi 30 tisíc...

B) když budu studovat jen psychologii, zaplatím sice jenom okolo 5tisíc za poslední rok, ale zase se asi zbláznim z toho množství předmětů, co budu muset udělat...

takže nevim...a hrozně mě štve, že jsem se nerozhoupala dřív...achjo /takže teď očekávám nějaké rady, koťata a kocouři, jo :-)

Pozlátko

Není všechno zlato, co se třpytí aneb jsem idealista, který si všechno a všechny vylepšuje...hm, smůla (jediné co zůstává je pan X. :-)) Prostě mě jen mrzí, jak jsou některý lidi strašně pokrytecký a občas i zlý, ani si to asi neuvědomují, ale zbytečně tak ubližujou svému okolí...možná mi to tak jen přijde, nevím, už asi blbnu z toho všeho učení, který mě hrozně nebaví (ještě týden vydržet a makat a bude to lepší), ale prostě mě to tak trošku rozesmutnilo...

Bobr si stýská

Na nábřeží na Střekově se usídlil bobr...pravej a nefalšovanej (nevěřili mi, ale když ho uviděli na vlastní oči, tak zjistili, jak se spletli :-)) Viděla jsem ho tam dvakrát, jednou se dokonce tvářil, že se chce mazlit, páč kdybych se nebála těch jeho zubisek, i bych si ho pohladila...tak jsem hnedka zjistila všechno o bobrech a dala mamce domácí úkol - aby se o něj hezky starala a chodila ho krmit...hm, jenže bobr tam prej už neni, tak uvidíme, jestli tam bude až přijedu...a když ne, tak mám aspoň pana Baronka...achjo, hrozně se mi stejská po domově, jsem jak malé dítě na táboře, fňuk...

Prosba

Prosím všechny své blízké, aby do mě přestali hučet, abych měla co nejlepší známky, protože jsem z toho nervózní a akorát pak všechno kazím...takže už nechci slyšet nic o tom, že chceme jedničku a že snad budou samé jedničky a podobný hovínka, protože mě známky prostě nezajmaj..a navíc, je dokázáno, že lepší známky nezaručují kvalitnější život - spíše se stává to, že ti, co nemaj samé jedničky jsou nakonec v životě úspěšnější než jedničkáři...takže mi vlezte na záda, jsem prostě dvojkař a občasnej trojkař, mno :-P

Vyhlídka lepšího světa

Tak jsme se zase jednou s KOudelkou koukli na docela poučnej filmek od autora filmu Zeitgeist: Duch doby. Tenhle se jmenuje Addendum a najdete ho například tady. Jako moc optimistický to neni, to je pravda, ale když to tam vidíte a slyšíte, zamyslíte se aspoň trochu nad dnešní dobou a nad řešením týhle hloupý situace - neřikám, že to musíte brát úplně vážně, nemusíte tomu ani věřit, ale já tomu například věřím - je to prostě hrozně přesvědčivý! Povídá se tam o finanční krizi a o korupci (prostě o peněžním systému), o terorismu a o energetické krizi...věřte nebo ne, ale tohle všechno spolu prostě souvisí! Dnešní společnost je hrozně zkažená, a když se podívate na ten film, začnete pochybovat o svojí budoucnosti, o tom systému, ve kterém žijete...Sice je to hlavně o Americe, ale kdo se trochu zajímá o dění ve světě a doma, tak si uvědomí, že přesně tohle se dostává i do Evropy....
Naštěstí v tomto filmu nám pan autor aspoň nastiňuje nějaké řešení - a tím jsou technologie: ono když si poslechnete Jacqua Fresca, jak krásně povídá o svém celoživotním projektu Venus, uvěříte, že tenhle svět má ještě nějakou naději!

Takže vám všem doporučuju kouknout se na tenhle dokument. Nemusíte tomu věřit, klidně to můžete brát jako snůšku nesmyslů a propagandu a kecy o vykonstruovaných situacích, ale prostě se na to aspoň podívejte...protože šířit osvětu je důležité, protože stojí za to něco dělat!

btw. Díky tomuhle filmu jsem konečně uvěřila, že Knihovna palmových listů v Indii není jen blábol, že existuje něco mezi nebem a zemí, jak se tak říká...Protože vše co je v tom filmu je v této knihovně také předpovězeno...a hlavně, je to 8000let stará moudrost a tolik lidí už poznalo pravdivost této knihovny na vlastní kůži...možná jsem idealista, ale pro mě dostává život v téhle době konečně nový rozměr!

Chudí studenti

Protože máme doma takovej divnej vysavač (Vorwerk se to jmenuje) jako dědictví po tátovi a páč je to hodně divnej vysavač, do kterého stojí 6sáčků přes 500Kč, tak jsem se rozhodli ten náš jeden sáček použít dvakrát - tzn. vyklepali jsme, resp. Koudelka z něj vytahal rukama ten hegeš a hle, nový sáček na světě...studenti si prostě nemůžou vyskakovat, že jo...:-P

V podstatě bydlím stále na koleji

Páč mi tu je stejná zima jako na Borský, kde jsem měla díru mezi oknem a zdí a tady mi táhne okny a je tu jen málo topeního a ještě je plynový...:-(
Nemáme to tu zatím vůbec zútulněný podle mých představ, i když jsem se tak snažila :-(
A hlavně tu máme dva spolubydlící, dva spolubydlící, který tu jsou doma a my ne...zatím

Jednou bych chtěla bydlet v baráčku (nebo aspoň v pokojíčku), kterej by byl úplně podle mých představ, mlask :-)

Poslední prázdninová procházka

Dneska jsme si s Koudelkou udělali malý výlet (asi 12km) do Habrovic a zpátky...poslední o prázdninách, první v novém roce :-) Tak jsme se provětrali v mrazu, prošli se sněhem a pro štěstí (s trochou adrenalinu) jsme přešli zamrzlý rybník...


foceno mobilem,protože fotoaparát je umřelej a baterka je v Plz, takže se omlouvám za kvalitu

Nůďo

Mým jediným předsevzetím pro letošní rok je NEBEJT TAKOVEJ PECIVÁL! Takže celý LS budu pracovat, abych mohla celé léto cestovat :-) Podle plánu pojedu na Cours d'Eté de l'Université de Genève na tři týdny zlepšovat svou komunikační dovednost (páč když už to studuju, tak bych to taky třeba mohla umět, že jo :-)), potom určitě už letos musím jet na kolo a na pěší tůru na Moravu a do okolí, prostě velké štrádování po mé krásné zemi...Mno a nakonec taky snad pojedu s Koudelkou někam do exotiky (třeba do Švédska nebo do Skotska a kdo ví, třeba i někam dál :-))


dodatek: Tak ne, kecala jsem, není to jediné přání nebo předsevzetí, mám jich spousty..tak doufám, že se mi je povede zrealizovat :-) hlavně to přání, co mám na prvním místě, to bych byla fakt ráda...musím na tom zapracovat, páč pasivita je k ničemu, že... ale tak nějak cítím, že tenhle rok by mohl být lepší, no uvidíme :-)

Everything's alright

Napsat si pro a proti...změnit něco, na co je člověk zvyklej, změnit všechno...nic nepomáhá, ani pláč, ani vztek, ani zoufalství, ani výhrůžky...nikde nic...třeba je potřeba samoty to, co nám schází, bejt chvíli sám a urovnat si to, co chceme...

radši nic, radši ticho, radši utopit se ve svý hlavě...nebo bych radši šla ven, ale není s kým...všichni jsou moc daleko - buď fyzicky, nebo emočně...ostatně, kdo by měl zájem o zlomenou osobnost? hm...a kde nic neni...škoda mluvit!

svět je někdy moc nezpravidlej! může za to karma nebo jako co? asi zítra navštívím místa dlouho neviděná, jen pro svůj klid nebo nevim...

Večerní zlosti a neřesti

Chci koukat na primu a ona blbne...prostě vypadává signál, prostě mě to štve...

Zase se cpu cukrovím :-) a u strejdy domácím uzeným - ale to jen malinko,tři plátečky...

Pí. Kocůrová nebo jak se jmenuje pořád nedala výsledky ze zápočto-zkouškového testu na internet...asi ji roztrhnu...

Neučím se...

Soused jede v neděli zase do LBC...ani jsme neoslavili Vánoce :-(

Ale na Silvestra jedu někam do světa, hurá...

Boží hod vánoční

Protože jsme byli všichni přejedení (nevim, jak je to teda u mě možný, když jsem celej Štědrý den držela půst, abych viděla zlatý prasátko...), šli jsme se projít do Sebuzína. A tam byl za plotem takovej úžasnej huňatej medvědín, prostě nádhernej hafan, tak jsem si s nim samozřejmě hnedka začala hrát a hladit ho a prostě s nim všemožně komunikovat - a zase jsem se utvrdila v přesvědčení, že až s Koudelkou postavíme ten velkej barák v Habrovicích, že ho bude hlídat velikánskej huňatej hafan..<3

Čtvrtek

Dneska jsem zjistila, že se kamarádím s moc inteligentní holkou...až moc, myslím, že to bude nějakej špion...určitě..nebo ufon, stejně jsou prej ve vesmíru a v roce 2048 na to lidstvo příjde. Ha, tak tohle je první důkaz!! :-D

Můj muž zase chytil alkoholovou slinu, už plánuje na zítra vánoční besídku v práci...proč si neudělá besídku třeba se mnou ? Achjo, prostě chlapi...
Jo, chlapi, ani neumí opravit nefunkční internet...všechno musim dělat já, ježiš :-D

Zejtra dostanu první vánoční dárek, béžovej prej...bude to knížka? (Prej je Kateřina nakoupila všem, tak uvidíme :-D)

Nudim se...už chci domu, už chci Vánoce, už chci mít po zkouškovym a už chci mít letní prázdniny...doprčic...jenže místo toho musim zítra vstávat už v půl sedmý, možná až ve třičtvrtě, páč stejně nemám co snídat, protože jsou prostě poslední hodiny Mluvený a Gramatickejch a nikdo jinej než já a Kateřina samozřejmě nepříjde (proč taky, že jo), takže musíme zachránit čest druhého ročníku...a hlavně se musíme rozloučit s Číčou, mňau :D

Btw. ta dnešní zkouška vypadala docela nadějně, vlastně by byla docela fajn, kdybych nebyla blbá kráva, pff...

Asi změním "luk"

Tím myslím "luk" jako look, tedy vzhled... A rozhodla jsem se tak, páč jsem holt nudná...nudná hipízačka a ještě ani ne tak moc hippies, spíš pseudo tuctovka...prostě nůďo :-D

Takže o svátcích si nechám upravit vlasy...nový střih, nová barva...už mám vymyšlený tři barvy, tak uvidim, která se kadeřnici bude zamlouvat nejvíc - ona je přece jen nestraník a odborník, tak mi snad poradí :-)

A pak začnu postupně vylepšovat svůj nudný šatník o výrazné kousky...jojo, dobrej plán, ne? :-)

Já vim, že vzhled jako neni všecko, ale přesto je fajn občas vystoupit z davu a posílit si tak svoje sebevědomí..prostě tak, jo, tak to bude...mám to hezky naplánovaný, tak jsem na sebe teda zvědavá...ještě to zkounzultuju s Koudelkou, protože jeho se to přece jen taky týká, ne? :-)

Stará dobrá

Z mý starý třídy, tzn. z tý středoškolský, se fakt vyklubala skupina hovádek božích, to snad ani jinak říct nejde...Pan Chytrý se zase snažil přesvědčit ženský o ženských - jak on to doprdele může vědět, když to nikdy nepozná, jaký to je (konkrétně se bavil o tom, že kdyby chlapi mohli rodit, že by to ženskejm něco vzalo a blablabla) - bože, sice si myslim, že těhotenství je hezká věc, ale taky si myslim, že nejedna žena by si to s chlapem hnedle vyměnila...ale to prej že ne, prej jsou na to výzkumy...
Taky se tam objevilo pár pokrytců..."Studuju sociální práce (tak to mám snad kurva nějaký sociální cítění,ne?), ale s postiženejma, starejma a jinejma prostě pracovat nebudu! Já totiž budu dělat jen administrivu nebo budu rovnou ředitelka (planety asi)..." Tomu fakt nerozumim, něco mi tu uniká nebo co?

Pak se oslava odehrávala klasicky - náš stůl, kde bylo mimochodem všehovšudy asi tak deset lidí, se rozdělil na skupinky, kde si každý řešil něco jiného...pecka...neřeknu, kdyby nás bylo dvacet, ale takhle...prostě sjůpr večer :-D

Ale ne, nebylo to zase až tak tragický, bylo fajn vidět některý xichty po tak dlouhý době...ale prostě jsem jen čekala něco jiného...

Zato pokračování v brněnském stylu...heh, to byla teda jízda...Každopádně se to asi líbilo i mistru PP, když si ani nesvlékl bundu a šel spát - na paření vždy připraven! :D A teďka mi okupujou můj pokojíček, jo, a to už je prosim skoro deset...dezoláti!

Prostě cute <3

Nenávidim francouzštinu a posraný vymejšlení tématu bakalářský práce...asi abych začla hledat zaměstnání, abych si mohla zaplatit studium psychologie...kurva fix!

Zápisky ze dnů minulých

Tenhle prodloužený víkend se opravdu povedl. Zase jsme se po dlouhé době sešli jako velká rodinka, přijeli bráchové, dokonce i babička. Krásně jsme si popovídali, řekli si, jak jde život a dokonce jsme všechno zvládli bez větších konfliktů :-)

Taky jsem si se dvěma lidma stihle pokecat o své těžké situaci (:-D) a o tom, že příští rok začnu studovat psychologii, juchůů...podpořili mě, poradili mi a teď už je to prostě všechno jasný, příští rok prostě začnu studovat i psychologii, chápete to? Nemůžu se dočkat!!!

Pak jsme si s kamarádem udělali kulturní sobotu a vydali jsme se do Prahy na výstavy. Stihli jsme jich pět a všechny byli naprosto luxusní! Nejdřív jsme šli do nově otevřeného centra, výstavní síně DOX, kde byla naprosto úžasná stěna z knih, ale to byste museli vidět...fakt si tam zajděte, je to na Holešovicích. Pak nějaká architektura, kupodivu dobrá, i když ji nemám zas tak v oblibě, ale byla fakt výborná, hlavně Zelená architektura se mi moc líbila. A zakončili jsme to Čínskou malbou (nemám slov, jak to bylo krásný) a fotkama Jaroslava Brabce...prostě vydařená sobota :-)

V neděli jsem taky malovala a opravdu se mi to povedlo, takže je očividné, že je velmi důležité, jaký má člověk vztah k objektu, který maluje...takže sux malba 1 :-D

V pondělí jsme šli na výlet se psem do přírody, tak jsem si nasoukala kalhoty do kozaček a fakt mi to slušelo, kdyby něco...byla to moje kozačková premiéra!
Mno a teď jsem zase v Plzni a všechno je při starém, takže tak

Bohužel

Tak zvířátko nebude...chjo, a to proto, že dospělí jsou hrozný zabedněnci a sobci a materialisti...

Eda je náš šampión!

Eda se totiž činil. Bez strachu a bez váhání se pustil do odmrazování lednice. Musel se cítit jako archeolog zkoumající dobu ledovou, protože v mrazáku našel zamrazený (rozuměj uchovaný v hroudě ledu) dvě flákoty - dva mamuty - který tam už nějakou dobu pobyly...:-) Nicméně Eda je pro nás šampion, protože nikdo neměl dost odvahy ani trpělivosti se do toho dát!

Jsem špión :-D

Protože jsem se dneska nudila na internetu, projela jsem blogy různejch lidí z Plzně a bůhvíodkud, prostě jsem prošla většinu odkazů u Kateřiny na blogu a našla jsem tam občas i zajímavý věci :-D

třeba tohle videjko:


nebo tenhle výrok jednoho psychologa:

"Vztah se má prožívat a ne analyzovat. Jedním z nejrizikovějších počínání je pitvání toho, zda se máme dost rádi, zda se k sobě hodíme či nehodíme, zda jsme pro sebe „ti praví“. Výhodou bývá, když jsme si natolik podobní, abychom si mohli rozumět, a natolik navzájem odlišní, abychom se mohli milovat."

poslední úprava: 8.11.2008 v 12:37
zatím jdu šmejdit dál :-)

Malej zvědavej BUBON

koukám na fotky a tuhle jsem tam našla...čičíí...kdy už taky budu mít žvíže?? :-(

TEST!

A je to tady, krutá realita, první test je za mnou...myslela jsem si, že jsem na něj dobře připravená, ale jooo, to jsem si jen myslela! Ono totiž když píšete test z látky, kterou jste neprobírali a tudíž jste se na to vůbec nekoukli, tak je problém na světě...jako nějaký compounds s live a house a home jsou v poho, ale frázový slovesa, to je jiný kafe...proto jsem se rozhodla, že v rámci zapamatovávání si je sem napíšu (číst je nemusíte, víte)...

tak je sem nenapíšu, protože stále nevím, co přesně znamenají, páč tu na to máme takový hloupý cvičení...ale doplnim je sem časem...


Jen jsem zvědavá, jak jsem teda nakonec v tom testu dopadla, jestli jsem splnila požadovaných 60procent nebo ne...jestli ne, budu muset psát opravnej test a to určo bude ještě víc hustý..

Jóga vás uzdraví

To jsem si přečetla v posledním vydání Ženy a Život (můj oblíbený časopis, kdyby něco :-)), tak jsem teda na jednu hodinu powerjógy šla, dneska, mezi RSOPS a AJ...a jsem zničená! Kdo by řek, že to cvičení (který se mimochodem nezda nijak težký) může být tak náročný? Uf, všechno mě bolí, ale na angličtinu jsem se šla dobře naladěná...takže příště půjdu asi zas :-)

Akorát ta cena mě asi zrujnuje...60Kč pro studenty, no neberte to...

Iluze

Flirt je jen hra. Tudíž i případná láska (nebo soužití) je hra.

A kdy už to není hra?

Když počnete...prej je to tak!

Po pěti letech bysme si už možná mohli přestat hrát, hm? :-)

Pekařovic rodinka

Prej na to peču...

No a co, nebaví mě to, tak na to kašlu, nemám motivaci. A vůbec, máme to v rodině, i bratr je Pekař, dokonce i příjmení s tim malinko souvisí...

Tak mě nech na to píct, holt už je to tak!

Bez komentáře

Je fajn pustit si občas hezkej film, pobrečet si u něj a nestihnout kvůli tomu školu...je fajn občas vypnout a kašlat na povinnosti a na starosti a jen tak nic nedělat...

Střelec

Změnila jsem si vzhled blogu (už zas), páč ta nová úprava mi nějak neseděla, pořád to nebylo ono...chtěla jsem sice blog v přírodních barvách, aby byl znát můj kladný vztah k přírodě, ale tohle asi bylo moc...a zelená je taky přírodní, že jo :-)

Nicméně tohle dokonale popisuje mou osobu...jsem váhavý střelec, jednou tak, pak zas tak...neumíte si představit, jak mi to komplikuje život, kurňa, fakt že jo! Ale přišla jsem na to, že se mi to fakt vymstívá, že se neumim rozhodnout a dotáhnout věci do konce, pokaždé mi to zkomplikuje určitou životní fázi, která dřív nebo pozdějc příjde. Asi jako teď, asi jako normálně...

Jak se má člověk, co si ani neumí pořádně vybrat vzhled blogu, poprat s komplikacemi všedního dne, když se má rozhodnout tak nebo tak? Heh, filozofická, co :-)

Jsem potížista, kdo mi rozumí? Personne...

Holt je to tak, nejlepší by bylo, kdybych měla osobního rádce a ten mi se mnou dlouze diskutoval o tom, jak se mám rohodnout...hehe, to by byla prča, aspoň bych měla případný komplikace na koho svést...:-) ne, to neni hezký, jenže když pak má člověk nadávat jen sám sobě, tak to taky neni hezký...ale co naděláš, život je boj! Hlavně pro váhavé střelce...

Všechno vím aneb Viva la Čína...

Sedět s nohou přes nohu není zdravé. Budou vás z toho bolet záda...Řekla mi to paní masérka v sobotu a asi to pravda bude, protože záda mě bolí. Když takhle totiž sedíte, vytahujete si nohu z kloubu a tím si křivíte pánev (tzn.že jedna noha je malinko delší než ta druhá a jedna strana pánve je tudíž výš) a tělo to kompenzuje tak, že se zakřiví někde jinde - např. uprostřed páteře a tak vznikají bloky (spazmy) ve svalech a záda bolí a bolí...naštěstí na to existuje jednoduchý cvik (na požádání ho vysvětlím) a hlavně - nesedět s nohou přes nohu...

(btw. Čína = čísnká medicína, jasný?!)

Změna je život!

Změnila jsem si vzhled blogu a zatim si zvykám...nicméně aspoň mě to připraví na ty změny, které chci v dalším roce uskutečnit (ne, nejsou to žádná předčasná předsevzetí..)
Nicméně stejně mi to příjde divné...asi ještě změním barvičky...:-)

A je to!

I přes mou původní nedůvěru jsme strom pokáceli...za hodinu. Stará jabloň nám poskytne teplo a její místo zabere zelenina na příští rok. Něco holt musí zemřít, aby se něco nového narodilo...

Podzimní

Miluju podzim a kaštany...hlavně teda ty jedlé, dneska k večeři byly NEJVÍC výborný :-) prostě mňam mňam! A prej jsou i zdravý!!

Akorát dneska ráno mi byla pěkná zima, odpoledne teda taky, ale to aspoň svítilo slunko...to bylo fajn, takovej krásnej podzimek...

Ale zejtra je zase škola..bléé

Ale možná budeme mít kočku, pokud to teda páni Domovníci dovolí...když ne, budu brečet...(nejdřív jsem chtěla psa, ale na toho bych neměla tolik času, kolik bych chtěla a přece ho nebudu trápit...to mě tak napadá, Kateřino, měli byste toho čoudka od vás z bytu nahlásit na ochranáře, páč on toho psa prostě týrá, blbec jeden!)

O víkendu jsem byla na jarmarku v Zubrnicích, na podzimu na vesnici, a bylo to tam úplně bájo, prostě jako vždycky...a dokonce jsem tam i koupila dárek pro KAteřinu k Vánocům - letos jdu na to hopem, to je už třetí, heč :-)
A sobě jsem taky koupila dárek, takový krásný naušnice a levanduli a medovou svíčku, prostě takový ty hipízácký věci, ale úplně nejlepší :-)

Tenhle podzimní víkend byl holt vydařenej, dokonce jsem se i k pejsáčkovi přitulila a koukali jsme spolu na film...teda já koukala a on spal, jak jinak :-) a jemu jsem taky vlastně koupila dárek, ale už jsem mu ho dala a moooc mu chutnal, rozmazlencovi jedněmu...jo

Mno prostě podzim je fajn...asi si pustim sestry Steinovy, ty k podzimku patří...

rozhodnutí

Přemýšlím. O velkých změnách. Zatím jen přemýšlím, zatím o tom nechci mluvit. Jen si to musím dobře promyslet, protože to bude zásadní...aspoň pro mě.

Sen II.

Sen: Ležím v posteli, mám teplotu - mé tělo je v jednom ohni - a bolí mě bříško (na pravé straně, tam kde je slepák). Někdo zvoní, ale já nejsem schopná jít otevřít, motá se mi hlava...v kuchyni je Roman a meje nádobí...a já vstanu z postele a chodím jak oživlá mrtvola, páč je mi zle...

Realita: Ležím v posteli, bolí mě hlava a bříško (na pravé straně, tam kde je slepák a hromada skvělejch věcí, které když bolí, tak je to príma). Usnula jsem a zdálo se mi o mně. Vzbudím se, chodím po bytě jak praštěná a nevím, co je realita...Roman je v práci (,že), tak chladim bříško sklenkou od marmelády...

Teď opravdu nevím, jestli si z těch realistických snů mám něco uvědomit nebo ne...teď opravdu nevím, jestli jsem radši neměla jít už ráno k doktoru...teď opravdu nevím nic...

No věříte tomu ?

Jen tak pro zajmavost (stejně to tu nikdo nečte, tak co) ZASE podraží vlaky...na to by se už jeden vážně vy...

Sen

Indiáni se prý vypořádávají se svými nočními můrami tak, že si je "dožijí" - rozuměj tomu tak, že ve stavu bdělosti si vymyslí příběh, jak dokončit sen v jejich prospěch. Docela zajímavá technika...ale netuším, jak by mi tahle technika mohla pomoct s mým haluzně surrealistickým snem z dnešní noci o bratrovi Emě, o Benátkách, promoci a sexu...hm? :-)

My taky

Po vzoru jiných bloggerů se taky opičíme a taky jsme si udělali mozaiky :-) Akorát se nám tam kdovíproč neuložil jeden obrázek, ale nevadí, stejně to sem dáme...a ne že ne...

JEho

MOje

poslední dnešní

Btw. ještě jsem vás chtěla upozornit na jednu věc a to na tu, že je opravdu fajn, když si zapíšete nějaký předmět s cílem se tu oblast naučit, ale v dnešním školství to bohužel funguje jinak...a tak má poslední rada zní: Nehlašte se na předměty, o kterých toho moc nevíte, páč dnes se předpokládá, že máte celkem slušné vědomosti o dané problematice, když už se teda jako hlásíte...což nemá logiku, ale budiž...možní je vše!!

Kateřina

Kateřina mi vynadala, že nepíšu na blog, tak jsem tam toho hodně napsala...to víš, po pivě, to má každej povídavou...a páč můj muž je mrzout a cíleně mi kazí náladu, povídám si aspoň virtuálně se svým blogem...a to je jako hodně chvályhodný (nebo chvály hodný, co Kateřino), ne?

Tři muži

Povím vám, že bydlet s třema chlapama pod jednou střechou je docela peklo, páč se automaticky stanete jejich služkou, která meje nádobí, vynáší koš, umývá co se dá atd atd atd...je snad přeci normální, že když odpadkový koš na papíry (my tu totiž třídíme) přeteká až k okraji kuchyňské linky, že tam odpadky nepřihazuji, ale že je vynesu...pokud vám toto připadá jako normální, jste opravdu velmi naivní (asi jako já), protože v mládeneckém bytě se tam odpadky nadále přihazují a čeká se, až to někdo vynese, ale protože všichni tři chlapci čekají, jednoho dne se probudí zaplaveni odpadky...a to je jako hodně cool, ne? Si řikám, že jsem měla zůstat na koleji, s Martinou, ta by mi aspoň s úklidem pomohla....

Zejtra

Zítra mě čeká první hodina malby a myslím, že by bylo opravdu ftipné publikovat můj icq rozhovor s Kateřinou, kdy mi K. tlumočila zprávy od W.W., která už malbu absolvovala...nejlepší byla ta část, kdy jsme se dohadovaly o velikosti čtvrtek...prý si mám přínést A0,B1,B0, takže se do nich na konci budu moct zachumlat, kdyby mi byla náhodou zima (rozuměj tomu tak, že to jsou opravdu veliké čtvrtky...)
Sice už teda vim, co si mám s sebou vzít, ale to nic nemění na tom, že se stejně pořád stejně bojim, páč jsem výtvarkářská lama, ale pokud to bude tak v pohodě jako Flash, kde jsem byla i pochválena, tak to bude OK...pořád lepší, než aby to bylo KO...

17

Je 1.říjen a podzim je teďka už opravdu opravdový. Při dnešním večerním vichru asi spadalo všechno listí...je regulérní podzim, tak jsem si šli s Kateřinou nasbírat kaštany. A při této příležitosti vznikla zapamatovánísihodná hláška. Tak tedy:

JJ: Ten kaštan je prasklej, tak já ho po tobě hodim...
...
K: Auuu...
...
K: To je jako by se ti narodilo postižený dítě a tys ho normálně zahodila...

No neni ta holka úpe blbá :-D

btw. neplánovaně jsme obě nasbíraly sedmnáct kaštanů...docela úspěch, ne?